12. 7. 2017
Vnímání Trumpova projevu předneseného minulý týden ve Varšavě mi připomnělo tento starý žertík. Ti kdo se báli, že americký prezident využije příležitosti k útoku na liberalismus a zatlačí Německo do kouta věřili, že udělal přesně tohle, ačkoliv uměřenějším způsobem než možná očekávali. Ti kdo doufali, že prezident vyjádří americký závazek vůči Evropě, byli také z jeho slov nadšeni. Ale tak jako muži ve vlacích ve zmíněném vtipu, obě strany se mýlí.
Trump ve Varšavě odvážně prohlásil: "Zásadní otázkou naší doby je, zda Západ má vůli přežít." Když to řekl, prokázal znovuzrozený závazek své administrativy vůči zachování amerických západních aliancí, ačkoliv za cenu redefinice samotného významu toho, co je "Západ".
V dávných dobách studené války se "Západ" vztahoval k takzvanému svobodnému světu - k liberálně demokratickému řádu. Dnes byl nahrazen kulturním spíše než politickým významem. Na rozdíl od 19. století však dnes nedominuje téma "břemene bílého muže," ale "strachů bílého muže".
Po přečtení Trumpova varšavského projevu si můžete představit budoucí historiky probírající se Trumpovou knihovnou a objevující dva krátké nedatované vzkazy adresované 45. prezidentovi. Jsou napsány Stephenem Bannonem, hlavním politickým poradcem, a H. R. McMasterem, poradcem pro národní bezpečnost. Oba texty vyzývají prezidenta k přednesení významného projevu v Evropě - ale oba požadují ostře odlišné projevy.
Bannon vyzývá prezidenta, aby se postavil ochotě Evropanů žít pod chorobnou nadvládou politické korektnosti. McMaster varuje před ztrátou vedoucího postavení USA ve světě, které závisí na schopnosti zachovat stará spojenectví. Odvolává se na nedávno publikovanou knihu Jakuba J. Grygiela a A. Wess Mitchella "Neklidná hranice: Sílící rivalové, zranitelní spojenci a krize americké moci", aby tvrdil, že v okamžiku, kdy americké vedení čelí nastupujícím mocnostem, hlavní riziko představuje testování amerických aliancí cestou destabilizace malých a středně velkých amerických spojenců na periferii.
"Čelíme dvojité výzvě," tvrdí McMaster. "Musíme nejen zachovat NATO, ale také zajistit, že naši menší spojenci budou investovat do své bezpečnosti a bojovat za svou svobodu, způsobem, jakým Poláci v roce 1944 statečně bojovali ve Varšavském povstání. Ale naši spojenci musejí důvěřovat tomu, že jim kryjeme záda, jinak budou v pokušení uzavřít dohody s Ruskem nebo některou jinou revizionistickou mocností."
McMaster Trumpovi radí, aby ve Varšavě nebo v Pobaltí přednesl epochální projev a zdůraznil nezlomný americký závazek vůči článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zavazuje signatáře ke kolektivní obraně. Zdůrazňuje také význam projevu pro vztahy s Ruskem.
Trump nakonec přednesl oba imaginární projevy současně. A fungovalo to. Střední Evropa prezidentovu řeč ocenila. Rezonovala se skutečnými obavami společností traumatizovaných uprchlickou krizí a stejně reálnými vyhlídkami na dvojrychlostní EU. (Je samozřejmě ironií, že Poláci přijímají vizi planety zničené teroristy a zavalené přistěhovalci, když v Polsku po dekády k žádnému teroristickému útoku nedošlo a uvnitř jeho hranic nejsou takřka žádní uprchlíci.)
Co v Trumpově projevu zaráží nejvíc není často citovaný iliberalismus, ale těžký pesimismus ohledně budoucnosti Západu. Byl zvolen na základě slibu, že obnoví americký triumfalismus, ale zdá se že je zaměstnán strachem z porážky. Posluchačům neslíbil "vítězství" Západu, ale to že Západ nikdy nebude zlomen. V tomto smyslu šlo o velice polský projev. Poláci jsou si více než kdo jiný hluboce vědomi vlastní historie, která je plná vznešených a heroických porážek spíše než slavných vítězství.
Ale i když má Trump pravdu, že žijeme v nebezpečném světě a že by občané měli být připraveni definovat svůj životní způsob, vystavět novou identitu Západu kolem myšlenky obležené pevnosti znamená riskantní podnik. Amerika a Evropa se mohou ocitnout v postavení muže, který je natolik vyděšen, že se rozhodne spáchat sebevraždu.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse