Jak to tedy je s Národní radou Holešovské iniciativy s 15. březnem?

12. 3. 2012 / Petr Kužvart

čas čtení 12 minut

Nestačím se divit! Datum vyhlášeného celonárodního protestu se velice přiblížilo - a začaly se množit útoky a výzvy, aby občané zůstali doma. A argumenty? Ty formulují podle všeho lidé, kteří si dosti povrchně přečetli publikované texty a chytili se různých zmínek v nich. A také si našli některé účastníky Holešovské inicativy a vzhledem k jejich profilu to celé šmahem odsoudili.

Tedy co je vytýkáno: požadavek nahražení dnešního Nečasova kabinetu přechodnou "úřednickou vládou odborníků". Veliký poklesek, pokud se podíváme, co třeba taková Fischerova vláda dělala! Kritikům nedochází, že v situaci akutní společenské krize není možno nechat dosavadní vládu v demisi úřadovat ani o den déle. Odstrašujícím případem je úřadovámí vlády Ivety Radičové až do předčasných parlamentních voleb na Slovensku. K překlenutí období od demise vlády po volby je zapotřebí prozatímního řešení, jež ale musí být ustaveno i provozováno pod tlakem lidu, tedy ti dočasně úřadující odborníci musí být zdola prosazení lidé, kteří nejsou součástí ani nástrojem oligarchických mafií. A kteří začnou ve svých úřadech od prvého dne čistit ty Augiášovy chlívy a odtínat chapadla mafií, prorostlých do úředních aparátů. Za těchto podmínek je "úřednická vláda odborníků" přijatelným překlenovacím řešením. Výběr členů je nutno vyrvat zákulisnímu mafiánskému politikaření. Rozhodné transparentní kroky musíme zdola nejen požadovat, ale i kontrolovat! Kroky vlády budou muset být transparentní.

Pravdu mají kritikové, pokud říkají, že i úřednická vláda dělá nikoli ryze odborná, ale politická rozhodnutí. Ovšemže! Boj proti zlodějské chobotnici bude navýsost politickou akcí! A teprve její zničení - a provedení kroků zamezujících její regeneraci, bude prvým dílčím vítězstvím. Daleko náročnějším, než je shození zkorumpovaného a zprofanovaného kabinetu!

Holešovské výzvě je vytýkáno, že heslovitých 8 požadavků je demagogických, populistických, protidemokratiských, nacionalistckých a kdo ví co ještě. Ovšem jde opravdu o heslovitou zkratku, nic víc. Tyto cíle prvého sledu byly dohodnuty na celostátní konferenci, jež se 28. ledna konala v Hloubětíně. Mohou být dík své stručnosti chápány různě, nicméně jde o soubor požadavků, jeljchž alespoň částečné prosazení umožní otevřít prostor pro změny, nikoli jen personální a organizační, ale systémové.

Komentáře k některým bodům byly přidány později. Jsou v nich některá diskutabilní tvrzení, jako třeba testování kompetentnosti designovaných členů přechodné vlády. Na to nejspíš v dané situaci nebude čas ani příležitost. Nebo představa volebního systému, který by bylo možno nazvat pyramidální soustavou podobnou sovětskému systému z doby Říjnové revoluce v Rusku: přímo se volí jen do nejnižších zastupitelských orgánů a veškeré vyšší úrovně (u nás dvě nebo i tři - až po parlament) budou voleny již zdola ustavenými grémii zástupců. V této představě by parlament byl volen krajskými zastupiteli z jejich středu. Tento systém je samozřejmě myslitelný, ale nikterak v iniciativě nebyl závazně odsouhlasen a pokud přihlédneme k paralelnímu požadavku zavedené všeobecného referenda, lze dovodit, že tendence k přímé volbě zástupců na všech úrovních zastupitelské soustavy bude účastníkům iniciativy, ale i většině veřejnosti daleko bližší. Pyramidální systém - a v tom je nutno kritikům dát za pravdu - vytváří velký prostor pro skupinová propojení a netransparentní politikaření ve všech vyšších "patrech" tohoto systému.

