Turecko zdržuje revizi obranné strategie NATO

28. 6. 2023

Do nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu příští měsíc zbývají dva týdny a Al-Monitor zjistil, že Turecko zvyšuje své požadavky na obrannou strategii aliance a požaduje, aby kritické vodní cesty spojující Černé moře s Egejským mořem byly označovány jako "turecké úžiny" místo "úžiny".

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také nadále tlačí na Švédsko, aby zakročilo proti údajným kurdským sympatizantům terorismu, z čehož dělá podmínku pro ratifikaci vstupu severské země do aliance.

V nedělním telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem Erdogan řekl, že Ankara se Švédskem jedná konstruktivně, ale že jeho zpřísnění protiteroristické legislativy je "bezvýznamné", dokud příznivcům zakázané Strany kurdských pracujících a jejích syrských poboček bude dovoleno pořádat demonstrace proti Turecku ve švédském hlavním městě. Stoltenberg oznámil, že delegace na vysoké úrovni vedená tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem, včetně zpravodajských představitelů, se setká se švédskými protějšky, aby posoudila, zda by bylo možné před bruselským summitem dosáhnout dalšího pokroku. Datum nebylo oznámeno.

Zatímco diplomaté odhadují, zda Erdogan na poslední chvíli ustoupí a dá zelenou švédskému členství na summitu stanoveném na 11. až 12. července v lotyšském hlavním městě, Turecko vrší na samotnou alianci samostatné požadavky, které hrozí, že zdrží její novou obrannou strategii - nejambicióznější reformu, která byla navržena od konce studené války. Toto úsilí získalo na naléhavosti po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Tureckých námitek se nejprve krátce dotkl deník The New York Times, který neposkytl podrobnosti. Agentura Reuters 16. června oznámila, že ministři obrany NATO nedosáhli dohody o nových plánech, které nastiňují, jak aliance odpoví na ruský útok, a uvedla, že jeden neidentifikovaný diplomat obvinil Turecko z jejich blokování. Diplomat řekl agentuře Reuters, že Ankara odmítla schválit dokument "ohledně formulace geografických míst, včetně týkajících se Kypru".

Diplomat to blíže neupřesnil, ale dodal, že stále existuje příležitost vyřešit tuto otázku před zasedáním NATO.

Patová situace pokračovala, sdělily dobře informované zdroje Al-Monitoru pod podmínkou, že nebudou identifikovány. Nejvyšší velitelství spojeneckých sil NATO, které je zodpovědné za všechny vojenské operace NATO, odmítá turecké požadavky, které nejsou omezeny na Kypr, uvedly zdroje.

Al-Monitor zjistil, že Turecko mimo jiné chce, aby text odkazoval na kritické vodní cesty spojující Černé moře s Egejským mořem jako na "turecké úžiny" spíše než na "úžiny". Úmluva z Montreux z roku 1936, která reguluje námořní dopravu přes úžinu Bospor a Dardanely a Marmarské moře, které leží mezi nimi, je označuje jednoduše jako "úžiny". I když se to může zdát jako větší nevraživost, komentátoři naznačují, že použití termínu "turecké úžiny" by mohlo mít právní důsledky, které by Turecku poskytly větší kontrolu nad vodními plochami, než má v současné době podle Montreux, a způsoby, které by mohly podkopat západní zájmy.

Přesto dokumenty Vojenského výboru NATO z roku 1950, kdy Turecko vstoupilo do aliance, odkazují na "turecké úžiny". Zdroje informující Al-Monitor odmítly objasnit, odkud pramení neshody ohledně používání tohoto termínu, ačkoli někteří naznačili, že Řecko je proti a že Spojené království je prostředníkem mezi oběma stranami.

Rozhovory o nové strategii NATO jsou přísně tajné, jak zdůraznil diplomat citovaný agenturou Reuters.

Turecký postoj je široce vnímán jako součást jeho celkového postoje vůči Švédsku, jehož cílem je především zajistit ujištění Bidenovy administrativy, že bude moci získat stíhačky F-16 a modernizační soupravy, jejichž prodej je blokován americkým Kongresem.

Turecko také odmítá plány na posílenou spolupráci mezi NATO a EU, na kterých se pracuje od roku 2018, zejména kvůli statusu Kypru. Ostrov ve východním Středomoří zůstává od roku 1974 rozdělen mezi mezinárodně uznávanou řeckokyperskou správu a Tureckou severokyperskou republiku, která je chráněna tureckými vojsky a uznána výhradně Ankarou. Kypr je členem EU, ale Turecko zablokovalo jeho členství v NATO a odmítá uznat jeho legitimitu. Cestovní mapa na sjednocení ostrova sponzorovaná OSN byla podpořena Erdoganem a většinou tureckých Kypřanů. Řečtí ostrované v referendu v roce 2004 hlasovali proti tomuto plánu, ale Kypru bylo přesto umožněno vstoupit do EU.

Kypr od té doby využil svého členství v EU k torpédování nyní pozastavených přístupových rozhovorů s Tureckem. Turecko podobně využilo svého členství v NATO k tomu, aby zmařilo řecké úsilí o posílení vazeb mezi Kyprem a aliancí.

Napětí mezi Tureckem a Kyprem v posledních letech prudce eskalovalo kvůli průzkumným a těžebním právům na zemní plyn ve východním Středomoří. Turecko a Řecko se zároveň nadále přou o energetická a územní práva v Egejském moři.

Další turecké slovíčkaření, uvedly zdroje Al-Monitor, se týkalo odkazů na teroristy a terorismus v novém strategickém plánu NATO. Ankara chce, aby jazyk odrážel akce skupin, které takto označuje.

Zdroj v angličtině: ZDE