Skupina G7 dala jen ubohých 20 milionů dolarů na hašení požárů v Amazonii

27. 8. 2019

čas čtení 3 minuty


Ekologické organizace ostře kritizovaly rozhodnutí skupiny G7 poskytnout jen 20 milionů dolarů na hašení požárů v Amazonii. Roste znepokojení ohledně toho, že státy nejsou ochotny vzájemně politicky spolupracovat na boji proti odlesňování planety Země, ani na dalších klimatických problémech.

 
Francouzský prezident Emmanuel Macron se vyjádřil, že se bude snažit vytvořit mezinárodní aliance pro záchranu deštných pralesů, avšak Donald Trump se záměrně neúčastnil zasedání skupiny G7 věnovanému globálnímu oteplování prostřednictvím vysazování stromů a přechodu od fosilních paliv k větrné energii. Na tiskové konferenci po summitu o tomto úsilí hovořil kriticky:

"Cítím obrovské bohatství Spojených států. To bohatství nevyplýtvám na sny, na větrníky, které, upřímně řečeno, nefungují moc dobře. Myslím, že toho vím o životním prostředí více než většina lidí."

Jediné, co vzešlo ze summitu v Biarritzu, byl přislib 20 milionů dolarů, které budou okamžitě dány k dispozici amazonským státům, hlavně na letadla hasící požáry.

Ekologické organizace varovaly, že tato krizová pomoc proti požárům nestačí a neřeší příčiny odlesňování Amazonie, tedy, obchod a spotřebu. "Krize v Amazonii je přímo spjata s přehnanou spotřebou masa a mléčných výrobků v Británii a v dalších zemích skupiny G7," řekl Richard George, šéf oddělení pro lesy v organizaci Greenpeace UK. "Británie má možnost vyvinout velký vliv na Brazílii a zastavit ničení Amazonie tím, že pozastaví obchodní rozhovory s Brazílii až do chvíle, kdy bude zaručena plná ochrana amazonského pralesa. Jakékoliv pobrexitové obchodní dohody Británie s Brazílií musejí prioritizovat ekologii a lidská práva."

Ekologické organizace v Brazílii uvedly, že přislíbená částka je absolutně minimalistická ve srovnání se stovkami milionů dolarů, o které Brazílie přichází v darech z Norska a z Německa, které tyto země zastavily v důsledku politiky brazilského prezidenta Bolsonara v Amazonii.

Satelitní data zaznamenala letos více než 41 000 požárů v Amazonii - více než polovinu z nich tento měsíc. Podle expertů způsobili většinu těchto požárů farmáři či rančeři, kteří tak čistí existující zemědělskou půdu.

Ekologičtí odborníci uvádějí, že Bolsonarova strategie vedla k zrychlujícímu se odlesňování a způsobila zintenzivnění lesních požárů. Francie a Irsko pohrozily, že zablokují obchodní dohodu EU s Brazílií a s třemi dalšími jihoamerickými zeměmi, jestliže Bolsonaro nezmění kurs.

Macronova kritika vyvolala zuřivou reakci od Bolsonara, který ho v pondělí obvinil, že zachází z Brazílií jako "s kolonií, nebo se zemí nikoho". Avšak mezinárodní nátlak přiměl brazilského prezidenta, aby nařídil použití dvou letadel typu Hercules k hašení požárů.

Obnovení deštných pralesů by vyžadovalo souhlas Bolsonara a místních komunit. Chilský prezident Sebastián Piñera, Bolsonarův spojenec na politické pravici, uvedl, že je v neustálém styku s Bolsonarem. Je přesvědčen, že se mu podaří ho přesvědčit, že je Amazonii nutno znovu zalesnit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
8094

Diskuse

Obsah vydání | 29. 8. 2019