Nyní k personáliím Holešovské iniciativy. Vznikla vlastně nedávno, během listopadu a prosince uplynulého roku. V úzké skupině zakladatelů se bohužel zprvu uplatňovali lidé s dobrými předsevzetími, ale bez zkušeností a dokonce i bez intuitivního citu pro komunikaci a jednání s jinými občanskými strukturami, vesměs již delší dobu pracujícími a zasloužilými. A tak se v rekordně krátké době těmto lidem podařilo naštvat úplně všechny a odradit z dálky i ty, kteří s nimi kontaktováni nebyli. Poté, co provedli poněkud svémocně pokus pozvat na konec ledna do Hloubětína vedení KSČM i ČSSD a agitovali dokonce v zájmu propojení se Suverenitou Jany Bobošíkové, jejich vůdčí role v iniciativě rychle skončila. V iniciativě jsou lidé velmi různých názorů, ale poznání, že veškeré a zvláště parlamentní politické strany v minulých 20 letech tragicky selhaly a staly se součástí celého problému a nejsou a nemohou být ani náhodou prostředkem k jeho řešení, toto přesvědčení sdílejí jednoznačně všichni.

Je pravda, že do Hloubětína se 28. ledna sjela pestrá společnost, která nebyla nijak předem omezována. Proto zde byli i lidé, kteří se sice drali přednést své vize, ale jejichž návrhy nebyly vyslyšeny ani akceptovány. To platí o vystoupení představitelů Národního sjednocení a dalších podobných skupin. Nemohou si stěžovat, že by jim nebylo umožněno přednést své vize korporativního či stavovského uspořádání politické sféry společnosti, ale to bylo také vše. Následně ještě totéž rozeslali e-mailem a já se jich dotázal, zda to tak trochu nepřipomíná Druhou republiku. Byl jsem vzápětí poučen o zhoubnosti liberalismu, který je beztak vynálezem židovských a osvícenských intelektuálů a tím - pokud vím - komunikace s těmito nahnědlými exoty skončila.

Je pravda, že sešlost, jež se shromáždila kolem Holešovské výzvy, je pestrá - je to totiž svým způsobem vzorek společnosti či občanské veřejnosti a jejích názorů, a to vzhledem k vysoké četnosti a celostátnímu pokrytí vzorek podstatně reprezentativnější, než jaký můžete vidět v jiných opozičních občanských iniciativách, kde je zpravidla výraznější většina z Prahy a často i převaha inteligence, zejména společenskovědní, tedy často učitelů z vysokých škol i jejich studentů, výzkumníků. Nic proti tomu, ale v V Holešovské iniciativě toto zřetelně neplatí.

Samozřejmě, že tato inicativa přitáhla - tak jako vždy - plané křiklouny, mluvky, co se rádi poslouchají - ale skutky jejich slovům neodpovídají, chaoty nejrůznějších povah, jsou tu sektáři, které přitáhla šance uplatnění jejich jedině správných a naprosto zaručených receptů na nápravu všehomíra. Kolikrát docela neurvale prosazují elementy svých nauk a dogmat. To vše je součástí vzorku společnosti, co naplat.

Nicméně tak jak to vidím zevnitř, je tu naprostá převaha "normálních občanů", naštvaných a zhnusených tím, v čem žijí a zoufale hledajících naději na nápravu, na zlepšení. Naprostá většina s nezkaženým, zdravým sociálním instinktem člověka "zdola", s nezanedbatelnou a kolikrát trpkou životní zkušeností, s intuitivním chápáním toho, co je nutno dělat, kolikrát s obětavostí naprosto nevídanou v atomizované společnosti soukromých sobců a kariéristů!. Věřte, že jsou zde vzácné osobnosti, které nemohu nežli obdivovat! Přidanou hodnotou účasti v každé svobodné občanské aktivitě je pro člověka právě to, že takové lidi pozná. Byl jsem za těch 22 let účasten řady takových sešlostí a iniciativ, takže mi tohle můžete věřit.

