Část potíží s ultrazpracovanými potravinami spočívá už jen v tom, jak jsou vyrobeny

5. 6. 2026

Vědci však stále diskutují o tom, co tato rizika způsobuje: nutriční kvalita těchto potravin – které často obsahují mnoho rafinovaných obilovin, sodíku a přidaných cukrů – nebo průmyslové zpracování a přísady používané k jejich výrobě.

Nová studie výzkumníků z Food is Medicine Institute na Gerald J. and Dorothy R. Friedman School of Nutrition Science and Policy na Tufts University, publikovaná v American Journal of Public Health, naznačuje, že samotné zpracování může hrát nezávislou roli. Výzkumníci zjistili, že lidé, kteří jedli více ultraprůmyslově zpracovaných potravin, měli horší zdravotní výsledky, i když zohlednili celkovou nutriční kvalitu těchto potravin.

Pro observační studii výzkumníci analyzovali data z 10 po sobě jdoucích cyklů Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES) v letech 1999 až 2018, která byla spojena s Národním indexem úmrtí do roku 2018. Účastníci studie absolvovali jeden nebo dva čtyřiadvacetihodinové záznamy stravy.

Pomocí standardního klasifikačního systému tým seskupoval potraviny podle způsobu jejich výroby – od minimálně zpracovaných surovin jako ovoce a zelenina až po ultrazpracované produkty vyrobené z průmyslových ingrediencí a přísad, které se běžně při vaření nepoužívají. Výzkumníci také hodnotili nutriční kvalitu potravin pomocí systému, který hodnotí potraviny podle jejich celkové zdravosti.

Každý účastník obdržel celkové skóre kvality stravy na základě uváděných potravin, které jedl. Tým poté zkoumal, jak je konzumace ultrazpracovaných potravin spojena se současnými zdravotními ukazateli – jako je váha, hladina cukru v krvi a cholesterol – a také s dlouhodobým rizikem úmrtí.

Na každých 10 % nárůst kalorií z vysoce průmyslově zpracovaných potravin výzkumníci zjistili horší zdravotní ukazatele. Lidé, kteří jedli více těchto potravin, měli tendenci mít vyšší tělesnou hmotnost, horší kontrolu hladiny cukru v krvi, vyšší krevní tlak a méně příznivé hladiny cholesterolu. Také měli častější onemocnění jako diabetes, metabolický syndrom a rakovinu a během období studie měli mírně vyšší riziko úmrtí.

Tyto souvislosti přetrvávaly i poté, co výzkumníci zohlednili nutriční kvalitu hlášených potravin a množství nasycených tuků, přidaného cukru nebo sodíku obsažené v ultrazpracovaných potravinách. Vzorce byly v různých podskupinách lidí většinou stejné.

Řešení strukturálních a politických překážek přístupu k čerstvým a minimálně zpracovaným potravinám tedy zůstává klíčové pro podporu změn ve stravování, které zlepšují zdraví a délku života.

Zdroj v angličtině: ZDE