Německo, rozdělená země: Pět klíčových poznatků z německých voleb
25. 2. 2025
čas čtení
8 minut
Podrobný pohled na výsledky německých voleb
ukazuje rozdělený národ, který se s rostoucí nespokojeností s
mainstreamovými stranami stále více posouvá na okraj společnosti
Téměř podle všech měřítek - mladí-staří, východ-západ, bohatí-chudí, města-venkov a ženy-muži - volby obnažily výrazné rozdíly mezi Němci v tom, jak vidí svou budoucnost v Evropě a komu věří, že je povede.
Dramatický vzestup protiimigrační a protiislámské Alternative für Deutschland (AfD) získal každý pátý hlas
Merzův středopravicový blok CDU/CSU a Scholzova sociální demokracie (SPD), v těchto volbách značně oslabené, se nyní zdají být odsouzeny ke spolupráci v nepříliš velké koaliční vládě, aby udržely krajní pravici na uzdě. Merz stanovil pro dohodu Velikonoce.
1. Voliči si nejsou jisti, jak Merz povede
Merzova konzervativní aliance dosáhla druhého nejhoršího výsledku od druhé světové války s pouhými 29 %. Stačilo to však na solidní porážku AfD, která skončila druhá s 21 %. Spolu s SPD s 16 % by jeho koalice měla v 630členném parlamentu malou většinu 328 křesel.
Ve srovnání s mnoha svými předchůdci, včetně nepopulárního Scholze, však Merz nedokázal přesvědčit mnoho voličů, že má na to, aby Německu vládl.
Průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap ukázal, že pouze 43 % dotázaných si myslí, že Merz má předpoklady stát se kancléřem, a jen 35 % schvaluje jeho dosavadní působení v politice. Naproti tomu Scholz zahájil své funkční období v prosinci 2021 s 66% souhlasem, když převzal funkci po veteránce Angele Merkelové, kterou voliči zvolili třikrát.
Analytici tento rozdíl přičítají Merzovu ostřejšímu a konfliktnímu stylu a jeho kontroverznímu rozhodnutí hledat v lednu podporu u AfD v otázce tvrdých opatření omezujících imigraci před parlamentem.
Podle kritiků tím bořil tabu, zatímco Merz svůj postoj k migraci označil za „nekompromisní“, což nemusí být dobrou vizitkou pro nadcházející koaliční rozhovory.
Krajně levicová strana Linke, která Merzův riskantní gambit odsoudila nejostřeji, získala překvapivých 8,8 %, což je téměř dvojnásobek jejího předchozího podílu.
Stačí se podívat na volební mapu a Německo je stále rozdělené.
Bývalé komunistické východní země se jeví jako moře modré barvy představující přímé mandáty pro tvrdou pravicovou AfD, zatímco bývalé západní Německo je zaplaveno černou barvou CDU/CSU posetou červenými skvrnami pro SPD a zelenou pro ekologické Zelené.
Ve východních spolkových zemích, jako je Sasko a Braniborsko, si AfD dokázala výrazně polepšit oproti výsledku z roku 2021 a získat zhruba třetinu hlasů s nárůstem o téměř 13, respektive více než 14 procentních bodů.
V obou regionech byly pobočky AfD klasifikovány domácími bezpečnostními orgány jako extremistické organizace usilující o podkopání ústavního pořádku.
Exit polls ukázaly, že v celém Německu se straně podařilo přetáhnout podporu napříč politickým spektrem a dosáhnout tak nejsilnějšího výsledku krajně pravicové strany od dob nacismu. Obzvláště tvrdě byla zasažena CDU/CSU, která krajní pravici v celé zemi přenechala více než 1 milion voličů.
Němci mladší 35 let již delší dobu vyjadřují u volebních uren frustraci z mainstreamových stran, což zaujalo během loňských červnových voleb do Evropského parlamentu, kdy AfD dosáhla nečekaně velkých zisků mezi prvovoliči.
Kriminalita a přistěhovalectví, šikana na ulicích, rostoucí náklady na bydlení a obavy z odvodů do armády v případě války - to vše se objevuje jako problémy, které mladé Němce odvádějí od středu.
