Trpké konce klausonomiky
6. 9. 2023 / Karel Dolejší
Česká ekonomika stále v podstatných ohledech funguje jako faktický doplněk německé. A Německo čelí konci svého ekonomického modelu. Což je problém, který v Praze nikdo nevyřeší.
Obscénní zisky firem v době krize a historický pokles mezd
6. 9. 2023 / Boris Cvek
čas čtení
2 minuty
Neměly by se firmy o své zisky podělit se zaměstnanci? O odborech ale není ani vidu ani slechu. Z hlediska státního rozpočtu nemusí být vysoký výběr korporátních daní lepší než růst mezd, který by mohl povzbudit výdaje domácností a zvýšit tak HDP. HDP je ostatně hlavní zbraň pro boj s vysokým zadlužením. To se totiž počítá vždy v poměru k HDP. Vysoký růst HDP by automaticky snížil míru zadlužení. Naopak škrtání a šetření může mít opačný efekt.
Zchlazení ekonomiky bylo samozřejmě záměrnou politikou ČNB, a to ještě ČNB přes kritiku naprosté většiny českých ekonomů odmítla zvyšovat úrokové sazby nad sedm procent (je dost možné, že při ještě vyšších sazbách bychom dnes měli už jasnou recesi). Cílem totiž byl boj s inflací. Na jedné straně inflace, na druhé ekonomický růst. Inflace zjevně z velké části právě zisková, daná vysokými zisky firem, které se rozhodly vydělat na zvyšování cen.
Výsledek? Mnoho firem je zjevně ve vatě, jejich zisky jsou pozoruhodně, nečekaně vysoké. Rozpočet je v rozkladu, mzdy historicky klesají, inflace zdražila zboží o nějakých 30 procent za dva roky. Opozici vede s rostoucími preferencemi hnutí, které považuje současné zvyšování daní pro právnické osoby za nepřijatelné. Bodejť by ne, když jeho majitel je oligarcha. A k tomu přidejte zvyšující se migraci do Evropy, která hrozí, že se v politické mentalitě vrátíme do hysterie let 2015-2016. Kolik uprchlíků tehdy ministr vnitra Chovanec ze sociální demokracie považoval za kapacitu ČR? Sedm, sedm a dost.
Odkaz na vysoký příjem z firemních daní:
Odkaz na historický propad mezd:
3092
Diskuse