„Politická sabotáž“: Vedoucí politikové z EU obviňují Maďarsko z podkopávání podpory Ukrajině

24. 2. 2026

 

Tento spor hrozí zastínit pečlivě připravenou ukázku solidarity mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho klíčovými evropskými partnery. V úterý se očekává návštěva několika lídrů EU v Kyjevě, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Výročí následuje po kruté a mrazivé zimě, během níž Rusko systematicky ničilo energetickou infrastrukturu Ukrajiny útoky dronů a balistických raket, čímž miliony lidí zůstaly bez elektřiny. Kyjev, Oděsa a Charkov byly zasaženy nejvíce.

Navzdory zhoršujícím se podmínkám pro civilisty je nálada v hlavním městě překvapivě optimistická. V rozhovorech tento týden Zelenskyj trval na tom, že Ukrajina „rozhodně neprohrává“. Od konce ledna jeho ozbrojené síly dobyly zpět 400 km² na jihu země.

Další kolo mírových rozhovorů se podle Kyryla Budanova, šéfa Zelenského úřadu, uskuteční koncem tohoto týdne v Ženevě. Budanov připustil, že není žádným tajemstvím, že jednání s Ruskem, zprostředkovaná USA, „neprobíhají hladce“. „Zřetelně se posouváme vpřed,“ řekl.

Kreml dosud odmítá upravit své původní maximalistické požadavky. Chce, aby Ukrajina předala celý Donbas, včetně oblastí, které Rusko neovládá. Zelenskyj to vyloučil, přestože na něj vyvíjejí tlak vyslanci Donalda Trumpa, aby souhlasil.

V rozhovoru pro BBC Zelenskyj řekl, že vzdání se Doněcké oblasti by znamenalo „opustit stovky tisíc našich lidí, kteří tam žijí“. Naznačil, že Putin „již zahájil třetí světovou válku“, a dodal: „Otázkou je, kolik území [Putin] dokáže obsadit a jak ho zastavit.“

Evropské země zintenzivnily pomoc Ukrajině poté, co Bílý dům loni ukončil veškerou přímou vojenskou pomoc. Jejich úsilí však sabotují Maďarsko a Slovensko, blízcí spojenci USA a nejvíce Moskvě naklonění členové EU. Oba státy jsou silně závislé na dovozu ruské ropy.

Budapešť prohlásila, že zablokuje další sankce proti Rusku, dokud Ukrajina neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. V pondělí slovenský premiér Robert Fico oznámil, že kvůli zastavení dodávek ropy omezuje nouzovou pomoc Ukrajině.

Ukrajina tvrdí, že za přerušení dodávek je zodpovědný Kreml. Podle ní ropovod minulý měsíc vyřadily ruské bomby. V pondělí ukrajinské dálkové drony poškodily čerpací stanici ropy v ruském Tatarstánu, která je součástí sítě Družba.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při příjezdu na schůzku v Bruselu kritizoval Ukrajinu za „velmi nepřátelské chování“ vůči jeho zemi. „Zeptejte se Ukrajinců, proč zastavili dodávky ropy do Maďarska,“ řekl a obvinil Evropskou komisi, že se staví na stranu Kyjeva.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski kritizoval rozhodnutí Maďarska zablokovat půjčku ve výši 90 miliard eur (79 miliard liber) Ukrajině. Podle něj to bylo „šokující“, vzhledem k tomu, že Budapešť byla v 20. století sama napadena sovětskými vojsky. Řekl, že Orbánova protukrajinská rétorika je zaměřena na domácí publikum před březnovými volbami.

Sikorski dodal: „Očekával bych od Maďarska mnohem větší solidaritu s Ukrajinou. Místo toho se vládní straně podařilo vytvořit atmosféru nepřátelství vůči oběti agrese a ... nyní se to snaží využít v parlamentních volbách.“

Další významné evropské osobnosti vzdaly hold odolnosti Ukrajiny. Na akci na podporu Kyjeva v Berlíně německý kancléř Friedrich Merz řekl, že úterní výročí znamená „čtyři strašlivé roky války“. „Opět apeluji na naše evropské partnery – nepolevujte ve své podpoře, v naší společné podpoře Ukrajiny,“ řekl.

Merz dodal: „Stojíme na křižovatce, která může rozhodnout o blahu celého našeho kontinentu. Nikdo dnes nemůže říci, zda zbraně na Ukrajině utichnou za šest týdnů, za šest měsíců nebo ještě později. Ale pracujeme na tom, aby utichly co nejrychleji.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron během setkání s finským lídrem Alexandrem Stubbem, dalším významným podporovatelem Ukrajiny, popsal závazek své země vůči Ukrajině jako „neochvějný“. Putin „nevyhrává válku“, ale není ani připraven uzavřít mír, řekl Stubb v Paříži.

Valerij Zalužnyj, ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a muž považovaný za nejvážnějšího soupeře Zelenského v budoucích prezidentských volbách, se snažil bagatelizovat jakýkoli okamžitý zájem o nejvyšší post v zemi – i když nevylučoval, že se po skončení války bude ucházet o prezidentský úřad.

Po projevu v Londýně Zalužnyj řekl, že spekulace o tom, že by se chtěl ucházet o prezidentský úřad, jsou „kecy z hospody“ a že nemá „ani nejmenší šanci přemýšlet o tom, co se stane po válce“. Teprve po skončení stanného práva na Ukrajině bude možné „diskutovat o mé osobní budoucnosti“, uvedl.

Ve zprávě zveřejněné v pondělí Světová banka odhadla, že Ukrajina potřebuje 588 miliard dolarů na obnovu po zničení způsobeném ruským totálním útokem v roce 2022. Tato částka je o 12 % vyšší než loni. Nejvíce investic budou potřebovat regiony na frontové linii Doněck a Charkov, zatímco Kyjev bude na obnovu potřebovat 15 miliard dolarů, uvedla banka.

Zdroj v angličtině ZDE