„Naši sousedé si opět troufají zvolit fašismus": Volby v Německu zanechávají v mnohých obavy z toho, co je čeká v budoucnu

21. 2. 2025

čas čtení 7 minut
 

Kampaň, kterou definovala protiimigrační rétorika, podnítila strach namísto diskuse o naléhavých strukturálních problémech

Třiapadesátiletá Lina, obklopená stánky prodávajícími vše od tureckého pečiva borëk až po pouzdra na iPhone, se svěřila, že ji děsí obavy z toho, co může čekat její tři děti, až nedělní volby skončí.

V Německu žije už desítky let a po přestěhování z Libanonu si pro sebe a svou rodinu vytvořila vlastní život. Nyní - po zběsilé předvolební kampani, v níž se většina politiků snažila odvrátit vzestup krajní pravice tvrdými slovy o migrantech - si kladla otázku, jaké to bude mít důsledky pro jejich život, který si pracně vybudovali.

„Je to děsivé,“ řekla. Ještě horší je, že příval protiimigrantské rétoriky zřejmě příliš nezabránil vzestupu strany Alternative für Deutschland (AfD) - průzkumy naznačují, že se tato krajně pravicová strana může v nedělních volbách vyšvihnout na bezprecedentní druhé místo.

„Jsou proti islámu, proti Arabům,“ dodala. „Kdo ví, jestli proti nám zavedou zákony? Je to opravdu zneklidňující.“

 
Migrace se v předvolebním období objevovala ve velké míře a opakovaně byla označována za problém, který je třeba vyřešit; od slibu Olafa Scholze „častěji a rychleji deportovat lidi“ až po návrhy vůdce konzervativní opozice Friedricha Merze, aby byli žadatelé o azyl na německých hranicích odmítnuti a dvojím státním příslušníkům, kteří se dopustí trestného činu, bylo odebráno občanství.

Oba se zřejmě snažili držet krok s AfD, která se oháněla sliby o remigraci a opakovaně spojovala migraci s kriminalitou, čímž falešně očerňovala miliony Němců, kteří pocházejí z celého světa a v zemi pokojně žijí a přispívají k jejímu rozvoji.

„Je to poprvé, řekl bych, kdy se ve své vlastní zemi cítím opravdu jako cizinec,“ řekl Cihan Sinanoğlu, sociolog, který spolupracuje s německým Centrem pro výzkum integrace a migrace. „Rasisté a skupiny lidí chápou, že celá debata o migraci je také debatou o nás, o tom, co znamená být Němcem a kdo je in a kdo out.“

Krátkozraké zaměření na migraci také umožnilo většině politiků obcházet mnohé výzvy, kterým Německo čelí, od prudce rostoucích nákladů na bydlení po klimatickou krizi a prohlubující se nerovnost. „Nikdo nechce mluvit o strukturálních problémech,“ řekl Sinanoğlu. „Takže všechny špatné věci na světě se promítají do této postavy migranta nebo žadatele o azyl; nájmy, ekonomické systémy, chudoba. To je šílené.“

Výsledkem jsouy volby, které mnohými lidmi otřásly. „Jsem super vyděšená a mnoho mých přátel je vyděšených,“ řekla jedna osmadvacetiletá dívka, která si nepřála být jmenována.

Do Německa přišla ze Sýrie v roce 2015, kdy se zemí přehnala vlna „vítací kultury“, která Německo proměnila v bezpečné místo pro více než milion lidí prchajících před konflikty a pronásledováním. Nyní ji zajímalo, kolik lidí, které znala, se chystá podpořit krajně pravicovou stranu, v jejíchž řadách jsou i neonacisté. „Jsou to naši sousedé, jsou to rodiče. A oni si troufají znovu zvolit fašismus,“ řekla.

Kampaň odhalila ohromující neschopnost politiků vyprávět o Německu jiný příběh, který by dokázal zachytit, jak by se dala využít rozmanitost země - od lidí s migračním pozadím až po LGBTQ+ - k řešení problémů, jako je stárnoucí infrastruktura a churavějící ekonomika, řekl Tyron Ricketts, filmař a vypravěč.

