7. 9. 2023
Cary Fowler tvrdí, že svět potřebuje do poloviny století vyprodukovat o 50-60 % více potravin, ale očekává se, že globální oteplování zemědělské výnosy sníží.
Podle zvláštního vyslance Joea Bidena pro potravinovou bezpečnost Dr. Caryho Fowlera může mít svět do roku 2050 nedostatek potravin kvůli klesajícím výnosům plodin, nedostatečným investicím do zemědělského výzkumu a obchodním šokům, informuje list Guardian.
Fowler uvádí, že studie zemědělských ekonomů ukazují, že svět musí do roku 2050 vyprodukovat o 50-60 % více potravin, aby mohl nasytit rostoucí populaci. Předpokládá se však, že v důsledku globálního oteplování se výnosy plodin sníží o 3-12 %.
Fowler byl do funkce zvláštního vyslance jmenován prezidentem Bidenem v roce 2022. V minulosti působil mimo jiné v organizaci Global Crop Diversity Trust a v Radě pro mezinárodní potravinový a zemědělský rozvoj.
Fowler říká, že australské zemědělství má v celosvětovém měřítku co nabídnout v oblasti výzkumu a vývoje zaměřeného na potravinovou bezpečnost v podmínkách oteplujícího se a vysychajícího klimatu, neboť vybudovalo přední světové odvětví navzdory špatné půdě a náročnému klimatu. Rostoucí průmysl domorodých plodin rovněž přitahuje zájem celého světa.
Varuje však, že mnoho zemí se k budoucí výzvě postavilo laxně díky obrovskému nárůstu produktivity, který v minulém století znamenal obrovský nárůst produkce potravin.
"Jsme uprostřed globální potravinové krize," tvrdí Fowler. "V roce 2022 trpělo podvýživou více než 700 milionů lidí oproti 613 milionům v roce 2019. Je to nepochopitelně velké číslo a lidská tragédie. Postiženy jsou všechny země, včetně zemí jako Austrálie, ale zejména ti nejzranitelnější na celém světě."
Krizi zhoršilo narušení dodavatelského řetězce v důsledku pandemie, ruské invaze na Ukrajinu, vysokých cen hnojiv a nízkých zásob obilí na skladě. Vzhledem k tomu, že 131 ze 196 zemí světa je čistým dovozcem potravin, jak podotýká Fowler, jakýkoli otřes globálního systému by obchod negativně ovlivnil.
"V
důsledku všech těchto věcí přijala řada zemí opatření k omezení obchodu, což
problém ještě zhoršilo," dodává.
Fowler míní, že země musí zvýšit své investice do zemědělského výzkumu, a to i do dlouhodobých projektů typu "moonshot", které nemají krátkodobou návratnost. Rozpočet Spojených států na zemědělský výzkum a vývoj byl při zohlednění inflace na stejné úrovni jako před 50 lety.
"Mnoho vyspělých zemí, a do této kategorie řadím i Spojené státy, ... zaostalo za Čínou, pokud jde o veřejné investice do zemědělského výzkumu a vývoje," uvádí Fowler.
Část těchto prostředků na výzkum podle něj sice převzal soukromý sektor, ale v posledních letech se většina soukromníků zaměřuje spíše na vývoj a marketing nových potravinářských výrobků a nápojů než na programy veřejného sektoru v oblasti šlechtění rostlin nebo na dopady sucha či klimatických změn na produkci potravin.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse