Channel 4 News: NATO po útoku ruského dronu "bude hájit své území"

29. 5. 2026

čas čtení 13 minut
Moderátor, Channel 4 News, pátek 29. května 2026, 19 hodin: NATO slíbilo bránit každý centimetr svého území poté, co ruský dron zasáhl bytový dům v Rumunsku. Členský stát NATO vyslal stíhačky F-16, ale útok se mu nepodařilo včas zastavit. Prezident Nikoser Dan uvedl, že dron mohl změnit kurz poté, co byl zasažen ukrajinskou protivzdušnou obranou. Přistál v bytovém domě těsně za ukrajinskou hranicí s Rumunskem ve východním městě Galati. Dvě osoby byly převezeny do nemocnice a 70 lidí bylo z budovy evakuováno. Během války došlo k několika přeshraničním incidentům, ale je to poprvé, co byli zraněni rumunští občané, jak informuje náš hlavní politický korespondent Paul McNamara:

.

Reportér: Úmyslné nebo náhodné, obojí je stále možné. Ať tak či onak, šlo o útok dronu na členský stát EU a člena NATO, při kterém byli zraněni 2 civilisté. Útok dronem, jak tvrdí rumunští představitelé, byl proveden Ruskem. 

"Jsme ještě v bezpečí," ptá se tato žena. "Už ne, že? Mohli jsme zemřít," říká tato žena. 

"Mám strach." 

"Co na to říct? Jsem bez slov. "

2 hodiny ráno v Galati, východním městě poblíž rumunské hranice s Ukrajinou. Světlo baterky osvětluje trosky v 10. patře, kde kdysi byl něčí byt. Není to poprvé, co se ruské drony zatoulaly na rumunské území, ale je to poprvé, co byli zraněni rumunští občané.

Rumunský perzident: "Měli jsme ruský dron, který opustil Rusko. Známe jeho trajektorii. Víme, kudy proletěl přes Ukrajinu. Víme, kde vstoupil do Rumunska, jako součást roje 43 ruských dronů, z nichž pouze jeden dosáhl rumunského území."

Reportér: Celý den se na Moskvu snášela vlna odsouzení. Generální tajemník NATO uvedl, že bezohledné chování Ruska představuje nebezpečí pro nás všechny. Zde však narazilo na hluché a vzdorné uši. "Nikdo nemůže říci, odkud konkrétní letoun pochází, dokud nebude prozkoumán", řekl prezident Putin novinářům, což je méně agresivní postoj než ten, který zaujímá jeho bývalý premiér. 

Dmitrij Medveděv napsal na Telegramu, že „euroimpotenti“ zuří kvůli dronu, který zasáhl obytnou budovu v Rumunsku. "Je zřejmé, že je třeba zjistit, kdo dron vypustil, ale bez ohledu na to by o tom všechny země EU měly opravdu mlčet. Evropské národy se přímo účastní války proti Rusku, a proto by občané zemí EU, stejně jako obyvatelstvo válčících národů, neměli usínat s očekáváním klidných nocí."

Na Ukrajině je však klidných nocí málo. 4 000 lidí zůstalo bez elektřiny v jižním městě Oděsa, které dnes ráno utrpělo masivní útok dronů. Ukrajina však vyvíjí vlastní špičkovou technologii dronů, která zpomalila ruský postup a rozzuřila jejich frustrované nepřátele, říkají ukrajinští analytici.

"Zvyšují své útoky proti civilistům. Je to spíše zoufalství než úspěch z jejich strany. Budou tedy muset změnit taktiku, pokud chtějí postupovat dál. A Rusko ztrácí více lidí, než kolik je schopno rekrutovat. Toto léto by tedy mohlo být nesmírně důležité. A s odpovídajícími dodávkami zbraní pro Ukrajinu, s odpovídajícími dodávkami protivzdušné obrany a munice a se změnou taktiky, kterou nyní vidíme, kdy Ukrajina záměrně útočí na ruskou logistiku, je možné, že dojde k bodu zlomu, kdy Ukrajina opět začne vyhrávat."

"Ruské výdaje na tuto válku se šplhají do závratných výšek, údajně o 28 miliard dolarů nad rozpočet jen pro tento rok. Ať už jsou náklady jakékoli, měřeno utracenými librami nebo ztracenými životy, prezident Putin je rád utratí," říkají odborníci.

"Letos, i když to ruské statistiky možná nepřiznají, je ekonomika pravděpodobně oficiálně v recesi a bude v ní přinejmenším dalších 12 až 18 měsíců. A tak na začátku války prezident Putin slíbil svým voličům, ruskému lidu, že válka nebude mít dopad na to, jak žijete. Letos, více než v jakémkoli předchozím roce, válka opravdu začíná tlačit víc než kdy jindy. A průměrnému ruskému občanovi to materiálně ztěžuje život."

