Jak souvisí západní sankce s pádem rublu?

17. 12. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Nejrychlejší odpověď poskytuje graf, který vychází z dat agentury Bloomberg. Pád kursu rublu velmi dobře kopíruje pád cen ropy v posledních měsících, což ukazuje, že jde o hlavní faktor vysvětlující potíže ruské měny.

Zdroj: ZDE

V první polovině roku byly již západní sankce v platnosti, ale až do července se s rublem nic zásadního nedělo, dokonce několik měsíců mírně posiloval právě v době, kdy došlo i k posílení sankcí.

Rusové ovšem jako vždy, když se jim nedaří, konstruují paranoidní historky. Nevěří tomu, že ropný kartel OPEC skutečně vede cenovou válku s Američany, aby udržel podíl na trhu. Místo toho se domnívají, že ropná krize je protiruský komplot. Přitom ve sporu mezi dvěma centry produkce ropy o Rusko primárně vůbec nejde. Saúdové doufají, že se jim podaří při nižších cenách vytlačit americké producenty z trhu a podvázat rozvoj těžby ropy hydraulickým štěpením.

Fantazírování o mezinárodním spiknutí právě vytlačuje fantazírování o tom, že levnější rubl podpoří domácí ruské producenty. Ani jeden z těchto ruských narativů si nezaslouží, abychom je brali vážně.

V debatě o obnovení sankcí, která propukne v prvním čtvrtletí příštího roku, by nemělo chybět zjištění, že ruskou ekonomiku na pokraj propasti nepřivedly západní sankce. Byla to kombinace obchodních válek které Putin vede se svými sousedy (včetně Běloruska) a posléze horká válka na Ukrajině, co vyvolalo masivní únik kapitálu. A rentiérská ekonomika závislá na příjmech z vývozu ropy a plynu nemůže dobře přestát kolaps cen klíčových komodit.

S tím vším západní sankce nemají bezprostředně nic společného.

0
Vytisknout
11383

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2014