„Před volbami se politického klimatu zmocnila pravicová strana,“ řekl. „A to přichází s tím, že tragické teroristické útoky jsou politizovány, místo aby se mluvilo o jiných skutečných problémech.“

Tento týden zveřejnil mnichovský institut Ifo studii, podle níž neexistuje „žádná korelace“ mezi migrací a vyšší mírou kriminality. „Totéž platí zejména pro uprchlíky,“ uvedl jeden z výzkumníků Jean-Victor Alipour.

Pětadvacetiletá Samira v centru Berlína, obklopená obchody s migranty, si posteskla nad tím, jak se politici rozhodli zobrazovat ty, kteří přicházejí z ciziny. „Migranti jsou velkou součástí Berlína a Německa obecně,“ řekla a poukázala na kořeny svého otce v africké zemi Čad. „Bez migrantů bychom neměli spoustu věcí, které v současné době máme... Opravdu nevím, proč bychom je měli vytlačovat.“

Byl to bod, který v průběhu kampaně zdůrazňovaly odbory, ekonomové a thinktanky. Poté, co pád Asadova režimu vedl některé politiky k výzvě, aby se Syřané vrátili do své vlasti, Německý hospodářský institut pohotově uvedl, že přibližně 80 000 Syřanů pracuje v odvětvích, která se potýkají s hlubokým nedostatkem pracovních sil, od automobilového průmyslu po zubařství a péči o děti.

Více než 5 000 syrských lékařů je v zemi také plně zaměstnáno, což znamená, že návraty by mohly vést ke „kritickému nedostatku“ zdravotnických služeb, poznamenal.

Závislost země na migraci pro udržení její ekonomiky však politici během kampaně řešili jen zřídka. Místo toho se mnozí z nich opírají o jednostranný narativ, což povzbuzuje krajní pravici způsobem, který by mohl mít neblahé dopady na lidi jiné barvy pleti, uvedla třiadvacetiletá Olivia, jejíž otec pochází z Nigérie.

„Už teď je to cítit,“ dodala. „Už teď se to posouvá, ale pravděpodobně to bude ještě horší. Bojím se, že to uvidím v budoucnu.“

V září německá spolková zmocněnkyně pro boj proti diskriminaci Ferda Atamanová spojila vzestup krajní pravice s „krizí diskriminace“ a uvedla více než 20 000 případů v letech 2021 až 2023.

„Miliony lidí se bojí o svou budoucnost,“ uvedla tehdy Atamanová. „Vzhledem k volebním úspěchům pravicových extremistů je důležitější než kdy jindy účinně chránit lidi před nenávistí a vyloučením.“

Ve východních spolkových zemích Německa, kde téměř třetina voličů v loňských podzimních zemských volbách odevzdala svůj hlas krajní pravici, varovaly skupiny migrantů před nárůstem útoků. Llidé hlásí, že na ně plivají, nadávají jim, napadají je a bijí je do obličeje.


Do voleb zbývá několik dní a krajně pravicové subjekty jako AfD již zaznamenaly úspěch v tom, že se jim podařilo vnést do celého Německa nové kionflikty, řekl Markus Beeko, když procházel jednou z městských částí, která byla dříve rozdělena mezi východní a západní Berlín.

„Nevidíte, že by byla dostatečná citlivost kolem toho, že se jedná o debatu, kde by se měli všichni postavit. Jako když jste na pracovišti, chcete, aby lidé řekli: 'Dobře, chápeme, že je to útok na vás jako kolegu, a stojíme při vás'.“

Zatímco někteří vyšli do ulic, aby protestovali proti měnícímu se politickému klimatu, mnozí další v médiích i mimo ně krajně pravicové názory jasně neodmítli, dodal sedmapadesátiletý muž.

„A myslím, že pro mnoho lidí, kteří se cítí být napadáni - ať už proto, že jste žena, transsexuál nebo máte jiné kulturní zázemí -, to opravdu zdůrazňuje pocit, že nepatří,“ dodal. „A myslím, že je to něco, co by se těžko hojilo a s čím by bylo těžké se smířit, protože to má trvalý dopad.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1396

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2025