Haaretz: „Na dětech v Gaze už teď vůbec nezáleží,“ řekl „umírněný“ generál izraelské armády

19. 8. 2025

 
Nakonec jsou všichni zastánci genocidy. Rozdíl je pouze mezi těmi, kteří to přiznávají, a těmi, kteří to popírají. V táboře osvícených a sebechvalných, ke kterému patří, se Haliva ukázal jako jeden z mála, kdo přiznal: Potřebujeme genocidu každých pár let; vraždění palestinského lidu je legitimní, dokonce nezbytné.

Takto mluví „umírněný“ generál IDF. Není jako extremisté major generál David Zini nebo brigádní generál Barak Hiram. Není ani náboženský, ani mesiášský, je to  jen milý kluk z Haify a luxusní telavivské čtvrti Tzahala.

Haliva 40 minut hovořil o chybné organizační a politické kultuře v zemi, než se dostal k jádru věci: zabití 50 000 lidí bylo „nezbytné“. Genocida jako odkaz pro budoucí generace.

„Za každou oběť z 7. října muselo zemřít 50 Palestinců. Nezáleží na tom, jestli to jsou děti. Nemluvím z pomstychtivosti, ale předávám vzkaz budoucím generacím. Nemůžeme nic dělat; oni potřebují čas od času Nakbu, aby pocítili cenu.“ Bum.

Moderátor Danny Kushmaro a korespondenti Yaron Avraham a Nir Dvori tyto triviální komentáře ignorovali; pro ně jsou samozřejmé. Když takhle mluví liberální ředitel Vojenské zpravodajské služby, znamená to konec debaty o tom, zda v Gaze dochází k genocidě, a také konec debaty o cílech této války. Od samého počátku až do svého vzdáleného konce to byla válka na zničení.

To platí i pro „nezáleží na tom, jestli jsou to děti“. Někdo, kdo kdysi citlivě hovořil o matkách, které spí dobře na svých polštářích, protože jejich synové nejsou ve válce, na rozdíl od matek, které nemohou spát, protože jejich synové jsou v Gaze, nyní nonšalantně obhajuje vraždění dětí.

Palestinské matky už nemají polštáře; velká část z nich už nemá ani děti. Ale pro Halivu děti teď nejsou důležité. Takto mluví generál, který byl dříve chválen Rayou Yaron-Carmeli, mluvčí protiválečného hnutí Machsom Watch.

Ta vyprávěla, že když byl Haliva velitelem brigády na Západním břehu, přišel jednou k zátarasu zvanému „dětský zátaras“ a řekl tamním vojákům, aby se chovali uctivě (Haaretz Hebrew, 1. května 2024). Chyběly mu jen bonbóny z kapsy. A teď „na dětech nezáleží“.

Pokud generálova slova nestačí, lze najít další, neméně přesvědčivé důkazy ve slovech manželky náčelníka generálního štábu ze 7. října. Sharon Halevi v podcastu řekla, že její manžel toho rána odešel z domu se slibem své ženě: „Gaza bude zničena.“ Bylo to ráno 7. října 2023.

Co dělat s armádou, jejíž velitelé přiznávají, že se pustili do války na zničení druhého národa? Jak žít s myšlenkou, že genocida je původním skutečným a hlavním cílem této války? Nejenom genocida, ale genocida prováděná každých pár let?

Ne, Halivo, vaše vina ze 7. října je zanedbatelná ve srovnání s jinou otázkou. Ano, varoval jste, ne, nevaroval; ale věnoval jste celý svůj život myšlence brutální nadvlády nad jiným národem a teď říkáte, že každých pár let potřebujeme genocidu.

Za to byste měl být poslán do Haagu.