
Coca-Cola s Trumpovou příchutí
22. 7. 2025 / Fabiano Golgo
Nejde o žádný přechod k přírodní
stravě ani o boj proti „Big Corn“. Dokonce ani o chuť – ačkoliv Trump,
který je známý svou slabostí pro fast food a dietní colu, se možná
považuje za odborníka. Tahle změna má politický nádech. A jako všechno,
co je zabalené do směsi cukru, dotací a volební strategie, i tahle
novinka má poněkud hořkosladkou příchuť.
Kukuřičný sirup je v USA
králem sladidel z jednoduchého důvodu: je levný. A je levný proto, že
produkce kukuřice je štědře dotována federální vládou – zejména v tzv.
„corn beltu“ na Středozápadě – státech jako Iowa, Nebraska nebo
Illinois. Oblastech, které tvoří republikánské jádro amerického
zemědělství. Až dosud.
Trump, když dává přednost třtinovému cukru
– který je dražší a pěstuje se hlavně na Floridě a v Mississippi –
nedělá jen výživové rozhodnutí. Mění tím symbolickou a ekonomickou
rovnováhu v rámci republikánské voličské základny. Jak poznamenal
analytik Fernando Toledo, je to skoro politická záhada: proč vyměnit
miliony farmářů ze Středozápadu za hrstku cukrových baronů?
Odpověď
možná neleží v zemědělství, ale v účetnictví. Mezi hlavními
beneficienty je mocná rodina Fanjulů, původem z Kuby, která ovládá
obrovské cukrové plantáže v USA a má dlouhodobé vazby na Republikánskou
stranu – a konkrétně na Trumpovu kampaň. Milion dolarů pro PAC Make
America Great Again, dalších 413 tisíc pro Republikánský národní výbor.
Sladké politické gesto.
Není to nic nového. Historie je plná
lídrů, kteří považují stát za osobní laboratoř a občany za figurky na šachovnici. Stalin určoval, kde se má sázet pšenice, podle pavědeckých
teorií, a miliony lidí kvůli tomu hladověly. Fidel Castro zavedl rybí
čtvrtek – každý občan měl jíst rybu, ať už chtěl, nebo ne. Nicolás
Maduro vymyslel „socialistický chléb“ v době, kdy v obchodech nebyla
mouka a vláda doporučovala smažit banány s mlékem místo vajec.
Tyto
bizarní zásahy nejsou jen výstřednosti. Jsou to projevy mikrořízení
reality: demonstrace, že moc vládce sahá až k nejbanálnějším aspektům
života. Název sportovního týmu, den určený pro rybu, konzistence chleba,
sladidlo v cole. Malá rozhodnutí, která ve své nahromaděnosti ukazují,
že občan už není svobodný jednotlivec, ale konzument reality řízené
shora.
Ironií je, že se to všechno děje pod praporem osobní
svobody a volného trhu. Ale Trumpovo rozhodnutí odhaluje paradox
populismu: ti, kdo nejhlasitěji brojí proti „příliš velkému státu“,
často sami touží zasahovat do všeho – od architektury až po receptury
nápojů.
Otázkou zůstává, co způsobí „Coca-Cola s příchutí Trumpa“
v širším měřítku. Krátkodobě slaví pěstitelé třtiny na Floridě i
akcionáři Fanjul Corp. Dlouhodobě by mohl těžit i brazilský
cukrovarnický průmysl – Brazílie je největší světový vývozce třtinového
cukru. Ale pro průměrného amerického voliče možná zůstane jen o něco
dražší plechovka a pocit, že mu někdo tiše přislazuje realitu podle
vlastního zájmu.
A tak si nakonec člověk musí položit otázku: dáte si colu s politikou nebo bez ní?
Diskuse