Po sankcích ze strany Velké Británie odkládá Izrael stavební zakázky pro osadu na Západním břehu

19. 11. 2026

čas čtení 3 minuty
 

Izraelská generální prokurátorka konstatuje, že rozhodnutí o osadě E1 by neměla přijímat prozatímní vláda vedená Netanjahuem

 

Izrael odložil uzavření smluv na výstavbu rozsáhlé osady na Západním břehu, která by podle všeho znemožnila řešení spočívající ve dvou státech, a to několik dní poté, co Velká Británie uvalila sankce na stavební firmy působící v této oblasti.

 

Izraelští diplomaté trvali na tom, že tento krok nebyl reakcí na opatření z Downing Street. Generální prokurátorka Gali Baharav-Miara uvedla, že jakékoli rozhodnutí o rozšiřování osad by neměla přijímat prozatímní vláda vedená Benjaminem Netanjahuem, ale až nová vláda, ať už bude jakákoli.

Nařídila izraelskému úřadu pro pozemky a ministerstvu pro bydlení, aby nevyhlašovaly výběrové řízení. Izraelští diplomaté tvrdili, že britský ministr zahraničí, Ed Miliband, v pondělí jednal ukvapeně, když uvalil sankce na osm stavebních firem. Britští diplomaté se však domnívají, že rostoucí politický tlak na Izrael ohledně osad, včetně tlaku ze strany amerických demokratů, má svůj dopad.

Toto odložení zařazuje rozšíření osady E1 mezi témata koaličních jednání. Předseda bloku „Změna“ Gadi Eisenkot, považovaný za nejpravděpodobnějšího příštího izraelského premiéra, se jasně vyslovil proti násilným aktivitám osadníků, stejně jako nově zvolený předseda Knesetu Matan Kahana, Eisenkotův spojenec.

Eisenkot se rovněž postavil proti rozšíření osady E1 a označil jej za chybu, která by mohla odradit mezinárodní veřejnost. K tomuto plánu uvedl: „Vzpomínám si, že sám Netanjahu byl dlouho proti, ale pod tlakem koalice ustoupil a plán schválil.“

Rozšíření osady E1, které mělo být oznámeno ve čtvrtek, je již dlouho vnímáno jako kvalitativně odlišné, protože území – ležící mezi Jeruzalémem a Ma’aleh Adumim, osadním městem na Západním břehu s téměř 40 000 obyvateli – rozděluje Západní břeh na dvě části a odřízne ho od východního Jeruzaléma.

Miliband uvedl, že by to znamenalo zvonění umíráčku pro budoucí palestinský stát. Spojené království spolu se skupinou evropských zemí nedávno uznalo Palestinu a zachování řešení dvou států bylo popsáno jako hlavní orientační bod politiky labouristů vůči tomuto regionu.

Bylo zveřejněno výběrové řízení na výstavbu více než 3 401 bytových jednotek v této oblasti. Na začátku listopadu začaly Izraelské obranné síly s demolicí domů v beduínské komunitě v oblasti E1.

Izrael již prosadil snížení statusu britského konzulátu ve Východním Jeruzalémě jako odvetu za Milibandovo zářijové rozhodnutí pokusit se ukončit obchodní vztahy s nelegálními osadami.

Bennett uvedl: „Nepřátelství, zaujatost a jednostranný přístup britské labouristické vlády jsou obzvláště do očí bijící vzhledem k tomu, že nepodnikla žádné kroky proti Palestinské samosprávě, která i nadále podporuje terorismus prostřednictvím finančních plateb, podněcuje nenávist ve svém vzdělávacím systému a provádí nelegální výstavbu v rozporu s podepsanými dohodami.“

Ačkoli se izraelské volby vedly převážně kolem otázek souvisejících s vnitřní bezpečností, Eisenkot se zdá být citlivější k dopadům chátrající globální reputace Izraele a k nutnosti vyvinout úsilí, aby bylo vidět, že naslouchá kritice.

Pokud se stane předsedou vlády, bude muset Eisenkot, alespoň nepřímo, zohlednit i názory arabských stran, i když se tyto strany nestanou členy vlády.

Skupina Peace Now rozhodnutí generálního prokurátora uvítala: „Vláda, která prohrála volby, nesmí využít své poslední dny u moci k prosazování destruktivních kroků, které ohrozí budoucnost Izraele a jeho mezinárodní postavení.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
147

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2026