
Madrid se připojuje k sociálnímu lynčování transgender lidí
27. 12. 2023 / Fabiano Golgo
čas čtení
7 minut
Až
bude lidstvo v budoucnu studovat éru rozšířeného krajně pravicového
populismu, možná ji přejmenuje na vhodnější éru antitransexuální
nenávisti. Madridská městská rada právě upravila zákony, které chránily
komunitu LGBTQIA+, a zrušila koncept rovnosti pohlaví a další
antidiskriminační články. Reforma trans práva byla předvolebním slibem
prezidentky autonomní oblasti Madrid, konzervativní Isabel Díaz Ayuso z
Lidové strany, která měla pro její přijetí podporu krajně pravicového
Voxu.
Díaz Ayuso, která je ve funkci od roku
2019, se tělem i duší ponořila do španělských kulturních válek. Na
posledním plenárním zasedání parlamentu se jí podařilo prosadit reformu
zákona platného od roku 2016, čímž zasadila těžkou ránu LGBTQIA+ lidem.
Novela zákona ruší 20 článků a mění znění dalších čtyř, čímž se Madrid
stal prvním ze 17 španělských regionů, který práva této menšiny zrušil.
Od nynějška nemohou trans lidé o svém těle svobodně rozhodovat. Pro
změnu pohlaví v občanském rejstříku je nutná lékařská zpráva. Pojmy
"genderová identita" a "trans lidé" budou nahrazeny pojmy
"transsexuálové" a "transsexualita" a Mezinárodní den proti homofobii a
transfobii byl zrušen.
Zrušena byla také
možnost občanů přizpůsobit své regionální doklady své pohlavní identitě.
Respektování tělesné podoby trans studentů nebo svobodná volba
oblečení, které bylo dříve zaručeno, bude nyní zohledňovat respekt k
ostatním studentům a pravidla vzdělávacího centra. Jinými slovy, Madrid
se vrátil zpět do minulosti.
Už na základě toho, co
nám zanechali Freud a Jung, je snadné diagnostikovat, co tolika lidem
vadí na tom, zda se jiné osoby, svobodnější než oni, jejichž identita se
neutvrdila stejně jako ta jejich, cítí mít jinou sexuální identitu než
tu, kterou určují jejich genitálie. Nicméně lidé budoucnosti možná budou
mít ještě lepší znalosti psychologie, možná ještě posílené umělou
inteligencí, aby vysvětlili, proč se tolik lidí - kteří se nikdy v
reálném životě nesetkali ani nesetkají s transsexuálem - cítí oprávněni
upírat jim to, co jim dává pocit celistvosti.
Uznávám,
že existují otázky kolem transsexuálů, které jsou sporné, jako
například možnost osob, které prodělaly formaci s mužským testosteronem,
soutěžit v určitých ženských sportovních kategoriích nebo věk, který je
vhodný k tomu, aby člověk mohl nastoupit na hormonální léčbu. Ale stále
se zaměřovat na transsexuály, jako by jejich život mohl jakkoli ohrozit
naši společnost, je čirá ignorance a krutost.
Někteří
lidé se stále domnívají, že by transsexuálové neměli mít možnost
používat toalety pro pohlaví, na které se cítí, ale místo toho by měli
používat veřejné toalety, které jsou zaměřeny na pohlaví, které jim bylo
přiděleno při narození. Docela mě překvapuje, jak krátkozraké a
idiotské je takové uvažování, pokud je cílem chránit ty, kteří toalety
navštěvují, před sexuálním obtěžováním... Pokud jste se stal ženou,
nebudete chodit na toalety se sexuálními touhami po jiné ženě, není to
snad jasné? Pokud však transmuž, jinými slovy člověk, který se narodil s
mužskými pohlavními orgány, ale cítí se jako žena, jde na pánské
toalety, pak takového člověka může někdo sexuálně přitahovat. Právě na
mužských toaletách by se nechtělo, aby tam byl transsexuál, který touží
právě po mužích!