Ale budou mít tyto útrapy nějaký dopad na stabilitu prezidenta Putina?

"Ne. Bude v tom vojenském úsilí pokračovat bez ohledu na to, co se děje s ruskými spotřebiteli."

Dnes večer ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že hovořil se svým rumunským protějškem a nabídl mu podporu, nabídku cennému spojenci, který podle jeho slov po celé čtyři dlouhé roky války důsledně stál po boku Ukrajiny.

Moderátor: Hovořil jsem s rumunskou ministryní zahraničí Ioannou Soyovou a nejprve jsem se jí zeptal na její reakci na popření prezidenta Putina, že by za útokem dronem stálo Rusko.

"Je zcela jasné, že se jedná o ruský dron. Naše týmy v terénu otestovaly jak výbušninu, tak konstrukci, kterou Rusko pro své drony používá. Je to pro nás také zcela jasné. Jedná se o nezodpovědné gesto, nezodpovědný čin, a Rusko za to musí převzít odpovědnost, a ne se snažit odvést pozornost veřejnosti takovými falešnými informacemi, jako je například jiné přiřazení zdroje dronu."

Co chcete, aby udělali?

"No, z rumunské strany máme jasné vzkazy. Rozhodli jsme se dnes, že nedovolíme, aby generální konzulát Ruska v Constanze pokračoval ve své činnosti. Tamějšího generálního konzula jsme prohlásili za personu non grata a má 72 hodin na to, aby opustil území Rumunska. Chceme, aby Rusko dodržovalo mezinárodní právo a respektovalo lidský život, a samozřejmě také naše území a bezpečnost našich občanů, stejně jako území a bezpečnost civilistů na Ukrajině a vlastně kdekoli na světě."

Putin je už čtyři roky kritizován a odsuzován lídry NATO, a zdá se, že to nic nemění. Kam si myslíte, že to směřuje?

"Věřím, že naše strategie na evropské i mezinárodní úrovni, jejímž cílem je zvýšit tlak na Rusko, je strategií, kterou je třeba pokračovat a urychlit. Dnes jsem hovořila se svými kolegy po celém světě i v Evropské unii o tom, že je třeba urychlit přípravy 21. balíčku sankcí na evropské úrovni, ale samozřejmě to koordinovat na mezinárodní úrovni. Věřím, že tlak časem zabere, a myslím si, že je velmi důležité, abychom viděli mezinárodní reakci, jakou jsme viděli v posledních dnech. A chci poděkovat představitelům Spojeného království za jejich solidaritu. Mluvila jsem s Yvette Cooperovou, během dne jsme viděli prohlášení Keira Starmera a dalších politických představitelů a věříme, že je důležité ukázat, že bezpečnost jednoho je bezpečností všech. Jsme také vděční za přítomnost britských letadel a pilotů v našich společných misích v rámci společné letecké politiky, protože věříme, že k narušením našeho vzdušného prostoru může docházet i v budoucnu a naše mezinárodní spolupráce na ochraně východního křídla je velmi důležitá."

Právě v tuto chvíli se Amerika rozhoduje, zda přijme nabídku na znovuotevření Hormuzského průlivu. Tato krize zjevně Rusku značně pomohla, protože zdvojnásobila cenu ruské ropy a poskytla mu mnohem více peněz na vedení války na Ukrajině. Myslím tím, zda je pro vás vzhledem k této souvislosti mezi těmito dvěma krizemi ještě důležitější, aby byla íránská krize vyřešena?

"Přesně tak. A proto se podílíme na diplomatických snahách a na Koalici ochotných k znovuotevření Hormuzského průlivu, kterou vedou Velká Británie a Francie, stejně jako na snahách vedených Ministerstvem zahraničí."

Moderátor: Nyní se ke mně připojuje Nina Chruščova, profesorka mezinárodních vztahů na New School v New Yorku a vnučka sovětského vůdce Nikity Chruščova.  Viděli jsme tam dalšího představitele NATO, který říkal, že tlak na Rusko bude fungovat. Je nějaký důvod tomu věřit?

