Čum, vole, obře

27. 6. 2023 / Petr Haraším

čas čtení 11 minut
Hýkání o chudobě v Česku

Čum vespolek

Čumím, ano, čumím, jak umím, tak čumím, čumím a nevím, zda čum do ultrapravicového spektra Fórum 24, nebo čum do dezinformačních hlubin Parlamentních listů je čumem s jistým umem stále ještě rozlišit, který z umných čumů je čum horší a nebezpečnější. Jedno je najisto jisté, ten čum i ten čum, oba čumy dál ruku v ruce vskutku ke smutku, nebo k radosti štěpí již narušenou soudržnost české společnosti. U jednoho média dokáži onu zvrácenost pochopit, u druhého nikoli. Nebudu se zde rozepisovat o nějakém článku z Parlamentních listů, neboť koukat do žumpy se nemá, protože, jak již známo vespolek, hrozí, že žumpa koukne svými exkrementy na vás, přičemž nevoňavý odér ulpí, nepustí a rád se šíří dál.

 

Čum jedna

Na Fórum 24 je to již roky osvědčená neoliberální taktika: přehlížej a dezinformuj podoben víru praktik webu Sputnik problematiku chudoby v Česku. Šafr, který pro vztek z pádu vlády premiéra Nagy nevidí na krok, na Šlachtu a Ištvána by vzal hrobovou hůl, bedlivě sleduje úspěchy vládnutí Nečasových ideových nástupců. No sleduje, no bedlivě, no není co sledovat, natož bedlivě. K vyvození závěrů a stvoření myšlenky mu stačí, když vidí a ucítí pár občanů s vozíky před supermarketem, plná kina a divadla či velkou účast na bále. Nicméně není sám, kdo po dovolených pozná je.

Hovorková vedená stejnou touhou po ultrapravé společnosti dobrých machrů kapitálového prostředí odhadla, že chudoba není, nemůže být, protože si obyvatel jezdí na dovolenou víc, než je v pravicové doktríně české fantasmagorie dovoleno. Dovolená, jako výdobytek odporné minulosti třídního vítězství nad krvavým kapitalismem, by měla být již plně pod trestem omezena, ne-li ihned sociální spodině zakázána, dokud a pokud bude stát poskytovat sociální almužnu poslednímu z posledních.

Hovorková neví, zda se smát, či řvát radostí, že odhalená a zle matoucí nadměrná dovolená u moře prokázala krásnou práci vlády a nepřítomnost chudoby v českých zemích. Jistě, uzná se realita s nezbytnou umělou slzou v oku, kdy se črtá črta o lidu chudém a nízkém, který objektivně může třít bídu s nouzí, nebo obráceně, ale ta dovolená, ty dovolené.

Ostatní chytří, pracovití a vzdělaní si ovšem ráčí uvědomit, že nelze nikdy nijak dopustit, aby doplácel stát na zájezdy k moři. Není zde příliš z textu jasné, komu stát nemá doplácet na zájezdy k moři, jestli nemohoucím nemocným, nebo zdravým, mocným a pracujícím, nebo nepracujícím a nehodným. Nikde jsem si nevšiml, že by Jurečka poskytoval dotaci či příspěvek na cestu k moři, ale Hovorková má své zdroje i zadání a ví, že občan pobírající dávky poskytnutou dávku umoří na cestu k moři.

Navíc místo vděku větší část společnosti obdivně dává na odiv kňourání nadvládou poctivých pravicových krasomilů. Každý zdravý může přeci pracovat a někteří za odvedenou práci i dostávat plat, který pak ještě kapitálově obohatí na sociálním úřadě. Stát zde není, aby někomu zařizoval lepší život, ideově nadaný stát dohlíží na to, aby jedni oškubali druhé a pak si na ně ukazovali prstem. Kupříkladu stát nemá nijak chránit nemoudré, co si zle spočítali dění v hypotečním světě na dalších 50 let, ale tatáž vláda klečí před bankovním sektorem jak Hamáček s Babišem před Číňanem a slibuje bankovnímu sektoru další zruinované rodiny, vydražené domovy a oškubání již ostudně škubaných.

