Kabáty či Dalskabáty?
2. 1. 2024 / Beno Trávníček Brodský
čas čtení
4 minuty
Rčení „kam vítr,
tam plášť“ vymyslela věru nadčasová hlava. V listopadu 89
byla v Československu z mnoha důvodů úžasná doba. Asi nejvíc
jsem byl v úžasu z charakterů některých lidí, když je
transparentní čas posvlékal do naha.
Hned potom mnohdy nastal úžas
z obleku, který na sebe někteří navlékli. Čest charakterům,
samozřejmě, kterých bylo také dost. Například jedna kolegyně v
práci si před sametovou revolucí požádala o přijetí do KSČ,
protože oni už holt byli taková rodina... nikomu nikdy, co vím,
neublížila. Červenou knížku jí soudruzi přinesli někdy po Novém roce 1990. Ona pěkně poděkovala a zeptala se, kdy bude první
schůze. Není to úžasné (bez ohledu na cokoli)?
Devět z deseti jiných by tu knížku vrátilo (a taky většinou vrátilo) se
slovy „je jiná doba, soudruhu...“. V listopadu 89, a dál ještě
minimálně několik týdnů, tak mohl člověk jako čarovnou bajku
pozorovat odkrývání lidských charakterů.
Když se pak mnozí
překabátili, jiní jen znovu zakabátili, bylo to pryč. Každopádně
ale člověk získal mapu: KDO-JE-KDO. Tehdy jsem si říkal, jak je
vlastně skvělé takové období skutečně prožít, a že se to v
mém životě zaručeně nezopakuje. Tak jsem dával dobrý pozor,
abych pochopil, kdo je liška, hroch, lenochod, kdo piraňa, kdo
lev...
Uteklo 35 let. Před
časem jsme se v naší vísce střediskové, kam jsme se před třemi
lety přistěhovali, doslechli, že alej sedmdesáti asi
třicetiletých jedlí (větrolam vedle velkoširých rodnolánů na
návětrné straně obce) je ohrožena výstavbou přilehlých domků.
Tedy vlastně neuváženou parcelací až k oněm jedlím, které
jsou od nových parcel jižně a už dost vysoké.
Situace je tedy
konfliktem zájmu veřejného a partikulárních zájmů budoucích
stavebníků. Vítr a prach z bezremízkových polí za alejí (na
vrcholu oblého a nepochopitelně holého vysočinského kopce) je
šílený až kritický, takže ta alej prostě přežít musí, i
kdyby myslivec na daňkovi jezdil. Navíc v ní bydlí poštolky a
všude kolem běhá samá myš. Úkryt poskytuje hejnu strak, dalším
ptákům... je jedním z mála pozitivních míst zdejší, už kdysi
bolševikem dokonale znormalizované, krajiny. Navíc jedle do našeho
jedlo-bukového vegetačního pásma dokonale pasují.
Nachystali jsme tedy se
ženou petici dle Listiny práv a svobod, ve které jako občané
žádáme obec o zajištění nedotknutelnosti aleje a současně
zařízení jejího vyhlášení „významným krajinným prvkem“
(vyšší stupeň ochrany)... a vyrazili jsme sbírat podpisy po
obci, kde jsme, možná typickou, „náplavou“:-)
Nejsme ale
kverulanti - už jsme stihli pomoci se sázením obecního lesa po
kůrovci, s několika společenskými akcemi, cosi pro občany
zařídit a také na vlastní zahrádce vysázeli mrak keřů a
stromů.
Mnohé reakce na petici mi připomněly právě ono mapování
charakterů z roku 1989. Samozřejmě spousta lidí se rovnou
podepíše, protože nemají pochybnost o rozumné podstatě věci,
zejména, když máte text připravený přehledně.
Ale cca
čtvrtina, možná třetina oslovených jsou zajímavé figury. Pokud
vám to někdo nepodepíše proto, že NE a NE a NE, tak je to
vlastně normální, aspoň nemlží. Pokud řekne, že petice ze
zásady nepodepisuje, je to ještě normálnější.
Ostatní se ale
vykrůcají, jen aby nemuseli říct, že... mají strach z vedení
obce... z těch, co tam chtějí stavět... budou tam stavět oni
sami... nebo jejich příbuzní... nerozumí jako vesničané vůbec
přírodě...
nebo dokonce jen mají strach z toho, že by mohli mít
nějaký vlastní nekonformní názor...
A pozor, takoví lidé jsou
i mezi vrcholnou obecní „inteligencí“! Samozřejmě každému
je třeba nakonec poděkovat za názor (s tichým vědomím, že je
vlastně super, že nemáte za krkem psa).
Ale abych nebyl jenom
negativní - našla se tu nejméně čtyři absolutní pozitiva:
- Nikdo na nás toho psa neposlal.
- Nikdo na nás nezavolal policii.
- Nikdo nás na místě slyšitelně neproklel.
- Máme mapu charakterů ze svého nového okolí.
Zkuste to třeba v novém roce z nějakého bohulibého důvodu taky.
Když člověk chvíli zapomene na podstatu, je to i docela veselá
společenská zábava. S relevantním nástrojem určeným k diskusi
občana s mocí.
4837
Diskuse