Charlie Kirk a Pavlík Morozov naruby

13. 9. 2025 / Milan Čech

Proč ten zvrat? Teprve budoucnost často vyjeví kdo kým byl, protože současná interpretace odkazu v její optice často neobstojí.

I naším světem otřásla smrt jednoho „proroka“ — člověka, jehož lži se staly stavebním kamenem cesty k moci pro hnutí, jež dnes tyranizuje standardy veřejné pravdy, humanity a demokracie. Dezolátská scéna MAGA mu nyní vzdává holt a koná bohoslužby, tesá mu sochy a staví ho do role mučedníka. Přitom platí, že těch, kdo byli zabiti proto, že stáli proti fašizujícím tendencím a hnutím jako MAGA v opozici, je daleko více než těch, kdo byli zabiti proto, že byli reproduktory tohoto protofašismu — což logicky souvisí s tím, kde daná politická skupina vidí řešení a jaké má převažující mentální vzorce. Většina zbraní je navíc v USA v rukou republikánů. Jejich hlasitost a ochota využít smrt jednoho ze svých — a zatlačit do pozadí všechny zabité jejich soukmenovci — aby rozdmýchali a ospravedlnili oheň nastupující totality, může snadno proměnit tuto vraždu v jakýsi Reichstag Trumpovy Ameriky.

Historie má krutý smysl pro ironii: budoucnost, pokud nějaká na této planetě bude, ukáže, že Kirka ale čeká spíš Hitlerovo zatracení než Kingův obdiv.

Proč? Protože zatímco King volal po rovnosti a lidskosti — atributech, které udržují společnost v harmonii — to, co Kirk a jemu podobní šíří, je jejich přesným opakem: od nenávisti k jiným lidským bytostem (migrantům, homosexuálům atd.) až po kolektivně sebevražedné popírání hrozby, která tomuto druhu zničí jediné prostředí, v němž může žít — naši planetu. Otevírání cesty k ekologickému zhroucení je největším hříchem naší doby, s důsledky na dlouhá tisíciletí, a tak se na něj soustřeďme více než na jiné směšné fundamentalistické a konspirační bludy, které tento dezolátský „prorok“ masově šířil mezi mladé. Tato jeho lež bude totiž v budoucnu nejsměšnější.

Kirk totiž tvrdil, že globální oteplování je „nonsense, balderdash“ — tedy čirý nesmysl. Opakovaně tvrdil, že „neexistují žádná fakta podporující globální oteplování“ a že „skuteční vědci prý nevědí“, zda za změnu klimatu může CO₂, sluneční skvrny či „přírodní aktivita“. Podle něj navíc „žádná z předpovědí environmentalistů nikdy nevyšla“ — lež, která ignoruje desítky přesných klimatických modelů potvrzených realitou. A aby toho nebylo málo, zpochybňoval samotný princip vědecké práce, když prohlašoval, že „věda sama o sobě nic neříká, jen vědci něco říkají“. Tím vším systematicky podkopával důvěru ve vědu, dezorientoval veřejnost a zdržoval nezbytná opatření, zcela v spouladu s ruskými narativy. To není nevinné blouznění — to je rétorika, která přímo přispívá k planetárnímu holokaustu. 

(První holokaust byl postaven na lži, že jeden národ je nadřazený jinému a má právo ho vyhladit. Druhý, tentokrát globální holokaust, vyrůstá z jiné lži — že člověk je nadřazen planetě a přírodním zákonům a má právo kvůli nekonečné touze několika sociopatů vyhladit samotnou Zemi.)

Každému, kdo je při smyslech a nebojí se podívat pravdě do očí, je při sledování současných trendů jasné, že budoucnost nakonec neodvratitelně přinese dosud nepoznanou lidskou apokalypsu v podobě smrti několika miliard obyvatel planety — právě kvůli proměněnému klimatu, dosud nepoznaným extrémům a z nich vyplývajícímu rozpadu společnosti, v níž už skoro nikdo neumí sám nakrmit a ochránit sebe a svou rodinu a všichni jsme závislí na funkční kolektivní infrastruktuře. A až budeme pozorovat, jak nám umírají děti a blízcí hlady a žízní ve zběsilých válkách o poslední drobky z kdysi tak bohaté hedonistické hostiny, jak budeme koukat na proroka, který před fanatickými zástupy svých soukmenovců tvrdil, že klimatická změna je „hoax“a máme hlavně zakroutit homosexuálům krkem? Budeme ho dál uctívat a lhát o něm tak, jak lže dnešní MAGA a její globální klony — nebo v něm konečně rozeznáme jednoho z fanaticky prolhaných Hitlerů 2.0, propagátora klimatického holokaustu, který na pozadí našich dní už probíhá, stejně jako probíhal, bez vědomí tehdejší většiny, ten minulý?

