Výsledek nepodpory malých farmářů v ČR

25. 2. 2026 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta
Výsledek nepodpory malých farmářů v ČR v jednom obrázku. ČR v grafu vůbec není, jsme někde na 100-150 tisíc tun ročně, 25x (!!) méně než Polsko. Vůbec nejsme v žebříčku, přičemž historicky byly české země svým sadařstvím i šlechtitelstvím v této  oblasti vyhlášené.

 
Sadařství je typicky vhodné pro malé farmy. Jablka nesklidíte megatraktorem od John Deere za pět mega, ale ručně. Ovoce vyžaduje spoustu další ruční práce během roku. Péči, lásku, profesionalitu. ČR má pro sadařství vhodné klimatické i půdní podmínky: vůbec totiž nevadí naše časté pahorkatiny i chudší půdy.

Ale náš dotační systém - hádejte, kdo ho dominantně tvoří, můžete jedenkrát - je ušitý na míru obřímu agroprůmyslu, malé farmáře spíš penalizuje. (To je mimochodem pravý opak oné "francouzské" společné zemědělské politiky, používané v celé EU: jejím cílem má být právě podpora malých a středních farmářů, pěstitelské pestrosti, lokálnosti).

Z druhé strany tomu pak dává ránu z milosti další forma nepodpory domácí produkce u velkých řetězců. Zatímco v sousedním Rakousku je důsledně původ zboží označován zřetelnou vlaječkou (okamžitá první signální, každý vidí "naše vlajka / cizí vlajka" a reaguje), u nás platí vyhláška, že původ zboží je vyvěšen ve sklepě nejmenovaného obecního úřadu na planetě Alpha Centauri.

Ve vesnici kde bydlím, v sousední a ob jednu majitelé vyklučili za posledních deset let k vyklučení tří jabloňových sadů. Znám se s nimi, ptal jsem se: nevyplácelo se to. Místo toho tam se tam nejčastěji sadí nějaká řepke.

(Zdroj dat v obrázku: Food and Agriculture Organization patřící pod OSN, fao.org.

0
Vytisknout
355

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2026