Plná Letná

21. 11. 2026 / Jaroslav Večeřa

čas čtení 7 minut

      V televizních „Událostech" jsem nedávného listopadového večera uviděl záběry z Letenské pláně, kde se shromáždilo obrovské množství mých spoluobčanů, stáli před velkou tribunou s vlajkami i transparenty. Protože jsem neměl  u televizoru zapnutý zvuk, tak jsem se až druhý den dozvěděl, že jich tam přišlo téměř půl milionu. Toho večera jsem při pohledu na tak obrovské množství lidí pohromadě jen sám k sobě  konstatoval, že na Letnou před stadion Sparty dorazilo z nějakého důvodu půl milionu plně socializovaných vyznavačů konzumu a infozábavy, lidí  s velice slušnou životní úrovní. U mnohých jedinců byl patrná zřetelná nadváha. Napadlo mě vcelku logicky, že přišli podpořit současný socioekonomický systém, který jim tak šťastný a spokojený život umožňuje. A jako výraz vděčnosti vůči danému uspořádání společnosti, v němž se jim tak dobře vede s sebou přinesli rovněž národní vlajky.

 

     Druhý den jsem se však  dozvěděl, že o žádné vyjádření vděčnosti nešlo, ba právě naopak. Ti lidé byli podporovatelé hnutí, které se nazývá „Milion chvilek pro demokracii" a jejich shromáždění v tak značném počtu mělo být výrazem jejich obav o demokracii jakožto politického systému,  který je s jejich báječnou životní situací nerozlučně spojen.

      Přišlo mi to poněkud paradoxní, takže jsem se začal v internetových denících  zajímat, jak je takové velké shromáždění našinců interpretováno (z hlediska jejich motivace a obecnému charakteru akce) odborníky humanistických vědních oborů. Bylo co číst. Nejpodivnější na všech těch velice různorodých výkladech bylo to, že se jich našlo až příliš mnoho a že byly protikladné. Na jedné straně se mluvilo o velkém morálním gestu vyspělé občanské angažovanosti, která usiluje o mravný, méně arogantní, méně technologický či dokonce méně kriminální  výkon vládní moci. Na druhé straně pomyslné „bubenečské barikády" se hromadily názory, že se jednalo o typický masově proběhlý kýč se všemi průvodními jevy jako citové vydíráni, líbivý patos, vše s pestrými symboly, cingrlátkovými projevy a zpěváckou opičárnou. Kunderova druhá slza. Jiná skupina znalců zase tvrdila, že protest představoval jen výraz soupeření politických stran, při kterém opozice využívá všemožné propagandy, aby získala příznivce v příštích volbách. Další parta intelektuálů  smysl shromáždění personifikovala v odporu občanů k osobě zločince v čele vlády a jiná zase viděla ohrožení svobody projevu v touze současné vlády ovládnout veřejnoprávní media prostřednictvím jejich financováním ze státního rozpočtu.

     Těch motivací a jejich vysvětlení bylo příliš mnoho a tak jsem se zamyslel také já, proč se vlastně na veřejnosti bojuje  o něco v dnešním světě tak chimérického jako je současná podoba kapitalistické neoliberální demokracie a to zrovna lidmi, kteří jsou vzhledem ke svému převážně hédonickému způsobu života považováni kupodivu za občanskou společnosti či za její veřejně se shromažďující zástupce. Došlo mi, že by si ti pošetilci možná rádi přáli současný finanční kapitalismus mravnější, slušnější, možná méně sobecký a méně dravý a vůbec netuší, že se mají tak krásně na světě právě proto, že on takový není a být nemůže. A že každá jejich politická reprezentace je  více či méně právě nevyhnutelným produktem vlastností, proti kterým na širé pláni hudrují či skandují.

     Pak mi přišlo, že ti lidé tohle všechno moc dobře vědí, ale že se na Letné shromáždili, asi tak jako se na jižní Moravě sejdou chalani na každoroční Jízdu králů, anebo sousedé na Chrudimsku při „Vynášení Jidáše". Prostě jako připomínka nějaké historický významné události. Je to nedigitální vzpomínková slavnost a tou dávnou událostí, kterou je třeba udržovat v paměti není nic jiného než ztracená Demokracie -  takže celá statisícová slezina je jen vynášená Smrtka. Aha -  proto se vlastně jejich hnutí nazývá „Milion chvilek za demokracii", prostě panychida. Ti lidé přece nemohou ani trochu věřit tomu, že v době post-faktické -  při masivní algoritmické idiocii na sociálních sítích, médiím ovládaným plutokraty, rozkazování trhů a velkých korporací troskám národního státu, všeobecnému populismu,  zglajšaltování na penězích závislých politických stran a okupaci veřejného prostoru bavičským žvástem -  žijí ještě v nějakém zombie demokracie? Milion chvilek za Vltavské voraře? Proč si ale při cestě  na Letnou demonstranti nenasadili na tváře masopustní masky:  Strakatý, kobyla, Turek, ras? Vždyť jedinou svobodu, kterou mají - svobodu spotřebitelskou - jim  rozhodně nikdo brát nechce a nebude -  naopak, rád „potřeby" ještě o nějaké ty pochutinové slasti rozšíří!

     Také tuhle verzi jsem záhy zavrhl a hned mě napadla jiná, možná o něco věrohodnější. To když jsem se dočetl, že ono hnutí Milion chvilek finančně podporuje také jeden velmi mohovitý podnikatel. Nejsou snad akce tohoto hnutí něčím, co si současný společenský systém (jeho bohatá elita)  pěstuje jako nástroj pro své další uchování a úspěšnou reprodukci do budoucna?  Integrující prostředek, který docela kvalitně nahrazuje nějaké opravdové radikální hnutí odporu k současnému systému a zároveň v občanech vyvolává dojem, že se přece jenom něco děje -  něco, aby se příští sezónu na dovolené v Egyptě žilo nejen materiálně lépe, ale také daleko méně politicky odporně? Není „Milion chvilek" jen dobře placená iluze  chytře pojištěné vzpurnosti, která paralyzuje vzpurnost skutečnou? Něco podobného jako si normalizační Husákův režim v 80.letech minulého století s chutí pěstoval disidentské společenství „Charta 77",  které tak úspěšně (a tak nechutně dlouho) udržovalo národ v otupělé pasivitě a v představách o tom, že s tím prosovětským svinstvem přece jen někdo něco dělá? Plná Letná jako plný Hrádeček?

     Ptal jsem se několika kamarádů, která že ta vysvětlující verze jim připadá pravděpodobná, většinou tipovali kýč anebo politický boj. Všechno mé bizarní mudrování ovšem nejlépe vyjádřil přítel Olda slovy:

 „Že se na ty kašpary Jardo, nevybodneš. Jsou to lidi, co se bojí zůstat doma sami. Tak tentokrát neřvou na Spartě, ale hned kousek vedle!"

 

0
Vytisknout
117

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2026