Dovolená u moře nepatří mezi základní lidská práva, tak jak tam opět nepatří právo na jídlo, byt či na xkrát státem předražené energie. Rada na závěr, pokud chcete třikrát ročně smočit tělo v moři, jste zdraví a svéprávní, tak z jedné práce do druhé hybaj, nežrat tolik, nepít vůbec, přiznat, že mytí i světlo jsou komunistický přežitek, a hlavně necamrat po obchodech, kde vás sleduje za každým sloupem a z každého mrazáku mezi hráškem a mrkví ostražitý bdící amatérský historik a profesionální ultrapravicový hysterik Šafr.

Čum dva

Abychom nemohli k moři, my důchodci rozmazlení nadměrnými důchody a pravidelně stoupajícími příspěvky na péči, tak Jiří X. navrhuje, aby s avizovaným snížením už tak nízkých platů státních zaměstnanců, kterých máme méně, než je normální směrem na Západ, došlo dobrovolně ke snížení všech typů důchodů.

Jiří X. objevil typ socialistického důchodce, naštvaného socialistického důchodce, a pak jistě bude i kapitalistický důchodce, demokratický důchodce, neoliberální důchodce a také důchodce dement a důchodce ryzí komunista, kterému kolébku rumem zalíval sám Klement. Není nad dělení společnosti na menší sociální skupiny, ty dál členit a jedny chválit, druhé kárat a třetí hanit. Hovorková hovořila o fňukání davů, Jiří X. píše o kňourání důchodců, kteří jsou z té příčiny odstrčení a nikoho nezajímají. Teď však nastal pravý čas a mají, máme velkou šanci se majoritní společnosti zřetelně vlichotit. Stačí být mezigeneračně submisivní a nechat se řádně oškubat o neskonale nadstandardní důchody.

Žádný kvalitní důchodce už nesmí promeškat svou důchodcovskou šanci udělat ze sebe tupého vola a až se bude, a ono se bude, státnicky snižovat plat určitým vrstvám, měl by se hrdě přihlásit o poctivý díl. Autor Jiří X. volil ultrapravici s hnědými rysy, aby jemu a jeho sociální bublině utáhli šrouby a opasky. Dočkali se (nejen oni) utažení na vařené nudli resuscitované politiky klient mafiánského komunismu pod vedením ODS. Opět i Jiří X., jako Hovorková i Fiala se Šafrem, musel čtenářům osvěžit paměť, kdo že to může za dnešní chudobu, aneb zase od Putina přes sociální spodinu po Babiše a zpět. Rozumní racionální ví, ti druzí, kteří vidí vinu na straně neoliberální české pravice jen fňukají. Důchody však nerostou kvůli nasupenosti socialistického důchodce, jak praví Jiří X., důchody rostou kvůli kapitalistickým cenám nenažraného českého Oligopolu, což vláda a její komentátoři jaksi nevidí.

To ještě není vše. Jiří X. viděl na řadě demonstrací za lepší Česko spoustu čilých, dobře oháknutých a nikterak netrpících důchodců. Což je jasný znak náznaku perverze pomýlených seniorů, ale jako východisko z krizového vývoje lze nabídnout i možnost demence davů. Ovšem také to může být naštvanost, z které pramení kategorie naštvaný socialistický důchodce, jenž se velmi liší od naštvaného zhýčkaného kapitalistického důchodce a jiných typů a variant. Cítí se už jen do počtu, proto nemístně požadují nesmysly po vládě odborníků na falšování rozpočtu. Zase se dostáváme trnitou oklikou k tezi, že stát se zadlužuje jen na sociálních výdajích, ale nikdy ne na pravicových experimentech od ekologa Klause přes chemika Kalouska po historika Fialu.

