Zázračná kniha o naději

7. 9. 2021

čas čtení 7 minut

Život je prostor pro duši.

Mějte ji rádi.

Mějte se rádi.

Tak těmito milými a současně moudrými slovy končí velmi úspěšná kniha, která se zrodila/ vzešla ze spisovatelského pera známé slovenské herečky Vlastiny Svátkové pod názvem Prostor pro duši, i když by klidně mohla být označena i názvem Zázračná kniha o naději.

Paní Svátková, jak jste sama ve své knize napsala - vaše kniha nemá žádná pravidla, nedává si pozor na jazyk a mluví srdcem. Byla tato spontánnost vaší knihy vaším spisovatelským záměrem?

 

Vůbec ne. Psala jsem tak, jak jsem cítila a když se dral do popředí mozek, záměr a strategie, tak jsem psaní odložila. Je to nádherný kreativní proces moct psát bez ohledu na to, kdo se urazí, koho se to dotkne, co si ostatní pomyslí a jak blbě z toho vylezu já, jako autor. A to byl přesně ten záměr. Být vnitřně svobodná a nenechat se omezit žádným strachem.

Velmi moc se mi také líbí i zajímavá snová fotografie na obalu vaší knihy, jejíž autorkou je Lucie Drlíková a grafiku dělala Zuzana Šulajová. Jak se vám podařilo najít tyto dvě excelentní dámy, které tak bravurně dokázaly vycítit a zobrazit to, o čem ve své knize píšete?

Nápad to byl můj. Cítila jsem, že plavání pod vodní hladinou, prostor mezi dnem a světlem tam nahoře je přesně to, co se na obálku této knihy hodí. Oslovila jsem Lucii přes instagram, kde jsem ji sledovala a docela jsem se bála, že mě pošle do háje. Ona ale byla velice milá, pak jsem zjistila, že si vždycky přála fotit obálku knihy, takže se to krásně propojilo. Fotily jsme v potápěčské jámě, Lucie v potápěčské výstroji, já jenom v lehkých šatech a schopností docela dlouho vydržet pod vodou bez dechu. Grafiku pak dělala moje kamarádka Zuzana Šulajová, se kterou máme značku šperků adore. Do fotky vložila nadpis a font tak, aby to bylo jemné a sladěné.

Svou knihu jste rozdělila do jednotlivých kapitol jako Bolest, Sebehodnota, Láska, atd., z nichž si pozorný čtenář odnese poznání, o němž může nějakou chvíli přemýšlet. Znamenají ta témata jednotlivých kapitol to, že jste si vším tím ve svém dosavadním životě prošla, a poznala vše doslova na vlastní kůži?

Ano, přesně tak. Píšu o vlastních zkušenostech. Osobně jsem toho názoru, že člověku na jeho cestě může nejvíc pomoct naděje, že někdo si prošel podobnou cestou a nalezl to, co hledal. Pochopil, kdo je a smířil se s tím. Mít vzor, inspiraci, učitele a správný lidský příklad velmi pomáhá, ať se snažíme naučit nebo pochopit cokoliv...

Komu především je vaše kniha určena?

Tato kniha je pro ženy, které opakují stejné chyby, hledají lásku a pochopení. Je pro dívky a dcery, které si připadají divné, ošklivé a nepochopené. Je pro rodiče, kteří nadevše milují své děti. Je pro muže, kteří chtějí pochopit své ženy. Je pro všechny. Protože je o životě. A život je prostor pro duši. Chvíli jsme nahoře, chvíli dole na dně. Všichni toužíme nalézt rovnováhu tam někde uprostřed. Mezi dnem a hladinou. Mezi smutkem a štěstím.

Jak dlouho jste na ní pracovala?

Těžko říct. Psala jsem, aniž bych věděla, že píšu knihu. Psala jsem, když jsem musela, cítila, že mám o čem. Takže materiál byl, ale nebylo to učesané, nemělo to žádnou formu a v podstatě jako celek ani smysl. Až když jsem skončila v posteli s akutní alergickou reakcí a byla konečně „zastavena“, přestala jsem utíkat k důležitějším věcem a začala se soustředit na tvoření knihy.

A bylo něco, co vás při jejím psaní nejvíc potrápilo?

Nebylo to trápení. Vznik knihy určitě ne. Až následný proces, pro který jsem se rozhodla, nebyl jednoduchý. Rozhodla jsem se knihu vydat si sama, i když jsem nabídku od velkého vydavatelství dostala. Ale nějak jsem necítila, že chci psát na objednávku, s přesným zadáním počtu stran a s datumem odevzdání. Cítila jsem, že takhle psát neumím a pokud píšu proto, že musím naplnit nějakou smlouvu, obsah nebude autentický. A tak jsem odmítla a nechala všemu prostor a čas. Když byla kniha hotová, obálka taky, hledala jsem tiskárnu. Skoro všude mi řekli, že jsem se zbláznila, že chci nechat vytisknout 5000 kusů. Nakonec jsem si vybrala tiskárnu, která nebyla nejlevnější, ale moje rozhodnutí nijak nesoudili a nekomentovali. Ještě těsně před spuštěním tisku jsem seděla u velkého distributora, kteří o knihu projevili zájem, ale paní marketingová ředitelka mi povýšeně naznačila, že tolik kusů nikdy neprodám a kniha stejně skončí ve slevě. Po této schůzce jsem se rozhodla definitivně jít vlastní cestou a riskovat nemalé finance do něčeho, čemu jsem zřejmě věřila tehdy jenom já sama. První tisk byl tedy 5000 kusů, nechala jsem si to vyložit doma v garáži, a každý kus jsem podepisovala, každý kus jsme doma ručně balili a posílali. Během pár měsíců se všechno vyprodalo a já objednávala další dotisk 7000 ks. Za 4 měsíce se prodalo 10 000 kusů.

Zbývá vám při těchto všech vašich aktivitách rodina, psaní knih, herectví - čas na čtení?

Nečtu tak hodně, jak bych chtěla. Když nebyly děti, četla jsem mnohem víc. Ale jsem hrdá na svoji knihovnu, někdo ukazuje sbírku motýlů, já své knihy.

A která z nich vás nejvíce ovlivnila tak, že jste se rozhodla začít sama psát?

Návrat k lásce od Marianne Williamson.

Máte tři syny, jde některý z nich ve vašich spisovatelských stopách?

Zatím ani jeden, ale důležité je, že všichni mají srdce na správném místě a jejich myšlenky jsou tak krásné, že je zapisuji a ukládám do vzpomínek, které tady s námi zůstanou navždy. Ať budou dělat cokoliv...

Jste autorkou knih Sama sebou a této knihy, o níž je náš právě probíhající rozhovor. Chystáte pro své čtenáře nějaké překvapení v podobě další úspěšné knihy?

Ano, právě teď je v prodeji nová kniha Najdeš mě ve tmě.

A v oblasti filmu?

Mám dotočený nový film pro Českou televizi a připravuji další krásný projekt. Teď zrovna psaní vystřídala radost z točení.






1
Vytisknout
5672

Diskuse

Obsah vydání | 14. 9. 2021