Je zřejmé, že nyní dezolátská pravice vzkřísí lží a bigotní nenávistí prolezlého Kirka jako svatého: udělají z něj modlu, aby mohli protlačit svou klero-tech-fašistickou lež stůj co stůj. Použijí ho k tomu, aby fašismus 2.0 rostl a sílil a ovládal společnost i její normy — aby zakroutil krkem všem, co mu ještě vzdorují. Není náhodné, že zatímco čtyři předchozí prezidenti v souvislosti s tragickou událostí uklidňovali a spojovali, současný MAGA prezident, kterému Kirk klestil cestu u mladé generace, naopak opět využil situaci a rozeštvával, jako když naposledy chtěl zrušit demokracii, když prohrál volby a hnal svou nenávistnou lůzu na Kapitol. Ale budoucnost je kauzální složka reality, kterou neobelstí žádné falešné nanebevzetí. Kirk byl lhář — a ačkoliv jeho smrt znamená na poli lží o jednoho lháře méně, nic reálně neřeší; spíše naopak: jeho místo zaplní další loutky a „influenceři“, kteří rádi nasytí podvědomou temnotu v kolektivní psychice současného pokřiveného konspiračního člověka a ještě k tomu využijí jeho smrt jako přídavný motor k rychlejšímu letu do všech pekel.

Ale ok — vy MAGA lunetici, svatořečte si svou novou modlu. Tesejte sochy a hlásejte dál její lži s osvíceným výrazem ve tváři — ale pamatujte: i když se prohlašujete za jediné skutečné věřící, jste to vy, kdo svou lží umožňujete zničit to vaše „Boží dílo“ — jedinou planetu, na které můžeme žít.

Napište klidně se spřátelenými rusy další román „Pavlík Morozov II.“, tentokrát převráceně v podobě otce, který udal vlastní dítě — vraha trumpistického propagandistického lháře. Pochopte však, že z hlediska budoucnosti bude možná nakonec veleben ten, kdo je jeho negativním hrdinou. Protože z hlediska přicházející budoucnosti alespoň odmítl nečině přihlížet a postavil se těm, kdo prosazují planetární miliardový holokaust, i když nastupující americký protofašismus nenáviděl možná z jiných důvodů než ekologických. Jen nepochopil, že jeho čin není správný — i proto, že bude tím zlem použit a využit ke svému vítězství, jako ten Reichstag. A naopak sochy vaší falešné modly skončí ve světle budoucích událostí ve šrotu, stejně jako kdysi nejmocnější individua, která dějiny nakonec znehodnotily, jakmile už nikdo nevynucoval uznávání jejich lží za pravdu.

Dekády si mnozí kladli otázku: proč nikdo Hitlera nezastavil, dokud byl čas? Stejně se jednou budou ptát: proč nikdo nezastavil propagandistické lháře, kteří tvrdili, že s planetou lze takto zacházet bez důsledků a smrti miliard? Ale když nyní někdo začal trestat „Hitlery“ budoucího holokaustu, všichni křičí: „Jak se opovažujete!“ A mají pravdu. Ne, ani já nevyzývám k zabíjení protofašistů, lhářů, inkvizitorů, demagogů a pavědců — s tím zásadně nesouhlasím. Vyzývám jen k pochopení tohoto paradoxu a faktu, jak bezvýchodná je situace světa, jehož podvědomé nenávistné sociopatické fašistické vzorce se zase derou na povrch, aby ukončily další kapitolu lidstva, v níž opět nebylo pochopeno to, co pochopeno být mělo. Lidé své destruktory, kteří jsou jejich vlastní projekcí, nikdy nemohou zastavit — a až sama destrukce je jejich konečným poučením v koloběhu dějin.

Kirk nebyl jen hlasatelem jediné lži; byl ideologem celé škály narativů, které mají umožnit americkému techfašismu 2.0 — v symbióze s dalšími světovými oligarchiemi — převzít planetární otěže, rozbít demokracii a rozložit i zbývající zbytky humánní společnosti. Nešlo o umírněného konzervativce, ale o extremistického agenta klerofašistické agendy: volal po právním podřízení státu Bibli, po omezování náboženské svobody jiných vyznání, po zvrácení Civil Rights Act a po návratu segregace; otevřeně prosazoval politiku, která by ženy vrátila do podřízené role; označoval LGBTQ lidi za „nemoc“ a podporoval tresty, jež by jim ve výsledku odnímaly životní práva — tresty smrti za homosexualitu v Ugandě považoval za „extrémní, ale jdoucí správným směrem“.

Říkal, že empatie „škodí“, obhajoval bezmezné vlastnictví zbraní jako „božské právo“ i za cenu tisíců mrtvých školních dětí (podporoval Alexe Jonese, který označoval rodiče zastřelených dětí při masové střelbě za najaté herce), sestavoval „Professor Watchlist“, který vedl k dlouhodobé šikaně vyučujících, a aktivně šířil konspirační a dezinformační narativy — od tvrzení o volebních podvodech až po falešná doporučení v době covidu. Jeho projekty a organizace (Turning Point, myšlenkově napojené na Project 2025) nebyly součástí demokratické plurality — šlo o systematický plán na demontáž liberální demokracie a instalaci teokratické, autoritářské normy. 

