Karel Kühnl prokázal mimořádnou odvahu postavit se na stranu demokracie a občanů proti politikům a médiím
22. 11. 2026 / Boris Cvek
čas čtení
6 minut
Než jsem vůbec začal sledovat dnešní debatu odborníků
a politiků v České televizi, okopíroval jsem si tu pasáž z čerstvého textu
na Seznamu (připomeňme, že těchto nemohoucích lidí bude drasticky přibývat, to
je jistota, stejně jako je jistota, že jen na snížení při rušení superhrubé
mzdy vypadlo ze státního rozpočtu už přes 600 mld a za několik let to bude
bilion, každý rok to nemilosrdně narůstá stejně jako počet starých nemohoucích
lidí, a každý rok nemilosrdně klesá porodnost a zvětšuje se krize bydlení):
Roky se o maminku s Parkinsonovou nemocí
starali doma. Když se kvůli zranění dostala do nemocnice, nedokázali pro
umírající ženu prosadit důstojnější podmínky. Závěr života strávila za plentou
na pokoji s nahlas puštěnou televizí.
„Nemůžeme kolem toho místa ani projít, ten příběh se
nám stále vrací,“ říká Eva Čechtická o pražské Nemocnici svaté Alžběty Na
Slupi, kde její maminka Jaroslava před rokem zemřela.
Nejblíže tomuto úryvku byl v nedělní debatě ex-ministr
Kühnl (ministr průmyslu 1997-1998, zkušený diplomat, ministr obrany 2004-2006,
který v expertní části debaty (11:30-12:00) upozornil, že u nás se
nedemonstruje kvůli bydlení nebo školám nebo cenám, ale tím důvodem demonstrací
je podle něj spíše marginální téma.
Chvíli se zdálo, že z toho vyvodil, že
u nás ty vážné problémy (bydlení, ceny, školy) nemáme, ale pak řekl, že vláda
tohle téma – veřejnoprávní média – předhodila lidem, aby se „vyřádili“ na této
menší, ne tak závažné věci.
Měl-li bych shrnout dnešní debatu expertů včetně asi
prvních patnácti minut debaty politiků po poledni – než se dostala
k Letné, koncesionářským poplatkům a stala se typickou, stále se opakující
hádkou politiků – hlavní téma byla obrana v souvislosti s aktuální
vážnou ruskou provokací vůči Polsku / NATO.
Snad všichni se shodli, že jde o
zásadní téma a že je třeba mít jednotný postoj napříč stranami v zájmu
bezpečnosti občanů. Stejně tak byla zřetelná obava, že to zase skončí
samoúčelnou hádkou politiků. Komentátor Kamberský řekl, že to skončí divadlem
ve Sněmovně.
Podle politoložky Shavit poslanec Vondráček z ANO dává
najevo, že politici neberou ohled na občany a jejich bezpečnost, ale řeší sebe.
Vondráček by podle ní neměl komentovat opozici, ale zabývat se občany.
Podle novináře Spurného si občanská společnost stále
více uvědomuje, že demokracie vyžaduje každodenní práci, navíc mladí lidé
začínají prý „předefinovávat“ situaci z pohledu toho, co bude za dvacet
let.
Shavit řekla, že Češi jsou na rozdíl od toho, co se stalo v Maďarsku
a na Slovensku, citliví na ohrožení demokracie, ale prý také chtějí, dokonce i
ti mladí, silné politiky. Podle Shavit by politici, pokud jsou inteligentní,
měli brát v potaz právě perspektivu těch mladých lidí.
Jak se to projevilo v debatě o obraně
v prvních asi 15 minutách po poledni? Senátor Šlachta (přísahovec, po
vzoru „lidovec“) řekl, že pokud jde o obranu proti dronům, jsme hluší a slepí.
Ministr Šťastný (motorista) řekl, že už se to řeší.
Pan ministr vyzdvihoval
vládní návštěvu Izraele, odkud máme získat účinnou protivzdušnou obranu.
Hřib
(předseda pirátů) řekl, že to je systém, který není připraven na dnešní dobu,
zejména ne na moderní drony. Několikrát také obvinil vládu, že jí jde o obranu jen
verbálně, ale rozpočet prý ukazuje, že na sliby nejsou peníze.
Podle hejtmana
Kuby (formace Naše Česko) se česká politika rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, prý je třeba být silný a prosperující, aby se dalo čelit Rusku atd.
Brzy
potom se z debaty stala nepřehledná hádka o médiích, demonstracích, prostě
to, co Kühnl dříve označil za vládní politiku vedoucí lidi k tomu, aby se
lidi vyjádřili.
Je neuvěřitelné, kolik prostoru Česká televize a české média a
politici obecně dávají těmto tématům typu, kdo měl nebo neměl přijít na
demonstraci nebo na Národní třídu, kdo koho nálepkuje, kolik lidí kam přišlo,
kdo má byznys z čeho atd.
Ještě bych se ale vrátil k tomu Kühnlovu výroku,
k širšímu kontextu, ve kterém zazněl. On tvrdil, že v listopadu 1989
vědělo vedení KSČ, že kdyby nevyšlo vstříc demonstrantům, tak jich přijde více,
dnes to prý neplatí, tedy že by jich přišlo více.
Podle mě opomněl generální
stávku, ke které došlo 27. listopadu 1989 a které se účastnila většina obyvatel
země.
To byla klíčová, zlomová událost, ne Letná.
Kühnl má podle mě ale pravdu
v tom podstatném a rozhodně jej – prozápadního, liberálního politika –
nelze podezřívat, že by nesdílel základní postoje a hodnoty příznivců
nezávislosti veřejnoprávních médií.
Naopak se zdá, že Künhl vykazuje mimořádný
smysl pro reálné problémy demokracie a pro to, co je třeba dělat, abychom ji
mohli zachránit. Má zcela unikátní odvahu se postavit na stranu demokracie,
tedy občanů, proti politikům a médiím.
Kolem 12:30 pak Kühnl naléhavě mluvil o budoucnosti,
to je prý to podstatné, na co bychom měli myslet. Neuvěřitelné, že si něco
takového dovolí.
Když už, tak by měl mluvit o krásných dnech s jaderkami
kolem roku 2040, to by stál v lajně, ale tohle…?
Dokonce použil o něco
později slovo „zahnijeme“ v souvislosti s odmítáním požadavků mladých
lidí na lepší svět.
1581
Diskuse