Malé kupecké počty, aneb jak se věci mají

14. 3. 2011 / Jiří Baťa

Ad 1) Nemyslím, že by kritika sjednocení DPH od V. Klause byla vyloženě prosociální, nicméně cíle bylo dosaženo. Pod tíhou kritiky se premiérovi Nečasovi, stejně jako jeho koaličním partnerům roztřásla kolena.

Nedávno jsem se zmínil, že vyjádření P. Nečase a jeho melodyboys je jako obehraná gramofonová deska: neustoupíme, trváme, nezměníme, necouvneme, nezměníme a podobná odhodlání se linulo z jejich úst při každé příležitosti, když byly napadeny jejich úmysly jak s reformami, tak se sjednocováním DPH. Ejhle, několik nesouhlasných slov V. Klause, plných podivu nad rychlostí změny rozhodnutí, o žonglování s čísly 20, 14 a 17,5 a jiné kousky, které se "staří psi" kupodivu naučili. Klausova kritika byla pro vládu P. Nečase nečekaná, neboť by se mohlo zdát, že Nečas je tak nějak Klausovo dítě. Asi tomu tak není, což ovšem neznamená, že by byl Nečas Klausem "odmrštěn".

Obsah jeho kritiky si lze vysvětlit jen jako formální nezvládnutí úmyslu vlády, protože i když kritizuje hru s čísly, jak výše uvedeno, vadí mu na tom především fakt, že vláda nebyla schopna důstojně a v potřebném rozsahu vysvětlit sjednocovací výši 20 % ní DPH, které by jinak nejspíše požehnal. Vadí mu totiž, že ty dvě další varianty se 14 a 17,5 procenty vláda bez velkých problémů, vykouzlila ze dne na den. Jinými slovy, pokud by vláda občanům ( a zřejmě i opozici) řádně a smysluplně vysvětlila nutnost a potřebu navrhovaných 20 % DPH, ale bez výjimek, neřekl by ani slovo. Pochybuji však, že by se našel jediný člověk, který by to mohl v intencích Klausovy kritiky, tj. řádně a smysluplně vysvětlit oněch 20 % DPH, vůbec našel, protože když už to nezvládl sám Nečas se svou "vyřídilkou", tak kdo jiný? Nicméně pozitivum existuje: staří psi se naučili novým kouskům, což vzhledem k tradici a významu tohoto rčení je výkon ojedinělý!

Ad 2) Velmi pozoruhodné až varující je konstatování ministra zdravotnictví L. Hegera v otázce zvýšení DPH. Ten konstatuje, že už jen při 4% zvýšení DPH, tj. z 10 na 14 %, zdravotnictví zaplatí za léky, zdravotnický materiál a všechny další služby 4 až 5 miliard navíc. Toto sdělení považuji za šokující zprávu, neboť při vědomí úsilí a urputného boje vlády o co nejvyšší úspory, vyplývající z různých opatření, škrtů, krácení a omezení, je to částka přímo alarmující. Netroufám si ani hádat, kolik musí či by se mělo na zdravotnictví v rámci státního rozpočtu ušetřit, ale už předpokládaný propad 4-5 mld korun je příliš. Protože se v detailech ekonomických technologií nevyznám, mohu jen zcela laicky konstatovat, resp. předpokládat, že při původně navrhovaných 20% sjednocené DPH by byla tato cifra někde na hranici cca 20 miliard.

To výrazně nekoresponduje s úsilím vlády a potažmo samotného MZ, jestliže oklešťují výdaje všude, kde se jen dá, mnohdy až na hranici rentability, ne-li fiaska a existence zdravotnických zařízení. Jen nechápu, že k takovému závěru dochází pan ministr Heger až v době, kdy se má, po jistých vládních kotrmelcích, DPH zvýšit místo na 20 jen na 14 procent.

To dříve nikdo nevěděl, neměl spočítáno? Jak tedy vláda, její poradci, experti, NERV a bůhví kdo ještě, měli spočítáno co, kde a kolik se ušetří, když už nyní je řeč o navýšení výdajů o cca 5 mld korun? Myslím si, že takto to má vláda spočítáno i v jiných případech, včetně důchodové reformy. Tady totiž nejde o klasickou statistiku, kde jak se říká, že jde o přesný souhrn nepřesných čísel či údajů, ale, alespoň by tak tomu mělo být, o vykalkulované, tedy spočítané, seriózní a podložené výpočty fundovaných ekonomů.

Vláda by měla založit vydavatelství BLA-BLA-BLA s.r.o s vlastní tiskárnou, protože jednak si vymýšlí a veřejnosti předkládá nepravdivé důvody svého počínání jako např. že Česká republika má /měla/ našlápnuto na řeckou cestu, o neudržitelnosti průběžného financování důchodového systému a proto je nutná důchodová reforma, včetně se soukromými fondy, stejně jako mystifikuje veřejnost o relevantnosti sjednocení DPH na 20 % (po Dánsku jako druhý stát v Evropě) atd., atd.