Pokud existuje nějaké riziko
sexuálního kontaktu na veřejných toaletách v přítomnosti transsexuála,
nebude to transsexuální žena na dámských toaletách, ale naopak. Totéž
platí pro osobu, která se narodila s ženskými pohlavními orgány, ale
změnila si pohlaví na mužské. Mimochodem, na ženských toaletách se chodí
do soukromých kabinek, na rozdíl od pánského pisoáru, který umožňuje
kradmé pohledy nebo dokonce doteky. Kdo zevnitř kabinky ví, jaké
genitálie má osoba uvnitř vedlejší kabinky?
Tím
vším se trápí jen lidé s vážnými psychickými problémy. A pitomci
docházejí k opačnému závěru, jak bránit uživatele veřejných záchodků
před nežádoucím sexuálním obtěžováním. Jsou to zřejmě lidé, kteří v sobě
skrývají hluboké sexuální problémy.
Transsexuálové
jsou obětním beránkem naší doby. Jsou jediným společným univerzálním
bodem pro všechny krajně pravicové populisty v dnešní politice, ať už v
českých zemích nebo na Filipínách, v Rusku nebo Brazílii, Keni nebo
Nizozemsku. Strach z lidí, kteří změnili pohlaví (a řekl bych, že je to
konkrétněji strach z mužů, kteří se stanou ženami, než naopak),
sjednotil nemocné mysli po celém světě.
Ve
skutečnosti jejich existence a způsob života nemá s naší společností nic
společného, neohrožují naši existenci, ale populisté vědí, že drtivá
většina lidí své sexuální problémy skrývá a pak zneužívají ty potlačené
sexuální problémy a tuto nenávist a strach z transsexuality.
Transsexualita
existuje od úsvitu civilizace. Zejména muži, kteří se proměnili v ženy,
byli viditelní v jakémkoli kmenovém uskupení, ať už to byli šamani v
domorodých kmenech nebo muži, kteří se převlékali při karnevalových a
jiných pohanských oslavách, které existují ve všech koutech světa.
Dokonce i v muslimských kulturách existují různé typy převlékání
událostí nebo zvyků, stejně jako v Africe nebo kdekoli na planetě.
Zvědavost
stát se na jeden den ženou je přítomná ve všech společnostech a
existence crossdresserů na plný úvazek existuje ve většině společností
odjakživa. Což znamená, že jde o přirozenou součást lidské existence,
nikoli o znamení doby.
Po pravdě
řečeno, jejich existence a způsob života nijak neovlivňují naši
společnost, neohrožují naši existenci, ale populisté vědí, že naprostá
většina lidí skrývá tajný strach z bisexuálních touh nebo ze
homosexuální zkušeností v dětství či dospívání, a proto se snaží světu i
sobě toto spektrum upřít tím, že hlasitě vyjadřují svůj nesouhlas se
sexuální fluiditou nebo transgenderovou identitou.
Žijeme
v době podobné 30. létům minulého století, kdy autokraté a populisté
shromáždili hlasy s konzervativním odporem proti svobodám chování v
předchozím desetiletí, tehdy v letech kolem roku 1920. Poté, co jsme viděli
obrovský vývoj ve vnímání homosexuality od konci 20. století, se širokým
přijetím gayů a lesbiček v mnoha částech světa, ta neustálé rozšiřování
frakcí sexuální identity, které postupně nafukovaly hnutí mnoha
písmeny, která většina lidí neví, co znamená, pak když se dostali k
písmenu T, pro transsexuála, se objevilo takové velké odmítnutí, které
bylo pak zmanipulováno politiky a zlými tzv. influencery.
Transexuálové
jsou obětavé bytosti, které se již ve svém každodenním životě potýkají s
velmi těžkými problémy. Zbabělost docela zbytečně útočit na tyto lidi,
jejichž životy již jsou neustálým emocionálním utrpením, je tristním
znakem naší doby.
4784
Diskuse