1) Student musí počítat s tím, že nejsou všichni jeho učitelé na stejné úrovni, měl by si však uvědomit, že studuje proto, aby se připravil pro život a byl co nejlépe připraven vstoupit do praxe s co nejširším rozhledem ve studovaném oboru, byl prospěšný společnosti, která mu umožnila rozšířit si své znalosti a zvýšit si kvalifikaci.

2) Jsem zastáncem toho, aby se na naších školách neplatilo školné a všichni měli rovný přístup ke vzdělání. Pak ale se musí předpokládat a očekávat, že absolvent jakéhokoliv studia odevzdá společnosti to co si od ní (v mládí) při studiích vypůjčil a svým jednáním přispěje k rozvoji společnosti, která mu vzdělání umožnila.

Náklady spojené se studiem by měli zaplatit všichni Ti, co opustí naší společnost, respektive národ, který studia umožnil. Tato zásada by měla platit i pro studenty z ciziny, tzn. že pokud zůstanou u nás pracovat a budou také své nabyté vědomosti uplatňovat pro rozvoj naší společnosti, by platit školné nemuseli.

3) Svědectví v článku: "Plno mých kamarádů to cítí stejně jako já. Všichni se ženeme za těma třema písmenkama před jménem zakončených tečkou. Nic víc nás nezajímá" svědčí o tom, že řada mladých lidí si vzdělání neváží, nedoceňují je, nechtějí být pro společnost prospěšní a Ti by neměli ani studovat. Mají na očích klapky a vidí jenom svůj obor, svůj prospěch apod. Nevidí nic napravo ani nalevo. Informační technologie není jenom o tom, že ovládám počítač a vyhledám si na internetu téma seminární práce, kterou stáhnu a odevzdám.

4) V dnešní době se nedá zabránit, aby student využíval internet, bude jej využívat i v praxi. Zadání seminární práce by však mělo být připraveno pro studenta vždy individuálně a student by měl zapojit při jeho zpracování svou šedou kůru mozkovou a i když se mu podaří nějaký soubor stáhnout, tak by vždy měl tento stažený soubor upravit nějak doplnit a hlavně prostudovat a kriticky zhodnotit, zda s tím souhlasí, či nikoliv. Součástí zpracovaného písemně odevzdané seminární práce je i použitá literatura a podklady ze kterých student čerpal. Student musí uvést i internetové stránky.

5) Univerzitní učitel pak práci zhodnotí, a to nejen z hlediska počtu stránek a vnějšího vzhledu, ale také z hlediska obsahu a úrovně studenta, kterou může prověřit vhodně volenými otázkami. Student, který seminárku zpracoval samostatně a odevzdal, bude s největší pravděpodobnosti reagovat na otázky ke zpracované tématice lépe než student, který seminárku stáhl z internetových stránek. Učitel také kontroluje úplnost seminární práce, a nemá-li práce veškeré náležitosti, pak ji má vrátit k přepracování.

6) Zjistí-li učitel, že je práce plagiát, nemusí práci uznat. Co se dál děje, je v moci učitele a studijního řádu.

Na závěr

Zkušenosti ze současného života však ukazují, že úroveň naší společnosti se rozvíjí a bude rozvíjet na základě dobře připravených projektů a ty jsou nyní podmíněny týmovou prací. Pracovníci týmů musí být perfektně připravení ve svém oboru a musí mít i rozhled a znalosti z oborů, které na první pohled z jeho oborem nesouvisí.

Projekty většinou vycházejí ze zkušeností z předcházející praxe, pracuje se tvůrčím způsobem. Úroveň odpovídá znalostem a dovednostem jednotlivých pracovníků v týmech, které se na projektu zúčastňují.

Největší kroky vpřed a největší rozvoj lidské společnosti však jsou tvořeny nadanými a vysoce vzdělanými lidmi, kteří mají dobré znalosti a také mají dobrou představivost a vizi o budoucím rozvoji.

Doporučuji pisateli článku ať vypracuje svou vizi o studiu a předloží ji jako návrh na změnu studia, studijních plánů či oboru a pokusí se pro tuto revoluční myšlenku získat akademickou obec své školy, případně dá vzor i jiným školám.

Ví vůbec tento student co chce a kam směřuje? Ví něco o morálce a etice?