Maďarsko na rozcestí. Ústava není nástroj k odstraňování lidí

4. 6. 2026 / Petr Waniek Horváth

Ranní schůzka v Sándorově paláci

Dnes ráno se prezident Tamás Sulyok skutečně setkal s Péterem Magyarem. Spolu s ním dorazila ministryně spravedlnosti Júlia Varga. Podle dostupných informací šlo o krátké a napjaté jednání. Prezident trvá na tom, že jeho mandát je pevně zakotven v ústavě. Magyar naopak dává najevo, že pokud prezident neodejde dobrovolně, přijde na řadu změna ústavy.

Tím se původní politická rovina mění v právní problém. A ten je mnohem vážnější než samotný spor mezi Magyarem a Sulyokem.

Co je retroaktivita a proč je to důležité

Retroaktivita znamená, že se nové pravidlo použije na situaci, která vznikla dříve. V běžném životě by to vypadalo tak, že se změní pravidla hry a pak se podle nich začne hodnotit zápas, který už skončil. V právu je to ještě citlivější, protože retroaktivita zasahuje do práv, která už vznikla.

Je třeba to říct jasně. Retroaktivita je v právním státě nepřípustná, pokud by zhoršila postavení osoby nebo zasáhla do nabytých práv. A pokud by měla dopadnout na volenou funkci, je to problém dvojnásobný.

Mandát prezidenta jako nabyté právo

Prezident byl zvolen podle pravidel, která platila v době volby. Mandát je pevně stanovený a důvody pro jeho ukončení jsou přesně popsány. Pokud by nová vláda změnila ústavu tak, aby vytvořila nový způsob odvolání, a ten by se použil na už zvoleného prezidenta, šlo by o zpětný zásah do nabytého postavení.

To není právní reforma. To je retroaktivita v nejčistší podobě. A ta je v právním státě nepřijatelná.

Ústava nechrání prezidenta. Ústava chrání princip

Je jedno, zda je prezident populární nebo ne. Ústava nechrání jeho osobu. Ústava chrání princip, že politická většina nesmí měnit pravidla tak, aby se zbavila konkrétního člověka. Pokud by se to stalo, vznikl by precedens, který by mohl kdokoli zopakovat. Dnes by to dopadlo na prezidenta, zítra na soudce, pozítří na kohokoli dalšího.

To je důvod, proč je retroaktivita tak nebezpečná. Ne kvůli tomu, koho se týká dnes, ale kvůli tomu, koho může zasáhnout příště.

Politická očista není právní argument

Magyar mluví o vyčištění systému. Politicky to může znít přitažlivě. Právně je to ale nebezpečné. Ústava není nástroj k personálním výměnám. Ústava má být brzdou moci, ne jejím prodloužením. Pokud se začne ohýbat podle toho, kdo má zrovna většinu, přestává plnit svou funkci.

Maďarsko se tak ocitá v paradoxní situaci. Nová vláda chce napravit škody způsobené předchozím režimem, ale zároveň hrozí, že použije stejnou logiku moci, kterou kritizuje.

Jak do věci vstupuje Evropa

Otázka, jak by se k případnému zásahu do prezidentského mandátu postavila Evropská unie, není okrajová. Maďarsko je členským státem Unie a jeho ústavní systém je součástí širšího evropského právního prostoru. Pokud by nová vláda přijala ústavní změnu, která by zpětně dopadla na již zvoleného prezidenta, nešlo by o čistě vnitrostátní záležitost.

Evropská komise by upozornila na porušení principů právního státu. Benátská komise při Radě Evropy by se nepochybně vyjádřila stejně. Ta dlouhodobě zdůrazňuje, že ústavní změny nesmí být namířeny proti konkrétním osobám a nesmí mít zpětné účinky.

A právě zde se objevila důležitá zpráva. Prezident Tamás Sulyok se podle informací z maďarských médií obrátil na Benátskou komisi s žádostí o předběžné posouzení. Nejde o formální řízení, ale o konzultaci, která má zjistit, zda by připravované kroky vlády byly v souladu se základními principy ústavního pořádku.

Tento krok je významný. Ne kvůli osobě prezidenta, ale kvůli tomu, že tím otevírá evropskou kontrolu nad tím, zda se ústava nestane nástrojem k odstranění konkrétního člověka.

 

Test, který už probíhá

Když jsem psal původní komentář, šlo o test, který teprve měl přijít. Dnes už ten test probíhá. A otázka nezní, zda má Magyar politické důvody prezidenta odstranit. Otázka zní, zda je  opravdu ochoten kvůli tomu sáhnout k retroaktivitě.

Pokud ano, pak se v Maďarsku změnila vláda, ale logika moci bohužel  zůstala stejná.