Trump nařídil nové sčítání lidu, aby získal volební moc

7. 8. 2025 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty
30753
 
Donald Trump nařídil provedení toho, co nazývá „novým a vysoce přesným“ sčítáním lidu, což je krok, který by záměrně vyloučil nelegální přistěhovalce ze sčítání. Důsledky nejsou pouze statistické, ale zásadní. Nejde totiž pouze o to, kdo je sčítán, ale kdo sčítá. Na první pohled jde o právní a administrativní opatření: upravit sčítání tak, aby zahrnovalo pouze občany USA. Vymazat nelegální přistěhovalce z údajů, podle kterých se určuje počet křesel v Kongresu a přidělují federální finance. Ale pod touto technokratickou fasádou se skrývá hlubší rozpor – pokus znovu definovat morální hranice toho, kdo má v demokracii právo na existenci. Nejedná se o politiku založenou na aritmetice, ale na alchymii – přeměně moci prostřednictvím politických triků.


 
Americká ústava vyžaduje, aby se každých deset let prováděl sčítání lidu, aby se spočítal „celkový počet osob“ v každém státě. Ne občanů. Ne voličů. Osob. To byla morální jasnost zakotvená v 14. dodatku, který byl přijat po občanské válce, v níž se prolila krev kvůli otázkám, kdo je člověk, kdo patří a na kom záleží. Trump, v rámci manévru, který se zdá být spíše politickým než právním, zasahuje do mechanismů demokracie a mění její fungování. Sčítání lidu, které slouží jako velký vyrovnávač zastoupení, se mění v nástroj selektivní viditelnosti. Pokud nemáte doklady, zmizíte – politicky, demograficky, existenčně.

Hra s čísly je nejstarší trik v knize. Pokud nemůžete vyhrát férově, překreslete mapu. Pokud vám mapa stále uniká, předefinujte populaci. Trumpova nová matematika není o přesnosti – je o autoritě. Je to matematika odečítání, kde každý chybějící imigrant přidá jeden hlas do jeho sloupce a odebere jeden hlas jeho oponentovi. Je to matematika vyloučení, kde se o politickém osudu nerozhoduje u volebních uren, ale v účetní knize.

Zastánci tohoto návrhu tvrdí, že jde o ochranu posvátnosti hlasování a zajištění toho, aby byli zastoupeni pouze Američané. Ale to je jen zástěrka. Zastoupení v Kongresu a volebním kolegiu není – a nikdy nebylo – podmíněno občanstvím. Počítají se děti, vězni, držitelé zelených karet, dokonce i lidé zbavení volebního práva. To není mezera v zákoně, to je podstata věci.

Tento sčítací dekret není činem vůdce, který chrání demokracii. Je to čin hazardéra, který přeskupuje karty uprostřed hry. Je to pokračování politického étosu, který definoval Trumpovu éru: Pokud vám systém neslouží, zničte ho. Pokud vám zrcadlo ukazuje, že prohráváte, rozbijte ho.

Tento impuls není omezen jen na Trumpovu základnu. Na obou stranách politického spektra dnes politiku stále častěji pohání to, proti čemu jste, ne to, za co se stavíte. Instituce – kdysi zábrany proti extrémismu – se stávají nástroji k dosažení krátkodobých výhod. Sčítání je jen posledním příkladem.

Ale tato politika má svou cenu. V krátkodobém horizontu by Trumpův plán přesunul moc z různorodých, městských států do bělejších, venkovských oblastí. Změnil by rozložení hlasů ve Sboru volitelů. Republikáni by získali víc křesel. Ale v dlouhodobém horizontu to narušuje morální architekturu amerického pluralismu.

Demokracie není udržována jen pravidly. Závisí na návyku vzájemného uznání. Závisí na morálním konsenzu, že každý má právo na místo u stolu – i ten, kdo přišel zadním vchodem. Tato myšlenka je v ohrožení. A sčítání – obvykle nejneutrálnější z nástrojů – se nyní nachází v první linii.

Soudy mohou tento sčítací manévr zablokovat, stejně jako tomu bylo v případě otázky občanství v roce 2020. Ale o to nejde. Škoda spočívá, jako vždy, v zasévání pochybností, erozi norem, normalizaci abnormálního. V myšlence, že fakta lze formovat jako hlínu a že instituce se podřizují vůli jednoho člověka.

Když se s pravdou zachází jako s názorem a s demokracií jako se značkou, všechno je možné.

1
Vytisknout
1088

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2025