Pokud nevíš, kudy a kam, nasaď magické smýšlení a dej společnosti Pat Mat. Text Jiřího X. radí, až se ve vládě najde Sekáč, který bude horší než sociopat Drábek, tak by mohl důchodcům škůdcům vysvětlit, že škodí naší společnosti nadměrnými důchody. Sekáč jim to vysvětlí a třetina až polovina zhýralých důchodců již nebude dezolátně demonstrovat proti vládě naděje a spásy. Naopak obrátí svou zlobu na sebe a nařežou si, že okradli oligarchický stát a sebrali českým oligarchům pár míst v žebříčku světových fosilních sosáků. Vládní Sekáč musí hlavně intenzivně informovat, informovat a formovat magické myšlení české zaostalé východní pravicové despocie. Nejste zapomenuti, nejste přehlíženi, protože vám jako jediným bylo přidáno nad poměry a možnosti. Teď je čas zaplatit, teď je čas státu peníze vrátit. Kdo neuskrovňuje s námi, ten uskrovňuje proti nám. A pokud bude Sekáč fakt sekáč, tak by polovina vinných důchodců prozřela a důchod odhodila ve prospěch českých sociálních oligarchů. Ty, které nezkosila demence, a ti, kteří nejsou komunisté od Jiskřičky po Dezoláta, by pochopili, a důchod rádi sníží. Pokud vláda chce také šetřit, tak nesmí ušetřit žádného důchodce, demence nedemence, komunista nekomunista, invalida neinvalida. Takto se buduje v Česku mezigenerační solidarita, kdy se u kontejnerů na ulici sejdou důchodci, rodiny s dětmi, státní zaměstnanci, tedy ti všichni permanentní cestovatelé k mořím světa.

Čum tři

Shrnu-li jen dva články na Fórum 24, můžu s klidem napsat, že se jim dílo rozkmotření daří. Nejprve výsměch v podobě hraného pohoršení nad tím, že si i chudý Čech jezdí k moři, což by měla odpovědná vláda okamžitě zarazit a chudým se podívat na dávky. Pak neustálé omílání, že jen pracovití, vzdělaní a bohatí mají nárok na skvělou budoucnost, nemohoucí, nemocní a postižení mají nárok na ubohý život pod dávkou státního spasitele a zbytek nemá nárok na nic. Pak se dozvím, že je potřeba, aby každý jeden odpovědný důchodce nabídl vládě dobrovolné snížení životní úrovně, protože stát má finanční bolení. Nikde ani ťuk či bzuk o tom, že právě vládní ODS a Babiš zaťali bilionovou katovu sekeru do rozpočtu státu. Kdo nepodstoupí dobrovolné martyrium „sebeškubání“ je dement, nebo komunista, nebo obojí.

V dalším článku se autor Jiří X. horší nad rostoucí nenávistí ke skupinám občanů. Fakt, vážně to pan Jiří X. pokrytecky napsal.

Poslední čum

Problematiku chudoby zazdil na Fórum 24 jednou ranou nový vítr Skýpala. I on, stejně, jako kolegové z redakce, jako každý vládní činitel, volič koalice SPOLU i dezinformační troll placený pravicovou stranou, rád skočil na vlnu smyšlenek o českém prvenství stran boje s chudobou. Jednoduše pod křídly neoliberalismu jsme již skoro dosáhli odstranění chudoby. Máme totiž velice mazanou taktiku. Dáme našim vzdělaným tvrdě pracujícím plat, za který by na Západě nehnul nevzdělaný zaměstnanec ani brvou, násobíme nejvyššími cenami, o nichž se zákeřným imperialistům na Západě ani nesní, proložíme bujónem směšné sociální politiky a jsme vyrovnáni s chudobou na věčné časy jako nikdo. Sice zprávám o nechudobě nevěříme, ale Potěmkinovo prvenství nám nikdo nesebere, jak nám nesebrali prvenství u Covidu a u cen energií.


Haraším Petr Orlau

Ostřížím pohledem nevidomého z veřejných zdrojů



0
Vytisknout
5410

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2023