Žádný kandidát za ANO nemůže být nezávislý na Babišovi

15. 5. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Tak premiér nepřijal kandidátku ANO na funkci ministryně financí. Myslím ovšem, že je od počátku vládní krize celkem jasné, že nikdo, kdo bude jmenován za ANO místo Andreje Babiše na ministerstvo financí, nemůže být na Babišovi nezávislý.

Babišovo hnutí ostatně není politická strana s vnitřní demokracií (a tím nechci vnitřní demokracii v politických stranách na český způsob nějak chválit, neboť jejím plodem je spíše systém mocných kmotrů v regionech než nějaká skutečná demokracie), ale je to de facto jeho vlastnictví. V ANO nikdy nevznikne nějaká reálná mocenské frakce, která by mohla pomoci ČSSD zbavit se Babiše. ANO nejsou Věci veřejné.

Je vlastně velmi podivné, že ČSSD i ANO tak zarputile hrají frašku o tom, že koaliční smlouva platí a koalice může fungovat až do voleb. ČSSD přece musí vidět, kam ji vládnutí s ANO dovedlo: výrazný pokles preferencí i ve srovnání s bídným vítězstvím z roku 2013 (kdy ztratila voliče ve srovnání s volbami 2010) a pozdě „objevené“ konflikty zájmů, které se jednoduchou logikou obracejí proti ní: vždyť jste Babišovi jeho přístup k státní moci umožnili vy, ČSSD. Mohlo by se říci, že ČSSD prostě tratí proto, neboť je vládní stranou. Pak by ale mělo tratit také ANO.

Stejně tak Babiš se snahou setrvat ve, nota bene stále méně populární, vládě blamuje a vplétá do svých hysterických a iracionálních reakcí, které ukazují, že žádný skutečný byznysmen není. Ani kdyby ministerstvo financí teď hned ovládl nějaký schopný vyšetřovatel, do září beztak nic nestihne vyšetřit. Zbývají jen politické proklamace, v nichž politici nahrazují policii i justici. Nezávislé a mocné orgány trestního řízení by se jistě tradičním stranám dnes hodily v nějakém selektivním zásahu proti Babišovi, ale prostě tu nejsou. A pokud by byly, nezasahovaly by selektivně.

Nemohu se ubránit pocitu, že např. skutečné vyšetřování korunových dluhopisů nikdo nechce. Jde jen o politický humbuk navenek. Na skutečné vyšetřování by doplatilo mnoho firem, které prostě za ministra financí Kalouska jen „poctivě“ daňově optimalizovaly. Některé, zdá se, mnohem obludněji než Agrofert. O tuto podstatu dávno nejde, jde o víření prachu v zemi, kde je právo v oblasti závažné ekonomické kriminality dlouho bezmocné. Kdo dnes např. dokáže odhadnout, kdy bude a zda vůbec bude pravomocně odsouzen David Rath?

Skandál s Babišovým zasahováním do médií je také velmi mělký. Babiš už dávno veřejně prohlásil toto:

„Když jsem se dostal do situace, že lhaly a já jsem žaloval na ochranu osobnosti a nedomohl jsem se nikdy práva a pravdy, no tak jsem koupil to médium proto, aby psali pravdu.” - See more at: https://blisty.cz/art/74333.html

Logika „domoci se práva a pravdy“ tím, že si něco koupíte, to je také vlastně jen zrcadlo našeho právního prostředí. Rozebírat Babišovy přísahy na své děti, a pohoršovat se, to je jako z nějaké infantilní hry, v níž lze rozebírat donekonečna otázku, co přísahající měl na mysli, když tvrdil „nezasahuji“. Ať to rozsoudí nějaký bůžek, džin z lahve nebo čarodějnice.

Dospělí lidé vědí, že úniky z živých spisů jsou v médiích běžně (naposledy v případu pana Pelty, občas jsme si mohli přečíst také úniky odposlechů telefonních hovorů, třeba mezi panem Bémem a Janouškem) a že mediální pokrytí různých podezření a vyšetřování, která pak skončí bez výsledku, už dávno rozhodují o politické situaci v ČR. Připomeňme Kubiceho zprávu, která prohrála volby Paroubkovi na jaře 2006. Babiš jen funguje v systému, jaký tu nastavily tradiční strany.

A přece lze naprosto souhlasit s tím, že Babiš od začátku představuje obludný střet zájmů, jaký tu nikdy nebyl, a že by ho tedy tradiční politické strany, zejména opozice, měly snadno porazit. Pokud se jim to nedaří, je to jejich selhání. Porazit Babiše je jejich práce. Asi ji dělají špatně a měly provést dávno nějaké zásadní změny. Měly na to celé volební období a bezpečný přístav opozičních řad. Měly možnost vidět, že poprvé v dějinách ČR hlavní opozice, tedy ODS a TOP09, nevyhrála krajské volby, ba nemá ani jednoho hejtmana. Protibabišovská hysterie je jen zoufalství poslední chvíle.

Všichni vědí, že o vládu už nejde, jde o volby. Tvrdý předvolební střet mezi ČSSD a ANO je nevyhnutelný, což je také unikátní situace v dějinách ČR: opozice na druhé koleji a skutečný mocenský střet mezi dvěma vládními stranami. Vláda se nutně musí stát obětí toho boje. A to, co se děje dnes, bude asi v září již zapomenuto. Pod tlakem průzkumů volebních preferencí se může stát ledasco, možná i předvolební koalice ČSSD a TOP09, zatímco ODS si zjevně stále zachovává naději, že jí bude umožněno instalovat vládu premiéra Babiše.





0
Vytisknout
8561

Diskuse

Obsah vydání | 17. 5. 2017