Na obranu proti ruským tankům zvažují Finsko a Polsko obnovu mokřadů

5. 9. 2025

Od té doby, co ruské tanky v roce 2022 vjely na Ukrajinu, evropské země, které sdílejí hranice s Ruskem, zvýšily bezpečnost na svých východních hranicích.

Finsko nedávno dokončilo první úsek zdi podél své 1 340 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem a pečlivě sleduje nárůst pohybů ruských jednotek na druhé straně.

Letos v létě Polsko přidalo ochranná minová pole na dvacetikilometrovém úseku hraničícím s Ruskem a Běloruskem jako součást rozsáhlého rozvojového programu pro obrannou infrastrukturu "Východní štít".

Nyní se členové NATO obracejí k přírodě, aby dále posílili svou obranu – revitalizací rašelinišť.

Mokřady, které hromadí rašelinu, jsou tvořeny houbovitým, podmáčeným podzemím, které je pro tanky neprostupné. Obvykle se vyskytují v chladnějších severních podnebích a jsou rozesety po celých severoevropských a východoevropských zemích, které sdílejí pozemní hranice s Ruskem a Běloruskem.

"Příroda je spojenec"

V Evropě se stále častěji ozývají hlasy volající po urychlení plánů na obnovu rašelinišť jak z ekologických, tak z obranných důvodů.

Finská ministerstva obrany a životního prostředí začnou na podzim jednat o zahájení pilotního projektu oprav rašelinišť, uvedl člen pracovní skupiny v článku zveřejněném tento týden serverem Politico.

V Polsku má ministerstvo obrany zájem o obnovu mokřadů podél východní hranice a probíhají rozhovory mezi vědci a ministerstvy obrany a životního prostředí.

"Příroda je spojenec a my ji chceme využít," řekl Politico Cezary Tomczyk, státní tajemník polského ministerstva obrany.

Německý think-tank The Greifswald Mire Centre v červnu vyzval EU, aby zřídila fond v hodnotě až 500 milionů eur na financování plánování a zavodňování 100 000 hektarů půdy.

"Přirozeně vlhká a stejnoměrně zamokřená rašeliniště jsou pro tanky neprůchodná, zpomalují pohyb jednotek a vynucují si předvídatelné koridory, které se snáze brání," uvedla organizace v prohlášení.

"Rašeliniště nabízejí dodatečnou ochranu kritické infrastruktury tím, že ztěžují pohyb vojsk v blízkosti dopravních tras, energetických zařízení a strategických zásobovacích bodů."

"Zdravá rašeliniště"

Existuje ukrajinský precedens pro víru ve využívání mokřadů jako obrany.

V březnu 2022 ukrajinské ozbrojené síly zničily přehradu Kozarovyči, zaplavily 2 800 hektarů půdy a úspěšně zpomalily ruské jednotky postupující směrem na Kyjev.

Úmyslné záplavy však také způsobily rozsáhlé škody, včetně obytných oblastí. Z hlediska životního prostředí to mohlo způsobit více škody než užitku.

Znečišťující látky včetně odpadních vod a těžkých kovů byly pravděpodobně uvolněny povodňovými vodami spolu s invazivními druhy z místních rybích farem.

"Pokud rychle zavodníte, skončíte v podstatě s jezerem, a ne nutně s veškerou biodiverzitou, kterou byste si mohli představit," říká Mark van der Wal, vedoucí ekolog v nizozemské pobočce Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

"Pokud chcete zvýšit pozitivní ekologický dopad, je potřeba to dělat opatrně a může to chvíli trvat," říká Caspar Verwer, Senior Expert na ochranu přírody při IUCN. "Není to jen otázka otevření stavidel a vody, která přitéká dovnitř a máte svá zdravá rašeliniště."

Úložiště uhlíku

Rašeliniště jsou jedinečné ekosystémy, které zachycují velké množství oxidu uhličitého – ale jejich přínosy nebyly vždy oslavovány.

Ve Finsku "jednu třetinu země tvoří rašeliniště, ale polovinu této plochy jsme vysušili," říká Kristiina Langová, výzkumná profesorka a specialistka na rašeliniště na Finském institutu přírodních zdrojů (Luke).

Po 2. světové válce byly obrovské plochy mokřadů přenechány výnosnému lesnickému průmyslu a menší plochy pro zemědělství v částech země, kde chyběla zemědělská půda.

Podobná situace je i v celé Evropě, kde je téměř polovina všech rašelinišť znehodnocena především v důsledku umělého odvodnění.

Zatímco lesům a farmám se dařilo v rašeliništi bohatém na živiny, úbytek mokřadů si vybral ekologickou daň.

"Odvodněná rašeliniště tvoří 10 % zemědělské půdy Finska, ale produkují více než polovinu emisí skleníkových plynů v zemědělství," říká Langová.

Když jsou rašeliniště, která jsou z velké části tvořena nerozloženou organickou hmotou, mokrá, mohou ukládat obrovské množství uhlíku a fungovat jako přirozená úložiště uhlíku. Ale když jsou vypuštěna, mikrobiální aktivita začne rozkládat organickou hmotu a rašelina se stává producentem uhlíku.

Odvodněná rašeliniště v EU v současné době produkují přibližně 7 % celkových ročních emisí skleníkových plynů – což je něco, co by blok rád napravil.

Podle zákonů EU o obnově musí členské země obnovit alespoň 30 % odvodněných rašelinišť do roku 2030 a 50 % do roku 2025.

Podle Evropského parlamentu je "obnova odvodněných rašelinišť jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit emise v zemědělském sektoru".

"Díra v naší obraně"

Ve Finsku existují některá zřejmá místa pro zamokření, jako jsou oblasti odvodněné kvůli lesnictví, kde nerostly stromy.

"Je velmi logické tyto velké plochy znovu zavodnit," říká Lang. "A pokud stejně potřebujeme zavodnit část našich rašelinišť, tak proč ne blízko východní hranice?"

V jiných oblastech by mohla být konverze složitější. Mnoho oblastí odvodněných rašelinišť je nyní v soukromém vlastnictví. Některé se mohou nacházet v nejlepších obranných pozicích, ale nyní prosperují – a jsou výnosné – v lesích a zemědělské půdě.

V baltských státech Lotyšsku, Litvě a Estonsku neexistují v současné době žádné plány na zavodňování rašelinišť jako obranné opatření, říká Dr. Māris Andžāns, ředitel Centra pro geopolitická studia v Rize, Lotyšsko.

Prozatím je třeba se zaměřit na větší hrozby. Během války na Ukrajině Rusko provádělo hybridní válečné aktivity prostřednictvím stínové flotily v Baltském moři a existuje také letecká hrozba útoků dronů.

"Žádný baltský stát nemá systémy protivzdušné obrany dlouhého dosahu," říká Andžāns. "Nebe je velká díra v naší obraně."

I když baltské země investovaly do zlepšení obrany, jako jsou protitankové příkopy, příliš se soustředit na pozemní invazi by bylo chybou, říká Andžāns. "Příští válka může být úplně jiná a existuje reálné nebezpečí, že když přistoupíme k obraně takovým klasickým způsobem, uniknou nám jiné, pravděpodobnější scénáře."

Zdroj v angličtině: ZDE