Puč v Nigeru jako jeden z příkladů měnící se geopolitické mapy světa?

17. 8. 2023 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Nedávný puč v Nigeru byl v tuzemských sdělovacích prostředcích vykreslován jako důkaz rozmáhající se moci Kremlu na africkém kontinentu; jako by snad neexistovala žádná kauzalita, žádná koloniální exploatace a přítomnost cizích vojáků, která je drahnou dobu trnem v oku spousty tamních obyvatel. Je věru alibistické proklínat Moskvu a její geopolitický zálusk na západní Afriku a zároveň bohorovně mlčet o negativech francouzské a americké přítomnosti tamtéž.

Dne 26. července se v této západoafrické zemi uskutečnil vojenský puč vedený brigádním generálem Abdourahmanem Tchianim, který vedl k sesazení zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma těšícího se západní podpoře a přízni. Junta převzala moc a generál Tchiani se stal vojenskou hlavou státu. O čtyři dny později Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) – jehož je Niger členem – vyhlásilo juntě ultimátum, aby navrátila prezidentské pravomoci zpět do rukou Mohameda Bazouma, jinak bude čelit následkům včetně možné vojenské intervence. Přestože vzbouřenci ultimátum ignorovali, ECOWAS žádné drastické odvetné opatření nepodniklo. Zdá se, že toto regionální uskupení nyní spíše preferuje diplomatické řešení krize, jelikož se některé jeho členské státy k vojenské akci staví odmítavě.  

Navíc pučisté, jak se zdá, mají širokou podporu mezi obyčejnými Nigerijci, neboť mnozí z nich touží po ukončení francouzské a americké dominance a exploatace jejich vlasti. Francie hojně využívá nigerský uran, který je klíčovou komponentou pro jadernou energii, na níž je závislých 70 procent Francouzů. Nigerský uran poskytuje elektrickou energii pro jednu ze tří žárovek ve Francii, zatímco 82 procent nigerské populace nemá přístup k elektřině a 42 procent obyvatel žije v chudobě. Francie má pod palcem nejen nigerský uran, ale i tamní měnu; v zemi navíc stále působí 1500 francouzských vojáků.

Mezitím Spojené státy vybudovaly v Nigeru základnu pro své drony, z níž podnikaly průzkumné lety nad Sahelem a Saharou. Američané, kteří i nadále mají v Nigeru tisíc vojáků, využívali tuto zemi jako klíčového bezpečnostního spojence pro své protiteroristické operace v regionu.

Investigativní novinář Nick Turse, jenž detailně mapuje aktivity americké armády v Africe, na webu The Intercept napsal, že jedním z nigerských pučistů je generál Moussa Salaou Barmou, který získal vojenský trénink ve Spojených státech. Podle zjištění webu The Intercept se v USA vycvičení afričtí důstojníci v západní Africe od roku 2008 zúčastnili 11 státních převratů. Je tedy zjevné, že se Pentagon podílí na destabilizaci politických poměrů v západoafrickém regionu také prostřednictvím svého výcvikového centra Fort Benning, nehledě na skutečné záměry amerických vojenských instruktorů.

Americká globální kruciáta proti terorismu, jejíž součástí byla i vzdušná intervence NATO proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu, neblaze zasáhla i africký kontinent. Samotná trestná výprava proti excentrickému libyjskému plukovníkovi vedla k rozmachu islamistických aktivit, jež dodnes sužují Sahel. Existuje jasná korelace mezi americkými protiteroristickými operacemi a vzestupem islamistických aktivit, jak na základně oficiálních dokumentů dokládá Nick Turse. Považme, že násilnosti islámských extremistů vzrostly během druhé dekády nového tisíciletí o rekordních 300 procent, zatímco před 11. zářím 2001 šlo o naprosto zanedbatelnou hrozbu.

Francouzská a americká přítomnost v Nigeru nikterak neprospívá obyčejným lidem, z nichž spousta – poněkud naivně – vidí spásu v Ruské federaci a jejím prezidentovi. Nejedná se pouze o Niger; ale taktéž o další západoafrické státy mající plné zuby především francouzského diktátu nad správou věcí, jež přísluší pouze obyvatelům západoafrického regionu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-1
Vytisknout
4071

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2023