Prezident PR, anebo sto dní Petra Pavla

27. 6. 2023 / Jan Rovenský

Od volby do inaugurace

Aktivita se novému prezidentovi určitě upřít nedá. V jeho přístupu můžeme ale vysledovat viditelný zlom, který nastal po jeho inauguraci 9. března 2023. Dobu od 28. ledna 2023, tedy po Pavlově zvolení ve druhém kole prezidentské volby, do momentu složení prezidentského slibu by šlo s trochou nadsázky popsat jako aktivistickou, kdy si Petr Pavel jako nováček v politice osahával ústavní terén, protahoval politické svaly, přicházel na chuť své pozici a vymezoval se vůči dosluhujícímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Pozici mu usnadňovala nejen společenské atmosféra, ale i nebývalá vstřícnost ze strany naprosté většiny médií.

Z hlediska domácí politiky byly první dny Petra Pavla ve znamení podpory pětikoalice. Hned v prvním týdnu po vyhlášení výsledku volby se nově zvolená hlava státu setkala s nejvyššími ústavními činiteli, tedy předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (premiér Petr Fiala za Petrem Pavlem přijel hned večer 28. ledna po oznámení volebních výsledků). Následovaly schůzky s dalšími vládními představiteli–ministrem vnitra Vítem Rakušanem a ministrem zahraničí Janem Lipavským. Na opoziční politiky si Petr Pavel čas nenašel, což symbolicky ukázalo na blízkost mezi ním a pětikoalicí. Vzájemné sympatie byly jasně viditelné už během prezidentské kampaně, kdy Petra Pavla v boji proti Andreji Babišovi podpořili vládní politici. Nastávající prezident pak 3. února na tiskové konferenci politicky podpořil kabinet Petra Fialy, respektive vládní plány na změny v důchodovém systému s tím, že by chtěl vládě pomoci s vysvětlováním reformy penzí, což je poněkud zvláštní vzhledem k tomu, že Pavel tvrdil, že bude nadstranickým prezidentem ("Pavel by chtěl pomoci vládě s vysvětlováním důchodové reformy", 2023).

Snaha udělat tlustou čáru za érou Miloše Zemana byla patrná z řady Pavlových kroků a vyjádření  (např. Strakatý, Albrechtová, 2023). Bezprostředně po svém zvolení se Petr Pavel sešel s šéfem Bezpečnostní informační služby plukovníkem Michalem Koudelkou, jemuž slíbil povýšení do hodnosti generála (což po inauguraci udělal), pak následovala schůzka s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavem Kalou kvůli možnosti provést audit v prezidentské kanceláři a konečně i setkání  s policejním prezidentem Martinem Vondráškem kvůli deklarované nedůvěře k části prezidentské ochranky. Petr Pavel také oznámil záměr důkladně prohlédnout prostory Hradu kvůli obavám  z odposlechů. Ne překvapivě k prvnímu kontaktu mezi Milošem Zemanem a Petrem Pavlem došlo až 13. února, tedy více než dva týdny po druhém kole prezidentské volby. To Pavel popsal jako „vstřícné a věcné“. „Pobavili jsme se o výsledku voleb, prezidentské realitě i bezpečnostních opatřeních  na Hradě. Ocenil jsem součinnost při sdílení protokolů NKÚ i při přípravě inaugurace, kam přijal mé pozvání,“ uvedl (Pavel 2023a). Ostrých vyjádření na adresu dosluhující prezidenta od té doby citelně ubylo.

Mnohem větší rozruch a překvapení Pavel způsobil v zahraniční politice. Kromě epizody, kdy se na jeho volebním štábu vpodvečer 28. ledna zjevila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, řadu lidí zarazilo, s kým nově zvolený prezident mluvil jako první. Hned 29. ledna si Petr Pavel volal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, následoval hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským  a pak s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Šlo jistě o zvláštní výběr vzhledem k historickým a spojeneckým vazbám České republiky.

Výběr vrcholných představitelů Tchaj-wanu, Ukrajiny a Polska je však třeba vnímat v kontextu 1) blízkosti k vládě, 2) kvůli Pavlovu poradci, „příteli po boku“, exdiplomatovi Petru Kolářovi, který výrazně vystupuje proti Rusku a Číně a 3) v rámci snahy nové hlavy státu odlišit se od Miloše Zemana, který byl znám svou náklonností k Pekingu a, až do ruské invaze na Ukrajinu, také k Moskvě.

