Dánsko nakoupí rakety schopné zasáhnout cíle hluboko v Rusku, aby se chránilo před útokem

19. 9. 2025

"Pořizujeme přesné zbraně dlouhého doletu, abychom se vyhnuli situaci, kdy budou potřeba. To je vyžadováno NATO a přispěje to k touze Evropy bránit se nejpozději do roku 2030," řekla Frederiksen.

Ministr obrany království Troels Lund Poulsen poznamenal, že na úkor nových prostředků budou ozbrojené síly schopny "aktivně bojovat proti hrozbám mimo Dánsko". Zkušenosti z války na Ukrajině podle něj ukázaly, že je důležité nejen vybudovat vrstvenou protivzdušnou obranu, ale mít také prostředky k úderům na cíle na nepřátelském území, včetně odpalovacích zařízení raket. Vrchní velitel dánské armády, generál Michael Wiggers Gildgaard, dodal, že přesné zbraně dlouhého doletu umožní armádě "čelit hrozbám dříve, než se dostanou na naše území".

Ruský velvyslanec v Kodani Vladimir Barbin označil dánský nákup zbraní dlouhého doletu za "naprosté šílenství". "Nikdo, nikde na světě ani nepomyslel na to, že by veřejně vyhrožoval jaderné mocnosti," řekl Barbin. Rusko podle něj nyní musí vycházet z toho, že Dánsko nejen zvažuje možnost přímého vojenského střetu s ním, ale také se na takový scénář připravuje.

Dánská premiérka Fredriksen poté poznamenala, že prohlášení ruského velvyslance nebude mít vliv na rozhodnutí vlády o nákupu zbraní dlouhého doletu. "Rusko se snaží vyhrožovat Evropě a NATO, abychom nebránili naše lidi a hranice. Samozřejmě se nenecháme zastrašit," řekla.

Po zahájení totální války na Ukrajině Dánsko prudce zvýšilo vojenský rozpočet: pokud v roce 2022 činil asi 5,5 miliardy dolarů, pak v roce 2023 vzrostl na 81,0 miliardy dolarů a loni přesáhl 9 miliard dolarů. V únoru vláda země oznámila, že v příštích dvou letech vyčlení dalších téměř 8 miliard dolarů, aby dosáhla výdajů na obranu ve výši 3 % HDP.

Zdroj v dánštině: ZDE