Kam ráčíš?
15. 11. 2022 / Petr Haraším
Já už vůbec netuším, kam naše skvělé Česko kráčet ráčí. Vždy v předchozím období se dalo říci, ať si stávající garnitura doklepe vládnutí konec konců do konce a pak nastane Den zúčtování. Objeví se volební terminátor, sečte, vydělí a podtrhne roky promarněného vládního strádání s nezbytným dodatkem, že on se zase vrátí. S maximální vervou plně osvícených znalců tentokráte konečně zvolíme onu pravou a zcela jinou cestu, přičemž si neráčíme všimnout, že jdeme po celou dobu stále stejným neměnným směrem. Občan z Nazaretu stačil za 33 let změnit celý tehdejší i dnešní i budoucí svět, my za 33 let nezměnili nic.
Plní naděje jsme volili naději na změnu a místo naděje máme bezbřehou, bezednou beznaděj, za kterou by se nemusel stydět ani King, Stephen King. Tedy přeplnění nadějí jsme očekávali světlo na konci tunelu. Tunel i světla se dostavily. V nejdelším, nejširším, nejnižším a nejvyšším tunelu všech dob, který tady pilně pracně budujeme 33 let, se znovu objevila světla. Nebyla to však světla obyčejná, byla to světla magické parní konzervativně ultrapravicové lokomotivy. Plnou rychlostí vjel do davu čekajícího na naději šílený mašinfíra. Pískal, funěl, supěl, párou pářil, dýmem dýmil, hlukem hlučil a na každý sloup signálem signalizoval, že tentokráte máme ve vedení nejen evropského ale i světového vůdce. Parní Máňa se za necelý rok vládnutí zbarvila z fialové na temně nahnědlou, až se vybarvila v plnou čerň.
Za lokomotivou v tendru bez tendru sedí mocní šíbři ODS. Pod kotel „devadesátkové“ tradice naložili republice tupé snížení daní, neboť lid maje více peněz, bude už vědět, jak zatočit s nadiktovanou drahotou. Kterak se má ovšem otáčet stát plný hladových břich, když mu samotnému nedají najíst, o tom se v neoliberálních luzích a hájích zarytě mlčí. Podle odborníků na devastaci republiky jsou hlavní výdaje a na příjmech až tak nezáleží. Takže čím méně uhlí do krizového kotle, tím vyššího výkonu dosáhneme. Stanjuru ODS navrhne na Nobelovu cenu za novou ekonomickou fyziku.
Každá lokomotiva potřebuje ke kráse podřízené vagóny, které si za sebou povodí po kolejišti. TOP vagón 09 touží po privatizaci státních zbytků. Přidává tolik chybějící nadstandard ve zdravotnictví a už konečně posté propouští miliony státních úředníků. Až je jednou propustí na svobodu, tak konečně i u nás zavládne klid, mír a blahobyt.
Lidovci přidají do bohem svěřeného vagónu šíleného vlaku předsedy Fialy další bohulibé návrhy a evangelické skutky. Po diskusi v kruhu křesťanských mudrců hodlají snížit finanční všimné pro přeplacené nezaměstnané. Hlavním trhákem a ultra pravým hákem bude válečná daň zavedená pro rok 2123 až 2223. Zemské spásy dosáhneme dividendou ČEZ, kterou jsme z tupých, nehodných oveček nejprve za naší pomoci křesťansky vytloukli.
Vagón STAN zarytě mlčí, veze se a modlí se víc než vládní katoličtí kolegové, ať nedej bůh nevykolejí ještě před cílovou stanicí a oni se propadnou do pekelné díry božské korupce.
Koalici mlčenlivých stran v parní marš parádě uzavírá pirátský vůz ochablých českých suchozemských mořských vlků. Vždyť kapitán Jack Bartoš už ztratil nejen vlajkovou Černou perlu, ale i osádku lebek a zkřížených hnátů. Sice mají skvělé nápady, ale jsou nejen ve špatném vlaku, jsou i na špatné koleji. Takže zdanění neřestných domů, regulace hazardu prázdných bytů, jakožto i digitální daň či navýšení spravedlivé platby za vytěženou hroudu kusu naší prodané Vlasti hned tak nebude.
Za vládním vlakem pilně pádí Čapí drezína, kde podivný pikolík roznáší dobrý suši dobrým soudruhům ve svatém boji proti EU, NATO, proti všem, co smrdí Západem.
Rovnost, smělost, bratrství
Od nového roku, kdy zjistíme, že Stanjurova válečná daň byla poražena jako Putin u Chersonu, přidáme prostřednictvím strany Lidové do mošny důchodové babičkám 500 českých pravých korun za dítě vychované i nevychované. Každé správně bijící srdce zaplesá nad bohulibým počinem křesťanského hnutí ultra dravé kapitalistické drsno vlády. Ale, jak to bývá v pohádkách, na druhý pohled pohledem nevidomého to vypadá o dost hůř. Finanční výpomoc za výchovu dětí pro stát zdá se přináleží jen lepším lidem, poněvadž invalidní vychovatelé vychovaných i nevychovaných ratolestí sotva splní láskyplnou podmínku pracovně výchovných 25 let, takže se na tyto podobčany zřejmě dětný bonus nevztahuje. Na vznesený mnou vznešený dotaz stran výchovného problému nevychovaný ministr sociální práce a věcí mezi nebem a zemí odpovědět ráčit neráčil.
Diskuse