Pavel například směrem k Číně prohlásil, že není v tuto chvíli přátelskou zemí, není kompatibilní  se západními demokraciemi a že obchodní styky s Tchaj-wanem přinesou České republice mnohem větší ekonomický prospěch. Později čínské diplomaty dráždil vyjádřením, že je ochoten se osobně setkat nejen s tchajwanskou prezidentkou, ale i s představiteli hongkongské opozice a dalajlamou.

Pokud jde o Ukrajinu, tak podpořil vstup země do NATO i EU a v rozhovorech pro zahraniční média uvedl, že v dodávkách vojenského materiálu Kyjevu by se neměl klást žádný limit na vybavení (tedy podpořil dodávky nadzvukových letounů) s výjimkou jaderných zbraní a přímého zapojení NATO  do konfliktu ("Ukrajina by si zasloužila členství v NATO. Čína není přátelskou zemí, řekl Pavel", 2023).

V období před inaugurací bylo tedy Petra Pavla všude plno: v Česku kromě již popsaných kroků  se probíral výběr jeho nejbližších spolupracovníků, nastávající prezident navštívil Karlovarský a Ústecký kraj, kde lidé většinově volili Babiše, neformálně se setkal s několika zahraničními politiky a vystupoval v médiích i na veřejnosti. Těsně před inaugurací zveřejnil lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu. Nově zvolená hlava státu se také vypravila na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, což z hlediska Pavlovy minulosti byla logická destinace.

Prvních 100 dní

Prvotní aktivismus, kterým Petr Pavel řadu lidí zaskočil, po složení prezidentského slibu zeslábl  a přestože nevymizel, lze výkon úřadu popsat jako standardní. Zároveň je patrná snaha se více distancovat od nepopulární Fialovy vlády a pracovat na podpoře vlastního marketingu a image. Nový prezident se také nevyhnul několika přešlapům, které by za jiných okolností novináři podrobili sžíravé kritice, v Pavlově případě ale byli až neobyčejně blahosklonní a lapsy většinou přešli.

Z hlediska „běžného provozu“ Petr Pavel standardně plnil úkony očekávané od prezidenta republiky. Jako svůj první akt v roli hlavy státu jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), jehož kvůli vyšetřování kauzy přidělování městských bytů v Brně odmítl v lednu 2023 jmenovat prezident Miloš Zeman (Hladík tak dva měsíce resort de facto řídil z pozice náměstka). Následovala tradiční oficiální návštěva Slovenska a o pár dní později i Polska.

Další působení Petra Pavla nijak nevybočilo z jeho postavení – oficiální návštěvy (SRN, ústředí NATO  a Bruselu, Ukrajina), reprezentace České republiky v zahraničí (Británie při korunovaci Karla III., summit Rady Evropy na Islandu) poskytování rozhovorů ve velké míře pro zahraniční média (BBC, Reuters, The Guardian, Die Presse aj.), přijímání zahraničních návštěv a delegací na Pražském hradě (rakouský prezident Alexander Van der Bellen, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský princ Edward aj.), jmenování trojice ústavních soudců i přes odmítavé reakce některých senátorů (Josef Baxa, Jan Wintr, Daniela Zemanová) a návštěva regionů (Vysočina, Moravskoslezský a Liberecký kraj). Petr Pavel také mírnil některé své výroky pronesené bezprostředně po zvolení, např. pokud jde o Tchaj-wan prohlásil, že neplánuje ostrov navštívit, protože by to podle něj zbytečné ohrozilo obchodních vztahy s Čínou  a zájmy českých firem ("Prezident Pavel návštěvu Tchaj-wanu neplánuje, aby neohrozil vztahy s Čínou", 2023).

Pavlova snaha pracovat na vlastní image byla patrná již během předvolební kampaně i před inaugurací, po složení prezidentského slibu ale viditelně zesílila. Zároveň se s postupující dobou nový prezident snažil o větší distanc od vlády a budování image člověka, který na politickém kolbišti hledá konsensus a mírní emoce.

Prismatem marketingu je proto třeba nazírat na osm bodů, které si Petr Pavel předsevzal splnit  v prvních 100 dnech. Šlo o 1) otevírání Hradu veřejnosti (uvolnění bezpečnostních opatření, kulturní otevírání Hradu); 2) transparentní a pravidelnou komunikaci (pravidelné brífinky pro média, využití sociálních sítí, komunikační strategie pro mladé); 3) dodržování pravidel v Kanceláři prezidenta (audit smluv, kontroly financování); 4) zvyšování politické kultury v zemi (organizace pravidelných schůzek premiéra a předsedy nejsilnější opoziční strany, schůzky koalice a opozice k důchodové reformě, setkání vrcholných ústavních činitelů ke koordinaci zahraniční politiky); 5) odborné vedení země (představení týmu poradců); 6) Česko jako spolehlivý zahraniční partner (návštěva všech sousedních zemí, cesta na Ukrajinu, setkání s politiky v EU a NATO); 7) Pomoc s problémy občanů v regionech  (návštěva Moravskoslezského kraje a dalších dvou regionů); 8) zodpovědné jmenování ústavních soudců (představení procesu výběru kandidátů a nominace prvních tří kandidátů) ("Prvních 100 dní prezidenta Petra Pavla", 2023).

Osmibodový seznam byl jistě sestavován s vizí co nejvíce si zvýšit popularitu. Není kontroverzní a jeho splnění pro prezidenta republiky nebylo nijak náročné. Avšak po druhém období prezidenta Miloše Zemana, kdy byla laťka nastavena velmi nízko, řadě lidí připadalo, jako by se objevil druhý Václav Havel, přestože šlo o běžnou politickou agendu.

Na oficiálním twitterovém účtu Petra Pavla je od inaugurace také mnohem více patrná snaha být populární – sfárání do ostravského dolu Darkov, fotky Pavlovy kočky, cesta motocyklem na návštěvu Bavorska, vlastní podcast, psaní vzkazů na ukrajinskou vojenskou techniku, odstartování pražského maratonu, poněkud pompézní tiskovka k prvním 100 dní na Hradě. Za symbolické přijetí marketingu lze považovat i to, že se Petr Pavel nechal vyobrazit na známkách v 10 různých barevných provedeních (s reklamními názvy barev jako např. cibuláková či spodně kvašená), přestože po zvolení svůj portrét na známkách opakovaně odmítal. Jak ale sdělil oficiálně na svém twitterovém účtu, nechal se přemluvit na přání veřejnosti.

Petr Pavel jako politický zelenáč se také dopustil několika přešlapů a kontroverzí, méně i více závažných. V mediálním prostoru, což si lze opět vysvětlit větší mírou tolerance vůči nástupci Miloše Zemana, tomu však novináři nevěnovali mnoho pozornosti, a tak to ve veřejnosti příliš nerezonovalo.

Jeden z prvních přešlapů přišel hned při první tiskové konferenci v roli prezidenta, na které nový prezident k úlevě pětikoalice oznámil, že kontroverzní vládní novelu upravující valorizaci důchodů nebude vetovat. Pavel sice Fialovu vládu zkritizoval mj. za nedostatečnou komunikaci i za způsob protlačení sporné normy ve sněmovně, přesto ale úpravu podepsal s tím, že by takový krok mohl negativně ovlivnit veřejné rozpočty. Velmi zvláštní – možná by se dalo říct i poněkud schizofrenní – bylo Pavlovo vyjádření, že je nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud a pokud by podnět nedala opozice, udělal by to sám ("Pavel podepíše novelu o snížení valorizace penzí. Neobrátí-li se opozice
na Ústavní soud, učiní tak sám", 2023).

Při oficiální návštěvě Slovenska se Petr Pavel zase příliš rozpovídal o vnitropolitické situaci v zemi, kdy se – pravděpodobně ne záměrně, ale spíš kvůli návodným otázkám novináře – vymezil vůči představě, že by v nadcházejících předčasných volbách zvítězil předseda SMER-SD Robert Fico a stal se slovenským premiérem (Werner, 2023).

S nelibostí se setkala slova Petra Pavla při tryzně v Terezíně, kdy bb mj. prohlásil: „Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat“ a pak ještě: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout.“ ("Porada Echa: Přeřekl se prezident Pavel v Terezíně? Nebo se chová jako chatbot první generace úmyslně?", 2023). Hrad výroky vysvětloval tím, že šlo o jejich nepochopení nebo překroucení ("Plivl na oběti nacismu, ať rezignuje, žádá Trikolora Pavla za Terezín", 2023).

Pokud jde o EU, tak Petr Pavel v rozhovoru pro rakouský list Die Presse uvedl, že plánované rozšíření EU o země západního Balkánu a možná i o Ukrajinu bude podle něj znamenat, že bude velmi obtížné udržet jednomyslnost, proto by se mělo diskutovat i o „možnostech omezení suverenity“. Jednoznačně také podpořil zavedení eura ("Tschechischer Präsident Pavel: "Das russische Militär kann zusammenbrechen", 2023).

Asi největší rozruch – nejen na proruských serverech, ale i na zahraničních zpravodajských webech – způsobil Petr Pavel prohlášením při rozhovoru k příležitosti 100 dní ve funkci pro ukrajinské vysílání rádia Svobodná Evropa, ve kterém prohlásil: „Všichni Rusové na Západě by měli být monitorováni mnohem více než v minulosti, protože jsou občany národa, který vede agresivní válku. Za druhé světové války byli potomci Japonců žijící ve Spojených státech také pod přísným monitorovacím režimem.

To je prostě daň za válku.“ (Camut, 2023). Dva dny poté Pavel svá slova mírnil tím, že vůči Rusům musí ČR být obezřetná a že monitorování neznamená sledovat každého z nich (Kačmár, 2023a).

Splněná očekávání a co dál?

To, že Petr Pavel vykonává funkci prezidenta tak, jak občané očekávají, se odrazilo v jeho relativně vysoké podpoře. Podle průzkumu STEM k příležitosti 100 dní ve funkci hlavě státu vyjádřilo důvěru 60 procent dotázaných. To je sice více, než měl Miloš Zeman, ale stále méně, než se těšil Václav Klaus a Václav Havel. (Brodníčková, 2023). Fakt, že Pavel ve funkci v prvním čtvrt roce obstál, nezpochybňují ani jeho kritici.

Z šetření STEM dále vyplynulo, že 85 procent respondentů si přeje, aby prezident byl důsledně nadstranický a stál mimo politické strany. Právě do této pozice se snaží nový prezident vmanévrovat, opakovaně vyjádřil záměr moderovat politickou diskusi; ostatně zorganizování setkání mezi předsedou vlády a předsedou nejsilnější opoziční strany je toho důkazem.

Pavlovy projevy se také točí kolem snahy sbližovat protichůdné tábory, působit nadstranicky a s lidmi komunikovat. Například na tiskové konferenci ke 100 dnům svého mandátu uvedl, že chce změnit náladu ve společnosti a za úspěch by považoval, kdyby národ získal opět zdravé sebevědomí  a odhodlání měnit věci k lepšímu. „Cesta k tomu vede přes tisíce malých kroků den za dnem přes trpělivé hledání možností, jak problémy řešit, motivaci všech, kteří chtějí a mohou. V tom vidím smysl a zároveň cestu z toho, co Václav Havel nazýval blbou náladou a co se u nás bohužel znovu opět zabydlelo,“ řekl a kritizoval, že se nedaří lépe vysvětlovat problémy lidem. „Neříkám, že je to jen můj úkol, vidím to jako úkol všech politiků, protože mnoho z toho, o čem se dnes bavíme, jsou složité problémy. Pokud nejsou lidem srozumitelně vysvětlovány, tak dochází k řadě dezinterpretací  a zavádějících informací,“ prohlásil Pavel (Kučera, Martinek, 2023).

Taktéž během svého projevu před Poslaneckou sněmovnou vyzýval k hledání kompromisu. „Uvědomuji si, že Poslanecká sněmovna je hlavním politickým kolbištěm. Politické boje jsou zde vyhrocenější a úpornější než v Senátu. Jakkoliv tyto boje chápu, občas mě stejně jako občany překvapuje jejich urputnost a někdy i paralýza celé sněmovny,“ prohlásil s tím, že mu chybí „větší tolerance a vzájemné naslouchání“ mezi vládní většinou a opozicí. „Roli opozice chápu tak, že by měla vždy nabízet věrohodnou alternativu vládě. Současně však považuji za důležité, aby mezi vládou  a opozicí existovala snaha nalézat shodu na důležitých bodech. Dobrá řešení mohu přicházet jak
ze stany vlády, tak opozice. Chci být prezidentem všech občanů. Budu tlumit konflikty a místo nich vést věcný a otevřený dialog,“ prohlásil také Pavel (Menšík, Soukup, 2023).

Na první pohled takovému přístupu nelze nic vytknout. Jistě by bylo dobré, aby lidé mezi sebou neměli konflikty a normálně komunikovali (zvlášť politici), ale na druhou stranu žijeme v reálném světě rozličných zájmů. Situace v Poslanecké sněmovně se zvenčí může jevit dost vypjatá a některá jednání velmi emotivní až nepřátelská, nejde však o zablokovaný parlament. Dnešní situace v mnohém připomíná situaci v minulém volebním období, kde stávající vládní strany všemožně znepříjemňovaly hnutí ANO a ČSSD vládnutí a prosazování zákonů. Představy o tom, že by se vláda s opozicí měla spolupracovat jsou sice krásné v teorii, ale při střetu s praktickou politikou prostě neobstojí. V této souvislosti je třeba připomenout, že na to, že chce Petr Pavel spojovat, tak si za 100 dní nenašel čas
na setkání s představiteli SPD, zatímco s politiky z opozičního hnutí ANO se setkal opakovaně.

Výzvami ke kompromisům a komunikaci jistě Petr Pavel nikoho neurazí, zároveň ale se nijak politicky neprofiluje. Dříve nebo později, pokud nebude chtít prezidentským úřadem jen „proplout“, bude muset jít do politického konfliktu. Těm se dosud vyhýbal, přestože témat je kvůli vládnutí pětikoalice více než dost – počínaje rozpočtovou nehospodárností, přes nezkrocenou inflaci, neúčinnou pomoc  s cenami energií po chronický nedostatek léků a migrační dohoda EU. A i když občas kritika vůči vládě z úst prezidenta zazněla, byla většinou povrchní, vlažná a opatrná (Kačmár, 2023b).

Za posledních 100 dní tak lze říci, že prezident razí jasnou linku jen v podpoře Ukrajiny, obranné smlouvy s USA a Istanbulské úmluvy o násilí na ženách. Pokud jde o válku na Ukrajině, tak je Petrovi Pavlovi ke cti, že je ve svých vyjádřeních mnohem střízlivější a zdrženlivější než někteří členové Fialovy vlády (zejm. ministryně obrany Jana Černochová), na druhou stranu prezident slibuje Ukrajině členství v NATO a EU, což je záležitost velmi problematická a visí nad tím řada otazníků.

Závěr

Co říci závěrem? Prvních 100 dní naznačilo, že Petr Pavel bude svůj úřad vykonávat svědomitě  a standardně a že v následujících téměř pěti letech není pravděpodobné, že bychom se od něj dočkali takových excesů jako za Miloše Zemana. Většinu kontroverzních vyjádření lze pravděpodobně připsat mediální neohrabanosti (tryzna v Terezíně, slova o Ficovi, monitorování Rusů; mnohem politicky zásadnější je prohlášení o omezení suverenity a principu jednomyslnosti v rámci EU). Petr Pavel zřejmě také nepůjde proti stávající (a zřejmě ani budoucí) vládě.

Největší otázka je, zda se svým zaměřením na marketing a s politickým programem založeným  na hledání kompromisů si Petr Pavel následujících pět let vystačí a zda přece jen nebude muset si „ušpinit“ ruce konkrétní politikou. Na vyřešení této hádanky si ještě budeme muset počkat. Do té doby si Česká republika může užívat prezidenta comme il faut. A v mezičase si Petr Pavel jistě rozmyslí, jak vybruslí ze svých slov o tom, že jedno volební období ve funkci prezidenta republiky mu stačí (Kotyzová, 2023).

Zdroje

Brodníčkova, K. 2023. "STEM: Pavel posílil vážnost úřadu, získal důvěru většiny". Právo. 16. 6. 2023.

Camut, N. 2023. "We should monitor all Russians living in the West, Czech leader says". Politico.eu. https://www.politico.eu/article/petr-pavel-russia-czech-republic-surveillance/

Kačmár, T. 2023a. "Pavel: Vůči Rusům u nás musíme být obezřetní. Monitorování ale neznamená sledovat každého" Prima CNN. https://cnn.iprima.cz/pavel-vuci-rusum-v-cesku-musime-byt-obezretni-monitorovani-ale-neznamena-sledovani-kazdeho-354250

Kačmár, T. 2023b. "Pavel k rozpočtu: Nikdo neví, z jakých čísel vycházet. Není možné lakovat je na růžovo". Prima CNN. https://cnn.iprima.cz/pavel-k-rozpoctu-nikdo-nevi-z-jakych-cisel-vychazet-neni-mozne-lakovat-je-na-ruzovo-354248

Kotyzová, K. 2023. "Pavel už podruhé zřejmě kandidovat nebude. Pět let je až až, prohlásil". Tn.cz. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/493581-pavel-uz-podruhe-zrejme-kandidovat-nebude-pet-let-je-az-az-prohlasil

Kučera, M.; Martinek, J. 2023. "Prezident chce zahnat blbou náladu". Právo. 16. 6. 2023.

Menšík, J.; Soukup, J. 2023. "Pavel se v projevu snažil tmelit paralyzovanou Sněmovnu", Novinky.cz. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-prezident-pavel-promluvi-pred-poslanci-40434558

Pavel, P. 2023a. Twitter. https://twitter.com/prezidentpavel/status/1625091134522359808?cxt=HHwWgIC8jdvxvY0tAAAA

"Pavel by chtěl pomoci vládě s vysvětlováním důchodové reformy". 2023. České noviny. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2320928

"Pavel podepíše novelu o snížení valorizace penzí. Neobrátí-li se opozice na Ústavní soud, učiní tak sám". 2023. iRozhlas.cz. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/petr-pavel-prezident-valorizace-duchody-podpis_2303151641_ula

Petr Pavel – oficiální twitterový účet. https://twitter.com/prezidentpavel

"Plivl na oběti nacismu, ať rezignuje, žádá Trikolora Pavla za Terezín". 2023. iDnes.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-pavel-rezignace-trikolora-zuzana-majerova-terezinska-tryzna-obeti-nacismu.A230523_193827_domaci_tty

"Porada Echa: Přeřekl se prezident Pavel v Terezíně? Nebo se chová jako chatbot první generace úmyslně?" 2023. Echo24.cz.

"Prezident Pavel návštěvu Tchaj-wanu neplánuje, aby neohrozil vztahy s Čínou". 2023. iDnes.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-pavel-tchaj-wan-navsteva-cina.A230328_153731_domaci_ijan

"Prvních 100 dní prezidenta Petra Pavla". 2023. Hrad.cz. https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/prvnich-100-dni-prezidenta-petra-pavla-16963

Strakatý, Č.; Albrechtová, E. 2023. "Petr Pavel: Situace na Hradě je horší, než jsem čekal, možná padne trestní oznámení. Babiš mi napsal SMS". Reflex.cz. https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/117282/petr-pavel-situace-na-hrade-je-horsi-nez-jsem-cekal-mozna-padne-trestni-oznameni-babis-mi-napsal-sms.html

"Tschechischer Präsident Pavel: "Das russische Militär kann zusammenbrechen". 2023. Die Presse. https://www.diepresse.com/6295647/tschechischer-praesident-pavel-das-russische-militaer-kann-zusammenbrechen?ref=ues_a

"Ukrajina by si zasloužila členství v NATO. Čína není přátelskou zemí, řekl Pavel". 2023. iDnes.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nato-pavel-ukrajina-bbc-prezident-armada-valka-rusko.A230201_081634_zahranicni_jhr

Werner, L. (2023). Přestat dodávat Ukrajině zbraně by byla zrada. Pavel a Čaputová v Prezidentské debatě N. Deník N. https://denikn.cz/1102356/prestat-dodavat-ukrajine-zbrane-by-byla-zrada-pavel-a-caputova-v-prezidentske-debate-n-kompletni-prepis/