Pár poznámek k inflaci
21. 12. 2023
/
Jiří Hlavenka
čas čtení
5 minut
1) Euro-neeuro. Je trochu nefér podsouvat (viz infografika níže v článku), že mít euro, máme inflaci na dvou třech procentech. Dělení není euro-neeuro, ale spíš východ - západ. Stabilní, bohatší a ekonomicky silnější západ Evropy se s inflačními tlaky popasoval snáze než slabší, méně stabilní východ.
2) Přesto by zřejmě přijetí eura inflační tlaky tlumilo, ale ne moc. Je to dobře vidět na případu Slovenska, které je v energetické závislosti ještě zranitelnější než my-nemít euro, byla by inflace možná o procento-dvě vyšší.
3) Přijmout euro? Samozřejmě ano, ale primární důvody jsou jiné než tlumení inflace.
4) Graf níže je přece jen trochu neférový. Popisuje ne "dnešní" inflaci, ale prudký nárůst cen zejména energií v zimě minulého roku; pak odezněl. Spočtených osm procent se "vylíhlo" právě tam. Pokud bude tento graf znovu udělán někdy v únoru-březnu příštího roku, můžeme tam být najednou na třech procentech...
5) Obchodníci a výrobci. Zcela definitivně se u nás na inflaci podepsali. Sklidili jsme najednou neblahé dědictví tří věcí:
a) koncentrace agroprůmyslu do pár gigantů, kteří určují ceny (Agrofert, ale i pár dalších)
b) oligopol několika silných prodejních řetězců,
c) bezmocnost (záměrnou?) českého státu proti nefér praktikám produkčního průmyslu i obchodních řetězců.
6) Co dělá ÚOHS? Nic. ZEJMÉNA v naši situaci (pár silných subjektů ovládajících trh) musí být antimonopolní úřad, ale i obecně vláda silná a musí konat. Otázka nezní: "je lepší zasahovat do ekonomiky více nebo je lepší zasahovat méně?", ale KDY, proč a jak zasahovat (a kdy ne). A tady zásah přijít měl - jednoznačně.
7) Síla řetězců. Předvádějí demonstraci síly: od nejapného "vyjednání" slevy jednoho výrobku na jeden týden v jednom řetězci (kdysi-ministr Nekula) až k situaci, kdy nejdříve u vlády vytlačí snížení DPH na potraviny o 3 % ("aby došlo ke snížení cen") a jakmile to vejde v platnost, ohlásí zvýšení cen o 10 % od Nového roku. (Přitom cena zdrojových potravin, tj. vstupů, klesla o 17 % meziročně).
8) Počítejme celkovou inflaci. Je potřeba počítat nikoli meziroční inflaci, ale celou za kritické období dvou let (viz druhá infografika). Inflace 11/21 - 11/22 činila 16,2 %, inflace 11/22 - 11/23 pak dalších 7,3 %, dohromady tedy dvouletá inflace, tedy zvýšení cen během dvou let je 23,5 %. Zvýšení průměrné mzdy v dvouletém období pak činilo 13,8 %. Zchudnutí (vím že to je nepřesný pojem, tedy: "o kolik si za svou výplatu mohu koupit méně") za dva roky činilo 10 %. U lidí s nižší než průměrnou mzdou pak bylo zchudnutí ještě větší a hlavně bolestivější.
9) Další příčiny dvouleté inflace. Jen krátce vyjmenuji:
a) extrémní "nalití" peněz do ekonomiky za Babiše během Covidu. Dělaly to i jiné státy, ale náš přístup byl velmi špatně cílený - nezachraňoval, ale přelil se do úspor, které pak přispěly k většímu utrácení a tudíž k vyšší inflaci.
b) nemalý vliv měl i systémový zásek 100 mld Kč při úpravě daně z mezd, který opět nepomohl chudším, ale bohatším, tedy opět přispěl k veselejšímu utrácení a tedy "roztáčel kola inflace", jak říkají ekonomové.
c) nemalý kus inflace byl skutečně "vnesený". Výrobní charakter naší ekonomiky (tím se často chlubíme...) vyžaduje velké množství surovin a energií. Ty extrémně vyletěly a skutečně zvýšily výrobní náklady, tedy i výsledné ceny.
10) Co mohla dělat vláda lépe? Po bitvě každý generál, ale přesto:
a) ihned po vypuknutí "násobných krizí" (válka, energie...) měla vláda vrátit zpět těch 100 mld daňového záseku. Je krize - musí se na řešení solidárně podílet všichni.
b) být rychlejší a razantnější ve stropování energií. Svou pomalostí vzbudila nervozitu na trhu, ceny vyeskalovaly a pak se to hůře vrací zpět.
c) samozřejmostí měla být dohoda o cenách s předními výrobci a řetězci. (Byť, uznávám, stávající legislativa nám trochu svazuje ruce).
d) SAMOZŘEJMĚ měla být aplikována windfall tax zpětně za rok 2022. Dnes vidíme, jak směšné bylo ji neaplikovat zpětně, ale telegrafovat ji dopředu...
e) a samozřejmě by věci přispěla příčetnější politika ČNB (vím, to sem nepatří, ČNB není vláda), která nejdříve váhala se zvýšením úrokových měr a nyní váhá s jejich poklesem.
3910
Diskuse