Haaretz: Izrael sděluje světu: Toto je naše nová, brutální tvář. Zvykněte si na ni
25. 2. 2026
V roce 1948 byla většina Palestinců vyhnána ze své vlasti. Svět však nikdy nepřestal vyjadřovat solidaritu s mladou zemí, proti které se Arabové „vzbouřili, aby ji zničili“. Totéž platilo v červnu 1967. Izrael okupoval území a vyhnal jeho obyvatele, ale Izraelci se stále chovali, jako by to byli oni, kdo byli napadeni lidmi, které vyhnali, a obyvateli uprchlických táborů. Svět tuto absurditu přijal. To je síla slz, píše Odeh Bisharat.
Nyní se vše obrátilo. Přístup se zcela změnil. Už se nepláče a nevzlyká. Nyní Netanjahuova vláda a část opozice ukazují svou agresivní, mesiášskou tvář, jako by chtěly světu říci: Zvykněte si na naši novou tvář. Pokud se vám líbí, fajn, pokud ne, „jdi si vydláždit moře“, jak říká arabské přísloví.
Poslouchat prohlášení vysokých izraelských představitelů je deprimující. Mluví zcela otevřeně o vyhladovění pásma Gazy, o tom, že obyvatelé Gazy jsou ekvivalentem Amaleku, že tam nejsou žádní nevinní civilisté, o granátu nesoucím přání izraelského prezidenta. Novým trendem je být hrubý, násilný a postrádat empatii k utrpení druhých. A to vše na veřejnosti. Dny „touhy židovské duše“, jak říká izraelská národní hymna, jsou pryč.
Každý, kdo je v vládě nebo jejím okolí, je hostem jediné televizní stanice, jejíž popularita láme rekordy. Soudě podle jejich prohlášení a kampaní démonizace Palestinců by se daly sepsat obžaloby pro soud – samozřejmě ten v Haagu. Není třeba se namáhat, aby se zde našlo mrazivé prohlášení, tam trochu ošklivého podněcování. Stačí nahrávat a třást se.
Proč vlivní lidé uvnitř i vně vlády nahradili jazyk oběti jazykem síly a krutosti? Podle mého názoru jsou pro to dva důvody.
Prvním je opojení mocí. Uděláme, co se nám zlíbí, a nikdo nám v tom nezabrání. AIPAC a evangelikálové jsou s námi a budou kritizovat každého, kdo proti nám tweetuje. Máme všemocnou armádu, která dokáže zasáhnout i do ložnic regionálních vůdců. Máme výbušninou vybavené bzučáky, které dokážou během vteřiny rozsekat končetiny. A žádná rezoluce OSN proti nám nebyla přijata, protože nás chrání náš velký bratr.
Druhým důvodem je, že lidé, kteří dříve prosazovali veřejnou diplomacii, došli z velké části k závěru, že Izrael nemá šanci přesvědčit svět, že je v právu. Starý názor, že Arabové byli agresory a Izrael se pouze bránil, byl vyvrácen. Svět si tedy zvykne na krutou tvář Izraele.
Tento přístup byl internalizován do takové míry, že lidé zde skutečně věří, že agresivní přístup je to, co přesvědčí svět, a že ostatní státy budou podporovat pronásledování Palestinců. Tato internalizace agrese, hrubosti a nadřazenosti je tak hluboká, že ti, kteří tento přístup přijímají, si dokonce myslí, že s ním svět souhlasí.
David Issacharoff napsal o delegaci 160 mladých mužů a žen z Německa, kteří byli popsáni jako „pečlivě vybraní budoucí vůdci“. Do Izraele je na konci roku 2025 přivezlo ministerstvo zahraničí a izraelské velvyslanectví v Berlíně. Issacharoffův popis toho, co se během této cesty odehrálo, ukazuje, že Izrael se rozhodl sundat rukavice a prezentovat se bez jakéhokoli přikrášlování.
Mimo jiné uvedl, že v diskusi o násilí osadníků na Západním břehu průvodce doprovázející skupinu tento problém bagatelizoval. Po této konverzaci jeden z účastníků zjistil, že průvodce napsal na Facebooku, že „Gaza musí být vyprázdněna od Gazanů, až do posledního. … A pak musí být zaplavena židovskými osadami. … Žádná jiná pomsta by nebyla vhodnější než tato.“
Naše agresivita a naše zoufalství z přesvědčování světa se navzájem posilují. Místo toho, aby Izrael dospěl k závěru, že pokud svět již nevěří příběhu o krutých Arabech, kteří čelí dobrým Izraelcům, možná by Izrael měl přijmout taktiku hledání míru, udělali Izraelci pravý opak. Ve své slepotě věří, že si svět zvykne a dokonce bude tleskat krutému Izraeli, který se vysmívá nejen Arabům, ale všem zemím na této planetě.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse