SDF a demokracie?

26. 1. 2026

V červnu jsme byli v Rakce a to, co jsme tam viděli a slyšeli, nás hluboce šokovalo.

Tady na Západě se často šíří narativ o demokratické kurdské vládě v Sýrii. Koneckonců ženy bojují v armádě, a dokonce i bez šátků. To mezi lidmi tady rezonuje.

Ale o tom, že mnoho dívek a chlapců v Rodžavě je uneseno a násilně rekrutováno, se tu nikdy nedozvíte. Že se arabské obyvatelstvo cítilo diskriminováno a obtěžováno, nám nikdy neřeknou ani známí němečtí novináři a takzvaní aktivisté za lidská práva.

Také neříkají nic o údajných tunelových systémech, které údajně vykopaly SDF.

Nic o korupci.

Nic o svévolném zatýkání (existují zprávy o mučení).

Nic o tom, jak arabské obyvatelstvo v Rodžavě hovoří o „okupaci“ kurdskou stranou spíše než o osvobození.

Nic o špíně, křičící chudobě.

Nic o dětech, které musí sbírat odpadky.

Nic o strachu arabských mužů a žen z bezdůvodného uvěznění.

Nic o tom, že jim nebylo dovoleno zveřejňovat kritický obsah na sociálních sítích nebo vztyčovat novou syrskou vlajku, protože by jinak čelili vážným důsledkům.

Ne, naši takzvaní aktivisté za lidská práva nám nic z toho neříkají, protože by to zničilo jejich obchodní model.

Realita ale vypadá úplně jinak, než nám tito lobbisté neustále říkají.

Teď to říkám jasně: V severní Sýrii o demokracii a svobodě nikdy nebyla řeč, alespoň ne pro arabské obyvatelstvo. Pro ně je kurdská strana „demokratická“ jen podle jména. A mnoho Kurdů také trpělo pod SDF.

Každý, kdo protestoval proti SDF, musel uprchnout nebo skončil ve vězení.

To ale bohužel neodpovídá narativu, který mnoho aktivistů zde nadále šíří.

Zdroj v němčině: ZDE