Příspěvek o Charliem Kirkovi smazaný Facebookem

12. 9. 2025

 
Protože kdo byl Charlie Kirk? Charlie Kirk byl člověk, jehož životním posláním bylo pronásledovat „podlidi“ – v závislosti na jeho aktuální náladě nebo eristické munici to byli: levicoví akademici (jeho organizace Turning Point USA zveřejnila „černou listinu“ „levicových“ akademiků – můžete si představit, jak by vypadal průměrný den člověka z takového seznamu, nebo se stačí podívat do komentářů prakticky jakéhokoli liberálně-levicového komentátora, který ještě přežívá na X/Twitteru), Latinoameričané, černoši (poslední dny před svou smrtí strávil podněcováním rasistických útoků na černochy v Americe tím, že jim přiřkl kolektivní odpovědnost za vraždu ukrajinského uprchlíka, kterého zabil černošský zločinec). Ten chlap prostě v životě nedělal nic jiného, než že ukazoval prstem na nepřátele. Samozřejmě, jako každý pravicový Američan byl také vatnik (opakoval všechny standardní texty o nacistech na Ukrajině, o tom, že Zelenskyj je loutkou USA, požadoval zrušení pomoci Ukrajině a předání Krymu Rusku), ale byl také fanatickým zastáncem zbraní – do takové míry, že po dalším školním střílení v USA řekl, že „nesmíme dovolit, aby nás rodiny obětí emocionálně terorizovaly“ a že „druhý dodatek stojí za těch pár úmrtí způsobených zbraněmi každý den“.

Jaký byl jeho postoj k politickému násilí? Stačí říct, že když se šílenec vloupal do domu rodiny Pelosiových a téměř ubil sekerou k smrti manžela Nancy Pelosiové, Paula, Charlie Kirk oznámil, že... nějaký opravdový vlastenec by za něj měl zaplatit kauci a pak „mu položit pár otázek“ (narážel zde na pochybnou konspirační teorii, že Paul Pelosi byl tajně gay a útočník byl jeho odmítnutý milenec).
Podívejme se tedy, co se děje nyní. Najednou se celá pravicová infosféra (a ta je opravdu mocná, musím se smát, když slyším pravici mluvit o „mainstreamových médiích“; v Polsku nejprodávanější týdeník „Gość Niedzielny“ po mnoho let každý týden téměř doslovně přetiskoval pravicovou propagandu z [amerického] „katolického“ tisku, dokonce i dnes celý ekosystém oficiálních katolických médií začíná své tiskové zprávy z EWTN a LifeSiteNews) se snaží vykreslit Charlieho Kirka jako nového svatého. A dělají to tím nejgrotesknějším způsobem, snaží se ho vykreslit jako vzor ctnosti. Trump již vyhlásil národní smutek, vlajky jsou spuštěny na půl žerdi a chce Kirkovi udělit nějaké posmrtné vyznamenání.

Proč tedy mluvím o amorálním nihilismu? Vysvětlím to. Celá pravice, americká, ale nejen americká, se rozhněvala svatým hněvem na vraha. Samozřejmě je na vině levice, i když vrah ještě nebyl dopaden ani identifikován. Z všech stran se ozývá pobouření nad násilím, americké ministerstvo zahraničí právě oznámilo, že bude deportovat cizince (a zabránit jim ve vstupu do země), kteří se odvážili vysmívat smrti Kirka. Ano, slyšeli jste správně. Oáza svobody slova, země, ve které je první dodatek jako slovo Boží, bude deportovat lidi nebo jim zabrání ve vstupu si USA za sračky na Facebooku. Jeden z poslanců Kongresu zašel ještě dál a požaduje nový zákon, podle kterého budou sociální média povinna vydávat doživotní zákazy lidem, kteří oslavují nebo zesměšňují Kirkovu smrt.

Vraťme se nyní trochu zpět v čase. Doslova před třemi měsíci byla zastřelena demokratická zástupkyně státu Minnesota Melissa Hortmanová spolu se svým manželem. Vrah se pokusil zabít dalšího politika, ale ten naštěstí přežil. Vrah měl u sebe seznam 70 demokratických nebo obecně liberálních politiků a aktivistů.

Totéž se stalo po pokusu o vraždu Nancy Pelosiové, kdy byl její manžel těžce zraněn. O konspirační teorii jsem se již zmínil, významné je, že Charlie Kirk sehrál významnou roli při bagatelizaci významu tohoto útoku.

A tak to chodí. Pro tyto lidi prostě neexistují žádné morální hodnoty. Když jde o jejich nepřátele, bijí na buben „svobody slova“ – což je pohodlná záminka k tomu, aby se zbavili všech zábran a šířili lži a podněcovali. Když jde o jednoho z nich, najednou přecházejí k neuvěřitelnému patosu. Najednou už svoboda slova není tak relevantní, najednou je lidský život důležitější – i když sám Kirk bagatelizoval hodnotu života. Najednou ti samí lidé, kteří byli pobouřeni tím, že ve Velké Británii byli zatčeni lidé podněcující násilí na X/Twitteru, kteří to nazývali totalitarismem a považovali to za úplnou smrt svobody projevu, kteří poučovali Evropany o svobodě projevu (jako JD Vance ve svém nechvalně známém projevu), chtějí deportovat lidi ze země za „racionalizaci nebo zlehčování Kirkova úmrtí“.

Ve skutečnosti pravice dokonale splnila svůj úkol v oblasti postmodernismu. Obviňujíc levici z „morální relativity“ a „kulturního marxismu“, sama dokonale implementovala Rortyho radu ohledně (ne)liberální ironie. Neexistují žádná pravidla, pouze pravidlo přesvědčování. Pokud vaše činy přesvědčí ostatní, vyhráli jste. Pokud ne, prohráli jste. Pokud se vám tedy podaří vytvořit mediální ekosystém, který přesvědčí lidi, že vražda levičáka je, haha, jen vnitřní záležitostí levice nebo pomstou opuštěného milence, ale vražda pravičáka je neslýchaná, historický zločin a konečný důkaz barbarství a krutosti levice – protože za to samozřejmě může levice, když zrušení vystoupení pravicových řečníků v reakci na požadavky studentů je příkladem nepřijatelné kultury rušení, ale propuštění přednášejícího, který se odvážil mluvit o genderu na přednášce genderových studií, protože pravicový aktivista tuto přednášku nahrál, je spravedlivým bojem proti demoralizaci a morálnímu úpadku, pak v tom prostě musíte pokračovat a vyhrajete válku.

A koho zajímá, že v té válce jste spálili všechny tradiční konzervativní hodnoty a zůstaly jen jejich karikatury, koho zajímá, že kromě rasismu, sexismu a nezastavitelné chamtivosti tam nejsou žádné skutečné hodnoty? To není důležité. Důležité je, že „naši vyhráli“. Ach, a že jsou proti potratům, nezapomeňte na to. To ospravedlňuje všechno.

Autor: Piotr Wilkin, z jeho Facebooku (nyní smazáno)