Je jistou podpásovkou, v našich krajích ovšem zcela běžnou, pokud je čelný představitel iniciativy ocejchován a odsouzen nikoli podle toho, co řekl nebo napsal, co udělal, ale tím, s kým se stýkal nebo stýká. To se stalo Slávku Popelkovi, když byl spojen s Pravým blokem a s Petrem Cibulkou. Totéž můžete klidně provést i se mnou, když jsem v prosinci 1988 rozdával a roznášel opoziční letáky na pražské radnici těsně před konáním plenárního zasedání Národního výboru hl.m. Prahy se Standou Devátým. Přitom jsem vždy byl člověkem výrazně levicového přesvědčení. A Standa byl něco úplně jiného a jeho další dráha byla také docela opačná.

Slávek Popelka je velezasdloužilý občanský aktivista s nesporných charismatem, je to potenciální lidový vůdce, jehož politické názory mi nemusejí konvenovat, nicméně ho velmi respektuji. I proto, že jsme se také jeho zásluhou v Národní radě HI ( NR-HI) domluvili, že pro nás není důležitá pravice, střed, levice, že půjdeme proti diktatuře oligarchie spolu, s respektem k vzájemným odlišnostem a pochopitelně i s vědomím, že v budoucnu může jít každý dál svou vlastní cestou.

Tolik tedy k situaci v Holešovské iniciativě samotné. Zdůrazňuji, že díky obdivuhodné obětavosti pár aktivistů a díky dobrovolným příspěvkům řady občanů zaslaným na transparentní účet se podařilo vytisknout a rozdistribuovat stovky ticíc plakátů a letáků a i pomocí ozvučených vozidel dát vědět v celé ČR o akci Celostátního protestu na den 15.března 2012 od 17 hodin v míře, kterou nemůže žádná jiná občanská opoziční struktura s výjimkou odborů konkurovat.

Je přitom otázkou, jak se bude NR-HI dál vyvíjet. Pokud zůstane izolována od řady dalších fungujících iniciativ a struktur, pokud od ní během doby odpadnou "bežní občané", pokud v ní pak nevyhnutelně převládnou demagogové či sektáři, mesiášové nápravy všehomíra, pak již nebude pomoci. Rozmnoží počet malých skupinek s velkými cíli. Ale jestli se k iniciativě přidají normální občané a v rámci jejích stále se ještě formujících demokratických procedur a struktur uplatní svou rozhodnou vůli po nenásilné, proveditelné a systém proměňující změně, jež odstraní alespoň ty nejhorší stánky dnešního reálného českého kapitalismu mafiánsko-korupčního, cizopasného a zlodějského charakteru, pak má Holešovská iniciativa, ale i naše společné úsilí smysl a práce ostatních struktur naději. Se všemi riziky, jež to s sebou nese a jež jsou obdobná, jako vždy v dějinách.

A aktivisty řady dalších opozičních občanských iniciativ, často vzácné osobnosti mimořádných zásluh, vyzývám, aby se přidali. Zajímavé na té nabídce je, že si sami mohou vybrat, zda a jak působit v dosavadních strukturách a propojovat se v zájmu koordinace a vzájemné podpory s NR-HI - nebo přímo vstoupit do Holešovské iniciativy (se zachováním dosavadních struktur a tyto pak v ní případně reprezentovat). A naléhavě apeluji: je třeba být tam, kde se sejde lid. Je třeba jej podpořit a vysvětlovat podmínky a perspektivu změn!

Zde jsou požadavky usnesené na Hloubětínské konferenci 28. ledna 2012, na které oficiální moc ve stanovené lhůtě vůbec nereagovala:

1.    Demise vlády a jmenování dočasné vlády odborníků

2.    Zahájení příprav spravedlivých demokratických voleb

3.    Uzákonění běžně použitelného referenda

4.    Zastavení církevních restitucí

5.    Zastavení penzijní, sociální, zdravotnické a školské reformy

6.    Odvolání podpisu na smlouvě ACTA, která zavádí cenzuru na internetu

7.    Do jednoho týdne po jmenování dočasné úřednické vlády odstoupení prezidenta Václav Klause pro ztrátu důvěry

8.   Požadujeme naplnění našich požadavků do konce měsíce února 2012.

( u bodů 3. a 7. v termínech možného splnění).

0
Vytisknout
16348

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2012