Nina Chruščova: Nevěřím tomu.  Rusku se v jistém smyslu nedaří. Daří se mu hůře než před třemi lety, dokonce i než loni. Ekonomika rozhodně trpí. Dochází k čím dál více útokům, velmi úspěšným útokům ukrajinských dronů na ruské obyvatelstvo, což samozřejmě nelze, válku na ruském území nelze ignorovat. Ale Putin není ten typ člověka. Putin je člověk, který čím více na něj tlačíte, tím více se brání. Pokud dojde k eskalaci, bude eskalovat ještě více. Pokud se Rusku daří hůře, jemu  to nevadí, protože válka se bude vést tak, jak on chce. Takže když západní lídři naznačují, že tlak na Putina funguje, nevím přesně, co tím myslí. Rusko slábne. Ano. Rusko bude méně ochotné ukončit válku. Ne Rusko. Putin bude méně ochotný ukončit válku. Ne.

Moderátor: Proč si tedy myslíte, že Putin v poslední době vícekrát prohlásil, že se blížíme ke konci války?

Nina Chruščova:  Myslím, že je to spíš vzkaz prezidentu Trumpovi než cokoli jiného. Vzkaz zní: jsme připraveni válku ukončit. Jak jsme diskutovali, zřejmě o tom diskutovali loni na Aljašce, že pokud ukrajinské vedení vzdá území Donbasu. A Rusové to v posledních měsících říkají poměrně často, že pokud se vzdají Donbasu, vědí, co mají dělat, válka skončí. To je tedy vzkaz pro Donalda Trumpa, že pokud je k tomu ochoten Volodymyr Zelenskyj, jsme ochotni to ukončit. Ale bez toho, bohužel, Putin říká, že to nebude konec.

Moderátor:  Pokud jde o dopad na Rusko,  vidíme škrty ve výdajích v důsledku války a podle nejnovějších zpravodajských odhadů bylo od začátku této války zabito více než půl milionu ruských vojáků. Změní takové dopady skutečně něco, pokud jde o podporu veřejnosti nebo vůli vlády pokračovat tam?

Nina Chruščova: Podpora veřejnosti tam nikdy nebyla. Myslím tím, vím, že se objevily zprávy, že, proboha, 82 %, 85 % Rusů válku podporuje, ale to nikdy nebyla pravda. Vždycky tu bylo přes 50 % lidí, kteří chtěli mírová jednání. A to v zemi, kde panuje téměř totální kontrola, kde jakákoli odpověď, která není přímo v souladu s představami Kremlu, může být nebezpečná a tak dále. Takže podpora tam nikdy nebyla. Byla to spíš žoldácká válka. Ano, Rusové jsou velmi rozhořčení, ale zároveň se bezpečnostní opatření stávají velmi, velmi přísnými. Chci říct, internet je občas téměř zablokovaný a omezování svobody se zvyšuje. Ještě to není totalitní společnost, ale brzy jí bude. A proto, ať už veřejnost cítí cokoli, nezáleží na tom, protože Putin tu válku povede za každou cenu. A pokud to bude obtížné a Západ se do toho více zapojí, bude to pro něj další argument, že  nebojujeme jen s Ukrajinou. Bude to ještě silnější. Chci říct, že to říkal celou dobu, ale teď ještě silněji. Nebojujeme jen s Ukrajinou. Bojujeme s celou Evropou. A proto, i když nechcete, musíte být vlastenečtí. Musíte se zapojit. Myslím si tedy, že na to bychom se měli zaměřit, a ne na to, jak vyvinout tlak na Putina, aby změnil názor. On svůj názor nezmění.

Moderátor: To, co jsme v Evropě viděli v posledních několika letech, částečně v důsledku toho, co se děje na Ukrajině, a částečně v důsledku Donalda Trumpa, je to, že evropské vlády a Británie říkají, že všichni budeme muset utratit mnohem více na obranu, i když to zjevně není finančně únosné. Víte, Británie se právě teď snaží přijít na to, jak financovat svou revizi obrany, aniž by měla k dispozici nějaké zjevné způsoby, jak toho dosáhnout. Je to vítězství pro Vladimira Putina?

Nina Chruščova: Myslím si, že vítězstvím je v jistém smyslu už samotná diskuse, protože pokud se chystá tu válku vést, je pro něj militarizovaná Evropa lepší než ta nemilitarizovaná, protože to vlastně potvrzuje jeho tvrzení, že Západ chce napadnout Rusko, a v podstatě se to stává samosplňujícím proroctvím na obou stranách. Rusko se militarizuje a bojuje a Evropa se militarizuje a připravuje se na boj. Takže nakonec se obávám, že někde v tomhle všem dojde k válce a ten rumunský dron nebo dron v Rumunsku to naznačuje. Tedy, nevěřím, že byl do Rumunska poslán záměrně, ale podobných incidentů by přibývalo. Takových incidentů už bylo čím dál víc. A myslím, že nakonec něco vybuchne do té míry, že válka bude nevyhnutelná.

0
Vytisknout
219

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2026