Nejpravděpodobnější vysvětlení útoků v Libanonu je výrobní proces řízený izraelskou rozvědkou

19. 9. 2024

„Vypadá to, že byla použita vysoce kvalitní plastická vojenská trhavina,“ řekl Trevor Lawrence, vedoucí Centra pro testování a vyhodnocování munice na Cranfieldské univerzitě, které testuje bomby na Salisburské pláni. „Stačí asi 5 g, ale vložit je do pagerů a zajistit, aby stále fungovaly, je složitá práce."

"Vojenské plastické trhaviny nejsou komerčně dostupné, ale jsou schopny zabíjet a způsobit značná zranění, pokud se dostanou do blízkosti člověka, zejména jeho hlavy a trupu,"  uvedl Lawrence. To odpovídá zraněním způsobeným tento týden v Libanonu. „Způsobení zranění výbušninami je především o blízkosti,“ dodal.

Zpráva v deníku New York Times na základě informací zpravodajských služeb uvádí, že explodující pagery byly vyrobeny izraelskou krycí firmou, která si dokonce dala tu práci, že normální pagery dodávala dalším zákazníkům.

Izrael se nepřihlásil k odpovědnosti za sofistikovaný smrtící dvojitý útok, který je všeobecně považován za dílo zpravodajské agentury Mossad a při němž tento týden zahynulo 37 lidí a stovky byly zraněny.

Mezi oběti patřili bojovníci a operativci Hizballáhu, ale také civilisté, přičemž pagery a vysílačky  vybuchovaly v supermarketech a nemocnicích, zatímco ve středu během pohřbu tří členů této militantní skupiny explodovala vysílačka. Den předtím bylo při výbuchu pageru zabito dítě.

Pagery pípaly s falešnou zprávou údajně od velitele Hizballáhu, pak se odmlčely a explodovaly, když je mnozí uživatelé zvedli, aby si zprávu přečetli. Mohamad Jawad Khalifeh, chirurg z Americké univerzity v Bejrútu, řekl pro-hizballáhovským novinám Al-Akhbar, že více než 90 % zranění, která ošetřovali, byla dvojitá poranění oka a konečků prstů.

Existují příklady, kdy zpravodajské služby převzaly kontrolu nad firmami, například CIA a západoněmecká rozvědka tajně vlastnily společnost Crypto, která zajišťovala diplomatickou komunikaci až pro 40 % světových ambasád během studené války a v následujících dvou desetiletích.

Ovládnutí firmy, která vyrábí tajné zbraně ve velkém, je však něco jiného - a vyvolalo otázky, zda jsou dálkově vybuchující zařízení legální podle mezinárodního práva.

Profesorka Janina Dillová, odbornice na mezinárodní právo na Oxfordské univerzitě, uvedla: „Útočící strana by měla problém ověřit, zda osoby používající pagery byly legitimními cíli útoku vzhledem k bojové roli v Hizballáhu.“ Měli by „jen málo informací o okolnostech, za kterých pagery vybuchly“.

Za dodávkou zařízení zřejmě stojí záměrně nepřehledná síť krycích společností, z nichž některé sídlí v Evropě.

Bulharská rozvědka uvedla, že prověřuje zprávy, podle nichž za dodávkou pagerů stála firma Norta Global, která zase používala jako zástěrku maďarskou firmu BAC Consulting.

Bulharská bezpečnostní služba DANS uvedla, že nezjistila, „že by s dotyčným zbožím byly provedeny nějaké celní operace“, ačkoli její pátrání pokračuje.

Na sociální síti LinkedIn ani při vyhledávání na webu se žádná společnost s názvem Norta Global neobjevila, ačkoli existuje smazaná webová stránka s obráceným názvem Global Norta. Internetové archivy odhalují pouze nejzákladnější webové stránky, zbavené identifikačních údajů.

O den dříve maďarské úřady uvedly, že nemají žádné důkazy o tom, že by společnost BAC Consulting vyráběla pagery v Maďarsku, ačkoli vlastní licenci od jejich původního tchajwanského výrobce, společnosti Go Apollo. Šéfka společnosti BAC, Cristiana Bársony-Arcidiacono, uvedla, že se jedná pouze o zprostředkovatele.

Plastické výbušniny jsou obtížně zjistitelné, zejména v malých množstvích, a obvykle vyžadují přidání taggantu, speciální chemické značky, aby bylo možné zjistit jejich původ. Vzhledem ke zjevnému cíli zaměřit se na bojovníky a vůdce Hizballáhu je nepravděpodobné, že by k tomu došlo.

Lawrence uvedl, že ve vysílačkách bylo pravděpodobně použito více výbušnin, což by vysvětlovalo vyšší počet obětí středečních útoků při menším počtu obětí. Počet obětí činil 25, zatímco při výbuchu pagerů zahynulo 12 osob.

Japonský výrobce vysílaček Icom, jehož jméno a logo se objevilo na zařízeních IC-V82, která ve středu explodovala, uvedl, že od roku 2014 tyto vysílačky nevyrábí. Dodal, že se přestaly vyrábět i baterie, ačkoli na Blízkém východě jsou v širokém oběhu padělky.

Skutečnost, že Izrael byl zřejmě schopen zjistit, že Hizballáh chce 5 000 pagerů a využívá vysílačky jako alternativu k mobilním telefonům, které jeho vůdce letos zakázal - a úspěšně je dodávat zhruba před pěti měsíci -, naznačuje vysokou míru zpravodajské penetrace.

Chuck Freilich, bývalý náměstek poradce pro národní bezpečnost v Izraeli, uvedl, že v takové operaci by bylo „100 kroků, z nichž všechny musí být dokonalé“, a dodal, že tak ambiciózní útok na Hizballáh tento týden by měl smysl pouze jako součást počátku vojenské eskalace.

„Odhalilo to, co se zdá být pozoruhodnou strategickou schopností,“ řekl Freilich, ačkoli zpochybnil, zda je izraelská armáda připravena na velkou válku na severu, vzhledem k tomu, že téměř rok bojuje v Gaze.