Stíhání Juliana Assangeho ohrožuje moderní novinářskou práci

12. 4. 2019

čas čtení 6 minut
Foto: Výkonný ředitel organizace Human Rights Watch Kenneth Roth

Jedinou překážkou, která stojí mezi stíháním Assangeho a vážnou hrozbou globální mediální svobodě, je Británie

Obžaloba americké vlády vznesená proti Julianu Assangemu se týká něčeho daleko důležitějšího, než je obvinění z pokusu hackersky proniknout do počítačů Pentagonu, píše výkonný ředitel organizace Human Rights Watch Kenneth Roth. Mnoho činů, popsaných v žalobě, je v digitální éře součástí standardní novinářské práce. To, jak budou úřady v Británii reagovat na americkou žádost o Assangeovo vydání, rozhodne, jak vážnou hrozbou je toto trestní stíhání globální svobodě sdělovacích prostředků.

 

Investigativní novinářská práce je klíčovou demokratickou zárukou chránící nás před trestnými činy vlád. Silná novinářská práce často závisí na státních činitelích, kteří prozradí informace veřejného zájmu. Proto, i když mnoho demokratických vlád zakazuje státním činitelům samotným zveřejňovat tajné informace, skoro žádné nestíhají novináře za zveřejnění prozrazených informací, které novináři obdrží od státních činitelů. A protože je tak jednoduché dnes vystopovat veškerou elektronickou komunikaci, dnešní investigativní novináři vyvíjejí neuvěřitelné úsilí, aby ochránili utajení svých zdrojů. Součástí tohoto úsilí je vytváření komunikačních kanálů, které nemohou být lehce objeveny či odposlouchávány.

Stíhání Juliana Assange ohrožuje tyto základní prvky moderní novinářské práce a povinnosti politiků a vlád se zodpovídat ze svých činů veřejnosti. Z povrchního hlediska je jediným obviněním v žalobě údajné spiknutí mezi Asssangem a Chelsea Manningovou, která byla tehdy výzvědným analytikem v americké armádě, že stáhli dokumenty Pentagonu pro jejich zveřejnění na WikiLeaks. Assange je obviňován, že se pokusil - nakonec neúspěšně - pomoci Manningové rozluštit heslo, které by jí umožnilo proniknout skrze bezpečnostní mechanismy schopné ji identifikovat jako osobu, která z armádního serveru stáhla příslušné soubory.

Avšak kromě tohoto údajného pokusu o hackerské proniknutí do systému obsahuje žaloba "způsoby a prostředky spiknutí", které se čtou jako standardní procedura každého dnešního novináře, který obdrží informace z důvěrného zdroje. V žalobě se tvrdí, že "Assange a Manning podnikli kroky s cílem utajit Manningovou jako zdroj zveřejnění tajných informací na WikiLeaks, včetně toho, že odstranili ze zveřejněných informací uživatelská jmna a vymazali chatovací logy mezi Assangem a Manningovou." Praví se tu, že "používali na prozrazené informace v cloudovém drop boxu speciální složku". A obžaloba obviňuje Assangeho, že "povzbuzoval Manningovou", aby mu informace poskytla.

Je nebezpečné tvrdit, že tyto činy jsou nějakým způsobem trestné - jsou to totiž kroky, které pravidelně činí všichni investigativní novináři, kteří komunikují se svými důvěrnými zdroji ve snaze obdržet od nich tajné informace veřejného zájmu. Není obtížné si představit, jak autokratické vlády, usilující o to ochromit kontrolu od sdělovacích prostředků, zneužijí této obžaloby k stíhání novinářů ve svých zemích.

Trumpova vláda také zosobňuje hrozbu. Dosud americká vláda neobžalovala Assangeho za to, že  informace, které obdržel od Manningové, zveřejnil, avšak že to učiní, není vyloučeno. Americká vláda podala žalobu týkající se hackerského útoku proti Assangeovi před rokem, jen několik dní před vypršením osmileté promlčecí lhůty pro činy z roku  2010, ale desetiletá promlčecí lhůta dosud neproběhla pro Zákon o špionáži, který chtějí v USA použít jako způsob jak stíhat Assangeho navzdory tomu, že by to mělo vážné důsledky pro novinářskou práci, pokud by tento Zákon byl uplatněn pro veřejný sdělovací prostředek, jako jsou WikiLeaks. Obžaloba se zmiňuje o Zákonu o špionáži jakoo jednom z důvodů, proč k údajnému pokusu o hackerský útok došlo.

Manningová si už odseděla téměř sedm let za to, že prozradila materiály z Pentagonu Assangeovi, než ji Barack Obama omilostnil. Avšak Manningová je nyní znovu ve vězení v důsledku úsilí Trumpovy vlády ji donutit, aby svědčila před vysokou porotou. Vzhledem k tomu, že je protizákonné, aby americká vláda používala vysoké poroty jen pro přípravu nějakého procesu, je pravděpodobné, že Trumpova vláda nyní uvažuje o dalších žalobách proti Assangemu.

Britské úřady mají moc, aby zabránily každému americkému stíhání, které by ochromilo svobodu sdělovacích prostředků. Deportační smlouva mezi Británií a Spojenými státy umožňuje deportaci jen "pokud je chování, zosobňující trestný čin" trestné zároveň v obou zemích. A smlouva zabraňuje americké vládě, aby po deportaci vypracovala další žaloby, pokud nebudou založeny na témže souboru informací, s nimiž britská vláda souhlasí.

Tato ustanovení dávají moc britským úřadům, aby trvaly na tom, že obvinění z hackerství se nesmí stát úskokem - nebo prvním krokem frontálního útoku - proti legitimní novinářské činnosti. Jinými slovy, Británie může odmítnout Assange do USA vydat, pokud neposkytne Trumpova vláda závaznou záruku, že stíhání Assangeho, nyní i v budoucnosti, nebude nijak rozšířeno a bude se týkat jedině žaloby, že se pokusil hackersky proniknout do vládního počítače.

Toto není žádná teoretická záležitost. Donald Trump otevřeně a pravidelně odmítá veškeré formy kritického zkoumání jeho činnosti sdělovacími prostředky. A odmítá dodržovat normy, podle nichž je politik odpovědný se otevřeně demokraticky zodpovídat veřejnosti. Jedinou překážkou, která stojí mezi stíháním Assangeho a závažnou hrozbou globální svobodě médí je Británie. Je životně důležité, aby se Británie postavila na obranu ohrožených principů.

Kompletní článek v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
8655

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2019