V těchto volbách se ve věkové skupině 25-34 let AfD dostala na první místo s 22 %, před CDU/CSU s 18 % a Zelenými a krajně levicovou Linke s 16 %.
Linke mezitím vedla tvrdou kampaň zaměřenou na zdanění bohatých, boj proti chudobě a omezení nájemného, která oslovila nejmladší voliče.
Strana, která k prosazení svého protimerzovského poselství účinně využívala i platformy sociálních médií, jako je TikTok, získala mezi lidmi ve věku 18-24 let 25 % hlasů, před AfD (21 %) a CDU/CSU (13 %).
Němci starší 70 let nejčastěji odmítali AfD, která v této skupině získala jen 10 %.
Jak na zaostávajícím východě, tak v rezavých pásech na západě dosáhla AfD obzvláště velkého úspěchu mezi voliči z dělnické třídy, kteří byli dlouho považováni za klíčovou základnu sociálních demokratů. Podpora AfD mezi dělníky vzrostla o 17 procentních bodů na 38 %, zatímco SPD ztratila 14 procentních bodů a dosáhla pouhých 12 %.
Jasně patrné bylo také rozdělení podle pohlaví, kdy ženy častěji podporovaly levicové strany a muži se přikláněli k pravici. Například AfD získala 23 % mužů, ale pouze 17 % žen, zatímco SPD a Linke získaly 18 %, resp. 11 % hlasů žen, zatímco muži 15 %, resp. 7 %.
Venkovské regiony se přikláněly spíše ke konzervativcům a AfD, zatímco ve městech měli největší podporu Zelení a Linke, která získala nejvíce hlasů v hlavním městě Berlíně.
Navzdory rekordním výsledkům AfD řeklo 70 % voličů společnosti Infratest dimap, že ji nechtějí vidět ve vládě. V samostatném průzkumu společnosti Forschungsgruppe Wahlen bylo toto číslo ještě vyšší - 74 %.
Přesto v otázce, která je pro stranu charakteristická, tedy omezení imigrace, mnoho Němců souhlasí s tím, že hraniční politika země od doby, kdy Angela Merkelová před deseti lety povolila vstup 1,3 milionu nově příchozích, byla příliš laxní.
Přestože Merkelová v roce 2021 opustila svůj úřad a Merz její postoj dlouhodobě ostře kritizuje, 54 % voličů stále považuje svou CDU/CSU za zodpovědnou za to, „proč do Německa přišlo tolik uprchlíků a žadatelů o azyl“, uvádí Infratest dimap.
Ale zatímco 64 % Němců tvrdí, že podporuje Merzův tvrdší postoj ke zpomalení neregulérní imigrace, Merzovy námluvy vůči krajní pravici, aby získal podporu pro přísnější opatření na hranicích, nijak neposílila jeho stranu nad 30 %, které v průzkumech trvale přitahuje.
Další významnou událostí během kampaně byla hlasitá podpora AfD ze strany magnáta společnosti Tesla Elona Muska a později viceprezidenta USA JD Vance. Jejich vměšování, které Merz označil za „nestoudné“, však s podporou voličů nepohnulo.
Strana, která od konce roku 2023 zaznamenala nárůst díky obavám z kriminality, imigrace a vysokých nákladů na energie, zůstala po celou dobu kampaně na zhruba 20 %.
Větší roli zřejmě sehrály ostré rozdíly ohledně Ukrajiny mezi kandidátkou AfD Alicí Weidelovou, která volala po zrušení sankcí EU vůči Moskvě a obnovení dovozu ruského plynu, a Merzovou neochvějnou podporou Kyjeva.
Vzhledem k tomu, že podpora Ukrajiny ze strany Trumpova Washingtonu je nyní zpochybňována, Merz během celé kampaně nadále zdůrazňoval, že Německo, které je po Spojených státech druhým největším dodavatelem zbraní Ukrajině, musí zůstat neochvějné.
V pondělí na Twitteru napsal, že „více než kdy jindy musíme Ukrajinu postavit do pozice síly“. Dodal, že „pro spravedlivý mír musí být napadená země součástí mírových jednání“.
Zdropj v angličtině ZDE
302
Diskuse