„Mimo veškerá měřítka“: OSN bije na poplach, zatímco se planeta propadá hlouběji do klimatické krize

12. 11. 2026

Zpráva WMO s názvem „Stav klimatu“ „ukazuje, že posledních 12 let bylo jednotlivě nejteplejších v historii, přičemž poslední čtyři roky tvoří první čtyři místa v žebříčku,“ uvádí souhrn této 25stránkové publikace.

WMO dále uvedla, že „globální průměrná povrchová teplota za leden–září 2026 byla přibližně o 1,47 °C vyšší než předindustriální průměr“, což je těsně na hranici oteplení o 1,5 °C, za kterou podle vědců podstatně vzrostou rizika katastrofických a potenciálně nevratných dopadů změny klimatu.

Vědci OSN uvedli minulý měsíc, že cíl Pařížské dohody omezit oteplení v tomto století na 1,5 °C již není dosažitelný bez překročení této hranice.

Hodnota 1,47 °C „pravděpodobně do konce roku vzroste kvůli oteplujícímu účinku jevu El Niño, který se od srpna zesiluje a v prosinci by měl dosáhnout nejvyšší intenzity v historii“, uvádí shrnutí zprávy. El Niño je teplá fáze jevu v Tichém oceánu, jehož dopad narušuje počasí, ekosystémy i ekonomiky.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO):

Energetická nerovnováha Země se zvyšuje... Nerovnováha dosáhla nejvyšší úrovně od začátku měření, protože skleníkové plyny zadržují bezprecedentní množství tepla a narušují rovnováhu mezi energií přicházející ze Slunce a energií odcházející. Oceán pohlcuje 90 % tohoto přebytečného tepla a rok 2026 směřuje k tomu, že se stane desátým rokem v řadě s rekordním oteplením oceánů. Hladina moře je nejvyšší v historii a teploty mořské hladiny dosáhly v průběhu roku 2026 měsíčních rekordů. Pokračuje dlouhodobý ústup ledovců – roční úbytek ledové hmoty v roce 2025 by každou vteřinu roku naplnil pět olympijských bazénů. Zásoby sladké vody se od roku 2014 zmenšují.

„Extrémní počasí se v průběhu roku 2026 dostávalo na titulní stránky novin. Za těmito titulky a statistikami v této zprávě stojí lidé, kteří utrpěli ztrátu svých blízkých, ohrožení svého zdraví a bezpečnosti, trápí je zaplavené domovy, neúroda, prázdné regály, nedostatek vody a vedro,“ uvedla ve zprávě generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

„Poslední čtyři roky byly nejteplejší za 177 let pozorování a teplota v oceánech láme rekordy již desátým rokem v řadě,“ pokračovala. „Předpokládá se, že probíhající jev El Niño bude jedním z nejsilnějších v historii a teplo, které uvolňuje z oceánu, bude i v roce 2027 dále přispívat k vysokým teplotám a extrémnímu počasí.“

„El Niño a vlastně i stav globálního klimatu v roce 2026 dávají frázi ‚mimo veškerá měřítka‘ nový význam,“ dodala Saulová. „El Niño nepřidává planetě nové teplo. Uvolňuje teplo z oceánu, který je nejteplejší v dějinách. Prostě je k dispozici více tepla, které se může uvolnit.“

Klimatologové skutečně varují, že planeta je blíže bodům zlomu, což povede k ničivým zpětným vazbám a ke „skleníkové Zemi“.

Generální tajemník OSN António Guterres reagoval na zprávu WMO v prohlášení, v němž uvedl: „Vstoupili jsme do nové éry klimatických extrémů. Super El Niño naráží na planetu, která je již přehřátá klimatickými změnami způsobenými člověkem. Klimatické rekordy se neustále překonávají. Lidské náklady neustále rostou. A ti, kteří za to nesou nejmenší odpovědnost, trpí jako první a nejvíce.“

„Vedoucí představitelé musí začít jednat vážně – rychleji snižovat emise, urychlit spravedlivý přechod od fosilních paliv a zajistit financování a ochranu, které zranitelné země potřebují,“ dodal.

Zpráva „Stav klimatu“ byla zveřejněna první den summitu OSN, neboli COP31, v turecké Antalyi. Aktivistické skupiny varovaly, že světoví lídři se musí zavázat k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, k financování spravedlivého přechodu k postuhlíkové ekonomice a k ochraně zranitelných skupin obyvatelstva před zhoršujícími se dopady změny klimatu.

„Žádná země nemůže této krizi čelit sama. Ti, kteří přispěli nejméně ke globálnímu oteplování, často trpí nejvíce. COP31 musí přinést kolektivní opatření, která budou odrážet tuto hlubokou nespravedlnost,“ uvedla v pondělí Marta Schaafová, programová ředitelka Amnesty International pro klima, životní prostředí, sociální spravedlnost a odpovědnost podniků.

„Světu nedocházejí klimatická varování. Docházejí mu výmluvy,“ pokračovala. „Po více než 30 letech klimatických jednání se vlády již nemohou schovávat za sliby budoucích opatření ani se vyhýbat konfrontaci se svými spojenci z odvětví fosilních paliv.“

„Klimatická krize není selháním znalostí, ale selháním politické odvahy,“ dodala Schaafová. „Je čas prolomit sevření korporátní moci nad politickým rozhodováním a ukončit éru fosilních paliv, než ona ukončí nás.“

Shady Khalil, hlavní stratég pro globální politiku organizace Oil Change International, prohlásil, že „víme, co se musí stát. Vlády musí zastavit expanzi fosilních paliv, naplánovat spravedlivé postupné ukončení stávající těžby a investovat veřejné prostředky do obnovitelných zdrojů energie a ekonomické diverzifikace.“

„Bohaté země musí jednat jako první a nejrychleji a poskytnout finanční prostředky potřebné k tomu, aby byl tento přechod možný všude,“ dodal.

Celý text v anglickém originále ZDE