Jenom soucit s křehkostí duše a tváře nás může zachránit….

2. 1. 2024 / Pavel Veleman

čas čtení 8 minut

K novoročnímu projevu Petra Pavla...

Na začátku fašistické éry Walter Benjamin napsal: Nur um Hoffnungslosen willen ist uns die Hoffnung gegeben. (Naděje je nám dána jen kvůli beznadějným).

Milí a stateční sociálně a zdravotně oslabení občané, starší občané, osamocení občané, ekonomicky chudí občané, občané ve velmi nekvalitním ubytování nebo bez obydlí, občané v prekarizovaných povoláních, kdy Vás často ani tři práce neuživí, občané vykořisťovaní ve švarcsystému a pod pracovními agenturami, občané, dlouhá léta žijící v nesmyslných exekucích, která Vás nutí prakticky žít mimo systém státu, občané velmi postižení stále přetrvávajícím rasismem a anticiganismem, občané Ukrajiny, kteří jste zde našli domov před šílenou válkou ze strany Ruska a teď se vás skrytě stát zbavuje, další uprchlíci ze všech koutů světa, kde již nelze žít díky rozpadlému státu, násilí nebo změně klimatu…..

Chtěl bych Vás ujistit, že si Vaši současnou velmi těžkou a složitou pozici v tomto sociálně rozpadlém státě plně uvědomuji, nejsem na tom zas o tolik lépe a to je paradoxně pro sociálního pracovníka někdy dobře, neboť chápe lépe Vaši bolest bezmoci. Je strašné každý měsíc žít tak, že nevíte, jestli zaplatíte všechny složenky bez toho, abyste musel prodávat věci a trapně psát přátelům a přítelkyním o půjčku a přitom společně s manželkou oba pracujete v zaměstnáních, kde je nutné vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání…. Časem Vás tato situace dostane do takového stresu, že se člověk stydí sám před sebou.

Jak Vám, moji klienti, rozumím, když mi vysvětlujete v kanceláři své osudy - mnohdy mám pocit, že si můžeme vyměnit židli. Někdy mne popadne takový pocit beznaděje, že si “ulevím” na politicích nebo osobách v určitých “pozicích”, kde mohou změnu uskutečnit. Právě na základě tohoto skutečně neprofesionálního chování se mi také v roce 2023 stal tento příběh:

Na konci dubna jsem získal paradoxně cenu sociálního pracovníka roku 2023 ve veřejné správě a na konci června již seděl před úřednicí na Úřadě práce jako nezaměstnaný. Zkušenost je to velmi důležitá k pochopení naší pozice prekarizované profese, kdy nevíte dne ani hodinu.

Plně si uvědomuji Vaší těžkou situaci a svým jednáním se snažím nejen na svém pracovišti, ale i ve veřejném prostoru neustále poukazovat na stále se zvětšující armádu lidí sociálně utlačovaných. Stát Vás předhodil vlčím predátorům a teprve,  když jste již potrhané ovce a teče z Vás krev, začne zkoumat, jestli potřebujete pomoc a zda jste náhodou nemohli se lépe bránit nebo utíkat.

Jste velmi často veřejně zesměšňováni jako lidé nevzdělaní (většinou od politiků, kteří si “koupili” titul), finančně negramotní (většinou od politiků, kteří by s Vaším příjmem nevyšli ani měsíc). Oni by ve Vašich botách a životech nevydrželi jít ani krok a přežít sotva den. Říkají o Vás, a naneštěstí i hodně sociálních pracovníků tomu věří, že zneužíváte sociální dávky. Tento naprosto nefunkční, podfinancovaný vehikl, který se nazývá sociální systém, opravdu vyplácí minimum toho, co by měl, a přitom přes ekonomicko/politické vazby jsou politici a podnikatelé většinou největšími parazity na různých dotačních systémech, kde se jedná o daleko “delší” peníze.

Mnohokrát jsem zde dokazoval na konkrétních příkladech, jak současní čeští oligarchové, kteří  ekonomicky unesli tento stát na svá sídla do daňových rájů, nemají žádný vztah k této zemi a už vůbec ne k lidem, jako jste Vy nebo já.

Vše mají podřízeno svému hédonismu - zde infantilně soutěží mezi sebou, kdo třeba bude vlastnit fotbalový klub. Jsou to lidé, kteří v posledních 34 let využili často svého rodinného postavení (velmi často pocházejí z bývalých nomenklaturních rodin) a díky cílené možnosti velmi špatných právních zákonů z devadesátých let dvacátého století - se zmocnili neuvěřitelného bohatství.

Krásná ukázka jejich patologické hamižnosti byl odcházející rok 2023, kdy jsme zchudli o velkou část svých peněz díky dvouciferné inflaci již několikátý rok za sebou. A naše krvavě vydřené peníze se přemístily do daňových rájů třeba pana Tykače, Křetínského nebo Babiše. Kromě Ruska je v této zemi na počet obyvatel nejvíce dolarových miliardářů na světě. Víc se ani nemusí dodávat.

Musíme se pozorně a citlivě dívat do svých ustaraných očí a tváří a uvědomit si křehkost našich životů. Podporujme se navzájem a podporujme vše dobré v této zemi - lidské úředníky, neúplatné politiky i pracovité podnikatele a povzbuzujme je v tomto chováni. Nenechte se toxickými politiky cíleně rozdělit mezi sebou. To je totiž jejich největší cil.

Nikdy nám nemohou však tito sociopaté vzít opravdovou lásku a přátelství mezi námi - oni většinou znají pouze účelová spojenectví. Nebojme se lidsky opravdového odporu k jejich cynickým reformám, zastaňte se svého kolegy na pracovišti, když zde probíhá mobbing či bossing, vystupme v domě majitele nebo SVJ na obranu občana, když se děje jakákoli sociální diskriminace. Se vší morální silou a odvahou chraňme osoby žijící v nevyhovujících ubytovnách nebo na ulici, když je zde ponižována jejich důstojnost… Buďme si oporou právě ve své společné křehkosti a zranitelnosti tekutého života. Nikdy totiž nevíme, kdy se v podobné situaci ocitneme také.

Zkusme se společně solidarizovat a měnit zejména po té strašné předvánoční katastrofě. Sociální práce mne naučila, že vše souvisí se vším. Společenský stres vyvolává úzkost, úzkost agresivitu, která se stává normou společnosti a na té lze ještě velmi vydělávat.

Nastavte politikům a všem milovníkům zbraní jednoznačnou stopku, chceme přísnější zákony na držení zbraní. Ukažme politikům na demonstraci, že nechceme, aby zbrojaři, myslivci a střelci na “čištění hlavy” řídili tento stát. Ukažme všem milovníkům zbraní často jejich “perverzní” kult fyzické síly, který stále potřebuje pravidelnou dávku adrenalinu - ať už je to v bojových, často naprosto úchylných orgiích násilí v tzv. klecích, kdy se stávají “veřejnými celebritami” lidé, kteří lidskou tvář vidí jako cíl zničení, bolesti, krve, bití a ponížení…

Zdá se, že se zde spojuje lumpenburžoazie s podsvětím ve své poslední hédonistické prázdnotě. Nenechme tímto morálním hnojem zaplavit naše duše a zejména duše našich dětí. Politici a oligarchie nám předávají agresivitu jako způsob (pře)žití, aby v nás probudili zvířecí pud boje mezi sebou, jako přírodní součástí života ve společnosti. To platí i pro média, která se také vymkla jakékoli společenské zodpovědnosti.

Vynucení si změny v této oblasti je za mne naše morální povinnost k obětem té strašné tragédie. Nestačí svíčky a květiny.

Držme při sobě, to musí být naše heslo v roce 2024❤️ Hodně síly a zdraví v tomto roce všem mým věrným čtenářům, moc si toho vážím.


4
Vytisknout
6277

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2024