Benjamin Netanjahu rozpustil izraelský válečný kabinet
18. 6. 2024
Tento krok je zjevnou odpovědí krajní pravici a pokusem o posílení kontroly nad rozhodováním o Hamásu a Hizballáhu
Benjamin Netanjahu rozpustil izraelský válečný kabinet, který dohlížel na konflikt v Gaze, čímž odmítl své krajně pravicové spojence, kteří usilovali o jeho obsazení, a zjevně se snaží upevnit svůj vliv na rozhodování o bojích s Hamásem v Gaze a Hizballáhem na libanonské hranici.
Premiér tento krok oznámil ministrům s tím, že válečný kabinet byl vytvořen v rámci dohody, v níž umírněný politik Benny Gantz a jeho strana Národní jednota vstoupili do mimořádné koalice v loňském roce.
Rozpuštění válečného kabinetu potvrdili izraelští představitelé na pozadí rostoucí nespokojenosti s vedením války v Gaze a výzev protivládních skupin k týdenním každodenním protestům.
David Mencer, mluvčí úřadu premiéra, uvedl, že válečný kabinet byl "předpokladem" pro vstup Gantze, bývalého šéfa armády a ministra obrany, do vlády jednoty.
Netanjahu údajně ministrům řekl, že válečný kabinet již není po Gantzově rezignaci před týdnem potřeba. Gantz, jeden z členů válečného kabinetu, odešel z koalice spolu s Gadim Eisenkotem, jedním ze tří pozorovatelů v tomto orgánu.
Očekává se, že Netanjahu nyní povede konzultace o válce v Gaze s malou skupinou ministrů, včetně ministra obrany Yoava Gallanta a ministra pro strategické záležitosti Rona Dermera, kteří byli ve válečném kabinetu.
Je nepravděpodobné, že by rozpuštění válečného kabinetu mělo nějaký významný dopad na konflikt - rozhodování se přesune zpět do bezpečnostního kabinetu - ale politické důsledky mohou být významnější.
Zdá se, že tento krok je záměrným políčkem Netanjahuovým krajně pravicovým spojencům v koalici, včetně ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira, který po Gantzově odchodu usiloval o místo ve válečném kabinetu poté, co si stěžoval, že byl při klíčových rozhodnutích odstaven na vedlejší kolej.
Zprávy v hebrejskojazyčných médiích naznačovaly, že Netanjahu hodlá klíčová rozhodnutí přijímat na schůzkách se svými vlastními poradci, s výjimkou Ben-Gvira, a teprve poté je předložit bezpečnostnímu kabinetu.
Tento krok přichází uprostřed názorových rozporů mezi Netanjahuem a vysokými veliteli Izraelských obranných sil.
Podle pondělních zpráv izraelských médií Netanjahu na pravidelném nedělním zasedání celého kabinetu řekl, že "v zájmu dosažení cíle, kterým je eliminace schopností Hamásu, [učinil] rozhodnutí, která nebyla vždy přijatelná pro armádu", ale dodal: "Máme zemi s armádou, a ne armádu se zemí."
Netanjahuovy kroky naznačují rostoucí sebedůvěru, neboť premiérova čísla v průzkumech veřejného mínění se od Gantzova odchodu zlepšila, což způsobilo, že Gantzova podpora výrazně poklesla.
Zatímco Netanjahu byl pod tlakem Bidenovy administrativy, aby zachoval válečný kabinet, který byl považován za umírněnější fórum, někteří analytici v tomto kroku viděli zachování touhy izraelského premiéra pokračovat v konfliktu, i když odsunul na vedlejší kolej Ben-Gvira a ministra financí Bezalela Smotricha.
Malý válečný kabinet byl zdrojem třenic mezi Netanjahuem a ostatními členy, mimo jiné kvůli otázce rukojmích zadržovaných v Gaze Hamásem a dalšími skupinami.
Válečný kabinet však také pracoval efektivně a od 7. října, kdy Hamás překvapivě zaútočil na jihoizraelské pohraniční obce v Gaze, se sešel mnohokrát.
Bezprostředně po rozpuštění válečného kabinetu izraelský deník Yedioth Ahronoth spekuloval, že některá klíčová rozhodnutí nyní bude přijímat rozšířený kabinet, čítající někdy až 50 účastníků, v němž převládají více jestřábí hlasy, což Netanjahuovi poskytne větší politické krytí pro pokračující konflikt.
Skupiny, které se staví proti Netanjahuovu vedení války, zahájily týden každodenních demonstrací požadujících příměří, dohodu o propuštění rukojmích a volby.
Ačkoli demonstrace proti premiérovi během války zatím nedosáhly takového rozsahu jako předválečné protesty, sobotní týdenní demonstrace v Tel Avivu přilákala větší počet lidí než obvykle. Účastníci shromáždění si vyslechli nahraný vzkaz nedávno zachráněného rukojmího Andreje Kozlova, který vyzval vládu k uzavření dohody, jež by zajistila propuštění zbývajících zajatců.
Diskuse