Írán si vzal Evropu jako rukojmí
29. 11. 2019
Evropa nese náklady za snahu udržet naživu jadernou dohodu s Íránem z roku 2015 poté, co Trump vloni v květnu USA z dohody vyvázal.
Trumpova Republikánská strana dohodě známé jako Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA) oponovala od samého počátku. Tvrdila, že z dlouhodobého hlediska dohoda nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní.
Avšak v rámci EU JCPOA představovala definující okamžik diplomacie tohoto bloku - výsledek, o němž si lídři EU mysleli, že potvrzuje schopnost unie jednat v zahraniční politice jednotně.
Poté co Washington znova uvalil sankce na Teherán Evropa povzbuzovala vlastní společnosti, aby dál obchodovaly s Íránem, a snažila se založit nový mezinárodní systém plateb, který by jim umožnil vyhnout se střetu s americkou legislativou.
Po celé měsíce se evropští lídři snažili obejít problémy pravidelným rétorickým ujišťováním, že zůstávají oddání dohodě, i když se rozpadla.
Série nedávných porušení JCPOA Íránem nutí evropské lídry znova promyslet svůj přístup.
Kromě EU jsou klíčovými hráči Německo, Francie a Británie, všichni signatáři dohody. Představitelé kteří mají blízko k jednáním tvrdí, že až dosud se skupina dokáže shodnout pouze na tom, že je třeba něco dělat. Otázka zní co.
Podle dohody se EU může odvolat na klauzuli o řešení sporů, což by ji mohlo vést ke znovuuvalení sankcí na Írán, podobně, jako to udělaly USA.
Avšak zdá se, že Evropa se tohoto výsledku obává více než Teherán. Od té doby, co íránský prezident Hasan Rúhání v červenci prohlásil, že jeho země bude obohacovat uran "na jakoukoliv úroveň potřebujeme", reakce na kontinentě se vyznačují silnou rétorikou následovanou nulovou akcí.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že na evropské akce je už pozdě.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse