Mohammadi řekl: „Prolomíme časové a prostorové dimenze konfliktu. Válka bude trvat déle a bude se odehrávat na širším geografickém území, než nepřítel očekává.“

Schopnost Íránu provádět takové operace, včetně jakékoli neoficiální pomoci, kterou dostává od Číny nebo Ruska, bude klíčovým faktorem při jakémkoli americkém rozhodnutí o obnovení války.

Íránská média informovala, že Rezaei prohlásil: „V případě války by se terčem mohly stát také kabely, datová centra a zařízení umělé inteligence. Pokud konflikt znovu vypukne, budeme mít širší plán.“

„Nelze připustit žádnou dohodu, v níž by byly napadeny ekonomické životně důležité tepny Íránu, zatímco ekonomická struktura umožňující tyto útoky by zůstala nedotčena a imunní.“

Podle nedávných zpráv v amerických médiích vypracovali američtí vojenští poradci podrobný seznam cílů pro nový společný útok USA a Izraele na Írán, který má být proveden po amerických volbách do Kongresu 3. listopadu.

Ministři zahraničí tří evropských zemí, jakož i Turecka, Saúdské Arábie, Pákistánu a Egypta, se v pátek sejdou v Istanbulu, aby se dohodli na společném postupu v souvislosti s íránskou, jemenskou a palestinskou krizí. Panují obavy, že další válka je nyní v Teheránu i ve Washingtonu považována za pracovní předpoklad.

Námořní složky Íránských revolučních gard (IRGC) prohlásily, že ve středu současně zasáhly čtyři obchodní lodě, které se pokoušely proplout Hormuzským průlivem. Lodě údajně prováděly překládku ropy z lodi na loď.

IRGC tvrdily, že další tři lodě byly zasaženy, když narazily na miny v průlivu. Neexistovalo žádné nezávislé ověření, že byl zasažen právě tento počet lodí, ale cena ropy Brent se obchodovala za 113,4 USD za barel, což je nedávné maximum, poháněné americkými zprávami o bezprostředně hrozícím obnoveném společném izraelsko-americkém útoku na Írán.

Trump se v posledních čtyřech měsících již sedmkrát zdržel dalšího úderu na Írán. Patová situace v diplomatických jednáních však vedla představitele americké vlády k informování o potenciální nové vojenské kampani, která by se zaměřila na raketové základny, ropná zařízení a jaderná zařízení.

Toto vyhrožování z obou stran se časově shodovalo s prodlouženými společnými výcvikovými manévry USA a Izraele, včetně cvičných letů nad Irákem. Podle zpravodajského webu Axios létaly na začátku tohoto týdne desítky izraelských letadel také v blízkosti íránských hranic. Velký požár ve velké továrně na hliník v Araku ve středním Íránu naznačuje, že uvnitř země mohou probíhat sabotážní operace.

Netanjahu se v pondělí v Izraeli setkal s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem, aby projednali načasování a účel společného útoku, včetně možných politických dopadů na Netanjahuovy šance na znovuzvolení.

Netanjahu by údajně Hegsethovi sdělil, že by upřednostnil, kdyby Írán zaútočil jako první.

Posílení americké vojenské přítomnosti má být dokončeno do začátku listopadu, tedy ještě předtím, než v lednu zasedne případný nový Kongres či Senát s převahou demokratů. Trump hodlá do listopadu rozmístit na Blízkém východě tři letadlové lodě, tisíce mariňáků, stíhací letouny a jednotky speciálních operací.

Reza Nasri, mezinárodní právník blízký íránskému ministerstvu zahraničí, uvedl: „Třetí vlna války by se nedala udržet pod kontrolou. V celém regionu by hořely rozvodné sítě, odsolovací zařízení, rafinerie a přístavy. Desítky milionů lidí by zůstaly bez vody a elektřiny a z arabských zemí by se do Evropy valila obrovská vlna uprchlíků.

„Hormuzský průliv by se zcela uzavřel, ceny ropy by prudce vzrostly a světová ekonomika by upadla do recese. Izraelská ekonomika, již nyní oslabená mobilizací a raketovými útoky, by dlouhodobou vyčerpávající válku nepřežila. A Trump by uvízl v krizi, která by pohltila zbytek jeho prezidentského mandátu a zanechala by jeho nástupcům trosky,“ uvedl Nasri.

Zpravodajská agentura Fars, která je blízká IRGC, uvedla, že Írán vydal pokyny svým různým vojenským a operačním jednotkám, „v nichž stanovil, že v případě nové rozsáhlé války, zahrnující atentáty na íránské představitele a zabíjení civilistů, se íránská reakce nebude omezovat pouze na vojenské cíle, ale bude zahrnovat i cíle politické“.

Zprostředkovatelé z Íránu a Pákistánu tento týden opět prozkoumali známé, byť v nové podobě, možnosti příměří, včetně návrhů, aby Írán obdržel miliardy v podobě zmrazených aktiv výměnou za zrušení blokády průlivu, umožnění inspektorům OSN nahlédnout do jeho vybombardovaných jaderných zařízení a vývoz svých zásob vysoce obohaceného uranu do třetí země.

Írán nabídl ukončení blokády Hormuzského průlivu.

Zdroj v angličtině ZDE