Zkrátka lže, jak když tiskne! Zde bych si ještě dovolil jako příklad uvést vyjádření slovutného mistra ekonomické magie Kalouska v odpovědi na navrhovanou daňovou reformu když poznamenal (tvrdil), že nepůjde o žádné zvyšování daní, ale o úpravu a zjednodušení výběru. Sofistikovaná odpověď, není-liž pravda? Každý normální člověk ale ví, že opak nezvyšování je snižování, jenže pan Kalousek odpovídá, že opak nezvyšování je úprava a zjednodušení výběru daní. Rád bych se dožil doby, kdy toto jeho tvrzení nabude reálných parametrů!

Ad 3) Jsem nejspíše analfabet a neumím si spočítat 1+1, když se zamyslím nad snahou vlády občanům vtlouci do hlavy nepostradatelnost soukromých penzijních fondů. Zkusil jsem přemýšlet, jak dalece by bylo výhodné či nevýhodné platit do důchodového systému v tzv. současném veřejném systému: z platu se dnes odvede 28 %, které však prý nestačí na zabezpečení výplat důchodcům za nějakých 20-30 let. Ale: bude-li odvedeno do systému 25 % a povinné 3 % do soukromého fondu, mělo by to už být dostatečné. K tomu ještě na přilepšenou 2 % dobrovolného odvodu a důchodci se budou mít přímo "královsky". Jo?

Tůůůdle, říkám si. Jednak proto, že první a druhá varianta má, či by měla mít v součtu stejný, výsledek, neboť odvedu-li celých 28 % (pro lepší názornost např. 28 % z 10 000 korun) do současného systému, odvedu 2 800,- korun, pak při odvodu 25 % do téhož a 3 % do soukromého fondu je výsledek stejný. Tedy 2 500,-+ 300,- = 2 800,- což je také 28%. Mělo-li by se navíc odvést na přilepšenou 2 % rovněž do soukromého fondu, je to stejné, jako by tyto 2 % byly odvedeny do stávajícího veřejného systému. Suma odvedených peněz do důchodového systému činí v obou případech 30 %, tedy 3 000,- korun!

Osobně se domnívám, že varianta 28 + 2 % do základního systému by mohla být zcela dostačující v případě, že půjde o ono potřebné navýšení odvodu do tohoto systému k zabezpečení důchodů za 20-30 let. Ale bez soukromých penzijních fondů! Ty může směle nahradit stávající Penzijní připojištění, notabene se státním příspěvkem. Snad by se jen mohly poněkud upravit některé podmínky, aby fond z větší části byl skutečně fondem pro penzijní potřebu, tedy na stáří! Je mi jasné, že uvažovaná důchodová reforma má více technických, resp. ekonomických aspektů a hledisek, ale zmiňovaný způsob celému záměru vévodí a je to její základní prvek!

Z tohoto malého školního příkladu, alias kupeckých počtů by bylo možné konstatovat, že vlastně o nic nejde, neboť výsledek je v obou případech stejný. A právě v té shodě se nachází základní rozdíl, neboť za a) na soukromých fondech budou parazitovat bankovní "chudáci" (uvažovaný úrok až 1,5 %), kteří si z takto vyvedených korunek (po nějaké době v řádu několika biliónů) notně "osladí" život, za b) není vůbec jisté, zda za těch 20 či 30 let nějaké peníze ve fondech na "posílení základního důchodového systému" vůbec zůstanou. Takže akademická, či spíše lapidární otázka zní: nač stavět dvě garáže pro jedno auto? Nabízí se snadná lakonická odpověď: druhá garáž bude dříve či později zapotřebí! Pro koho, není třeba zdůrazňovat, snad jen tolik, že pro potřebu důchodců jistě ne.

Těmito geniálními myšlenkami se tedy zaobírá naše vláda, potažmo koaliční partneři, těmito výplody by nás zřejmě měla vláda, nebo snad sám premiér Nečas, případně Kalousek, Drábek a další přesvědčit o potřebě nejen této jimi navrhované, řekl bych neopodstatněné důchodové reformy, ale stejně tak i o sjednocení či navýšení DPH na 20 % a vůbec reforem en bloc. Naštěstí jim v tomto případě dost "nevybíravým" (dá-li se to tak nazvat) způsobem poněkud brání sám pan prezident, ale jak výše zmíněno, jeho úmysly nejsou zcela nejčistší, protože mu nejde ani tak o zachování sociální vyváženosti, resp. solidárnosti s občany či mezi občany, ale o úpravu formy glasnosti s obsahem, který se mu sice nezdá, ale za jistých okolností by byl všemi deseti pro. Nicméně, jak pana prezidenta nemusím říkám: díky aspoň za toto!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 14.3. 2011