Populistická republika - oligarchie česká

PROČ

15. 7. 2019 / Bohumil Kartous


Mocenských boj české oligarchie se dostal do dějové fáze “vládní krize”. Na pozadí ostudného kusu pro demokratické publikum v podobě přetahování “o Staňka” běží hrubě vyděračský spor o to, jak moc se podaří hradní kanceláři s.r.o. prosadit své věrné do mocenských pozic v následující vládě, které se zoufalý premiér Babiš nechce vzdát. Bude ji mít. A další dva roky bude spolupracovat na tom, aby se v zájmu české oligarchie podařilo překreslit politickou mapu v ČR do podoby krajiny kontrolované populisty s oligarchickým vedením. Ještě dokonaleji, než je tomu dnes. Důvod k vytvoření “státníka” Klause ml. začíná krystalizovat velmi rychle.

Založení strany v čele s člověkem, jehož politickou kvalifikací je jméno, uprostřed volebního období a s nulovou základnou v pozadí, je kalkul. Za předpokladu, že Andrej Babiš nebude chtít za žádnou cenu ustoupit ze své vůdčí politické pozice, aby ochránil svůj poněkud nejistý dotační business a zejména zabránil možnému potrestání sebe a svých rodinných příslušníků, nedojde k předčasným volbám a tedy je nutné nový projekt poměrně hojně vyživovat. Jakákoliv možnost snížit náklady, respektive přenést je do podoby výdajů státního rozpočtu, je vítána. Vládní krize je k tomu výbornou příležitostí.

ČSSD svou roli užitečného idiota dovedla ke skutečné virtuozitě, když navrhla odvolat vlastního ministra. Poskytla Miloši Zemanovi vynikající záminku opět zprznit ústavu a trochu si pohrát s mocenskou kontrolou v této zemi. Stále zoufalejšího Andreje Babiše lze velmi dobře vydírat a klást mu požadavky, které nemůže odmítnout, chce-li dosáhnout svého prioritního cíle, udržet se v premiérské pozici. Miloš Zeman dostal od ČSSD krásný dárek a samotný dárce za to bude po zásluze potrestán, což je ovšem v jeho současné situaci jen nutný důsledek dlouhodobé agonie. ČSSD je v současnosti strana nesvéprávná a jedinou její šancí je odejít z vlády, čehož se ovšem nejvíce bojí ti, kdo nyní ČSSD reprezentují a vedou. Tuší, že je to možná na dlouho poslední mocenské veselice, které se účastní.

Mezi tím Andrej Babiš hledá způsob, jak uspokojit zájmy, které vedou Miloše Zemana k oblíbenému nerespektování ústavy. V tom okamžiku přichází možnost, jak stranu Václava Klause ml. dostat do hlavního dění, tedy do pozornosti médií a tedy na cestu k dalším volbám. Současné snahy Andreje Babiše hledat možnosti sestavení vlády bez přítomnosti ČSSD se přirozeně obracejí ke všem, kdo poskytnou hlasy v případném hlasování o důvěře. Klaus ml. a jeho suita vykradená z ODS se už hlásí s případnou podporou.

Lidé, kteří za tímto projektem stojí, si nemohli přát lepší situaci. Pokud skutečně ČSSD odejde, za podporu další vlády budou všichni, kdo ji zvažují, něco zajímavého chtít. Jak na svědectví z politických stran dokládá výše odkazovaný článek, Václav Klaus ml. je pro poslaneckou bázi Ano pravděpodobně přitažlivější než Tomio Okamura, ačkoliv hledat rozdíly je v tomto případě skutečně zábavná intelektuální hra. Je to těžké hledání. Nicméně zaměstnanci Ano používají odlišná kritéria. Naprosto jednoznačně bude taková podpora konvenovat Miloši Zemanovi. Vždyť je to skoro rodina. A pokud odhlédneme od občanského prázdného tlachání naučených frází o svobodě a odporu k totalitě, Klaus ml. je jistě snesitelný i pro KSČM. Odpor k EU, plochý nacionalismus párkařů a pivařů nebo vytěžování sudetské otázky, to všechno jsou témata, na kterých se výborně shodnou. Pokud bereme takové vztahy jako reálné, pak už chybí jen 6 poslanců, kteří budou při hlasování myslet zejména na stabilitu a kontinuitu a Andrej Babiš bude mít svou třetí vládu.

Tedy se nabízí otázka, pokud k tomu dojde, proč by třeba právě Václav Klus ml. nemohl být ve vládě? Podporovat Babišovu vládu a nic pořádného za to nechtít nedává smysl. Klaus ml. může nicméně z takového obchodu vytěžit vládní účast, a tedy pravidelný přístup do médií a permanentní kampaň na náklady státu. Dělal by to pravděpodobně z pozice ministra školství. Jeho sklon vytěžovat resentiment mezi učiteli z něj udělal hrdinu mnoha sboroven. Nyní by měl příležitost k tomu využívat ministerských rozhodnutí a tiskového oddělení MŠMT. S Andrejem Babišem by se perfektně shodli na tom, že je třeba zastavit šílenou inkluzi a vůbec omezit veškeré zbytečné výdaje na všechny ty multikulti nesmysly, do čehož by pravděpodobně spadlo vše progresivní, co se ještě v českém školství děje. Babiš by Klause ml. miloval, jak jen jeden sociopat může milovat jiného.

Taková vládní harmonie by však byla jen dobrým prostředkem k mnohem důležitějšímu cíli. Tím je dosáhnout stavu, kdy Klaus ml. vybere část elektorátu SPD, část ODS, část Ano,  možná i část ČSSD a komunistů, aby dal dohromady konsolidovanou populistickou stranu, která v příštích volbách vstoupí do parlamentu jako volená strana a vytvoří okamžitě vnitřně neomezený koaliční potenciál pro kohokoliv, kdo vidí rozdíl mezi tímto individuem a Tomiem Okamurou. S největší pravděpodobností opět pro Andreje Babiše, který bude - opět pravděpodobně - potřebovat takového spolehlivého parťáka. Pokud se s ním naučí sdílet domácnost už v tomto období, tím lépe. Cíle Agrofertu a skupiny stojící za Klausem ml. mohou být naplňovány paralelně, konflikt přichází v úvahu jedině tehdy, pokud by se zkřížily parciální zájmy. Skutečné veřejné zájmy nebo ideologické rozepře můžeme s lehkým srdcem pominout.

Za takové situace by investoři, kteří Klause ml. podporují, byli maximálen spokojeni. Představa toho, že mají tak loajálního a dostatečně limitovaného převozníka u vládních vesel, by je nepochybně naplnila velkou radostí. A politická mapa ČR by opět byla o něco čitelnější. Místo tradičních stran, v nichž je nutné zbytečně obcházet spoustu lidí, by zde byl Agrofert na straně jedné a oligarchická opozice se spolehlivým “pracantem” v pozici nové politické síly na straně druhé.

Domnívám se tedy, že za dané situace je všeobecným přáním, aby ČSSD z vlády skutečně odešla a tím roli užitečného idiota završila. Na její místo nastoupí nový, čerstvý a z podstaty věci poslušnější.

0
Vytisknout
5055

Diskuse

Obsah vydání | 17. 7. 2019