V Charliem Kirkovi zemřela jedna osoba, ale počet jeho obětí je mnohem vyšší – a na rozdíl od něj byli zcela nevinní. Oběti, které nikdo nepočítá a které fašistická moc systematicky vyloučila ze života, byly terčem jeho digitálního teroru. Novinářka a profesorka Stacey Pattonová se dostala na jeho „seznam digitálních obětí“ jen proto, že se odvážila mluvit pravdu k moci. Po jejím zveřejnění byla týdny zaplavena nenávistnými výhrůžkami smrtí, urážkami a koordinovaným obtěžováním, přičemž univerzitní ochranka se musela postarat o její bezpečí.

A Pattonová nebyla jediná. Legie profesorů, zejména ženy, černošské profesorky a queer akademici, byli terčem stejného nátlaku – někteří dostali výhrůžky, někteří přišli o práci, někteří museli akademickou komunitu opustit. Kirk svou rétorikou normalizoval násilí, zneužívání a zastrašování, aby umlčel všechny, kdo odvážili zpochybňovat jeho ideologii. A přesto se nyní, po jeho smrti, vytryskla vlna smutku a poct, které ho vykreslují jako občanského debatéra – přitom on sám strávil roky systematicky ničením životů těch, kteří se mu postavili.

Pravda je krutá: Kirkova oběť vyvolává veřejný soucit, jeho oběti však zůstaly bez obrany. Pokud chce Amerika někdy skutečně mírumilovnou budoucnost, musí odsoudit nejen politické násilí, ale i nenávistnou rétoriku, která z Kirka udělala multimilionáře, vystavujícího svou čistou bílou rodinku na odiv všem – a jeho oběti- podlidi druhého řádu ponechala na pospas, pro ně nikdo slzy neroní.

Nad tímhle bezohledným gaunerem teď roní svoje slzy ti, kdo ve fašismu podvědomě opět vidí řešení? Ti, kdo s ním mlčeli nad statisíci mrtvými Ukrajinci a Gazany, dnes náhle oplakávají jediného muže; muže, který těmito životy opovrhoval a měl je za nepodstatné. Nevidí, že Kirkova politika a jeho „vliv“ byly po léta přímou hrozbou lidem, právům a samotným základům přežití planety.

Ti, kdo roky šířili nenávist, dnes ukazují prstem na druhé. Ti, kdo oslavovali zbraně, dnes pláčou nad tím, že právě zbraň ukončila život jejich „proroka“, který prosazoval jejich nekontrolovatelnou volnost. Zlo, co zabíjí, nepochází z demokratické levice — ta násilí, občas s naivitou sobě vlastní, principiálně odmítá. Je to metoda „řešení“, nově usazená v kolektivní psychice kdysi vnitřně silné demokracie, jako poslední prý funkční možnost, která v době Trumpovy tuposti a nenávisti ještě dokáže něco změnit. Nedokáže. Je to omyl. A trpký závěr? Jediná „opozice“, která nakonec zbyde, je totéž zlo — protože ty ostatní možnosti už zlo zničilo.

Primitivní mysl se soustředí na povrchní znaky: byl zastřelen, tedy je mučedník. Takto uvažují ti, kdo nedokážou rozlišit mezi vyznavačem bludů a nositelem skutečných hodnot, které lidstvo posouvají vpřed. Nechápou, že smrt sama o sobě není důkaz pravdy. Duginová a Kirk se nestali pravdivějšími a lepšími svou násilnou smrtí.

Pravda je jako ostří nože. Stejný nůž, který v rukou chirurga zachrání život, v rukou vraha ho ukončí. A přesto dnešní svět nerozlišuje — vidí jen nůž, jen krev, jen výstřel. Zaměňuje vraha za chirurga a kazatele bludů za mučedníka. Někde se dekády dojímají nad smrtí Kim Ir-sena, jinde nad Kirkem — a mauzolea i sochy se stavějí podle politické potřeby. Je to hra, která neznamená nic.

Konečný soudce může být jen jeden — nezajímá ho, zda se k němu formálně hlásíte; zajímá ho, zda jste jeho dílo zvelebovali, nebo ničili. Zda jste žili v pravdě nebo si vybrali lež.

Ale chtít po dnešní civilizaci, aby vnímala podobné nuance, je čiré bláznovství. Současné lidstvo nedokáže uchopit ani tu nejzákladnější pravdu: planetu nelze hnát do apokalypsy a očekávat, že to bude bez největší míry utrpení v historii. Ti, kdo předstírají, že apokalypsa není za dveřmi a není nejpravděpodobnějším vyústěním současných planetárních trendů a důsledkem idiocie nových lídrů typu Kirka, by měli spíše patřit za mříže psychiatrie než na piedestály svatých mučedníků.

Až budoucnost — stejně jako u Hitlera a NSDAP — ukáže, kdo byli lidé lobotomického hnutí MAGA, nevěřme těm, kdo nyní mají takovou moc, že prosazují své sobecké a narcistické soudy za objektivní skrze síťové nástroje jiných šílených sociopatů, symbioticky pracujících na zničení toho, čemu vděčíme za vše. Může to být totiž přesně naopak.

Neberme budoucnosti její schopnost soudit nejpravdivěji ze všech. Lidské pokusy ji nahradit jsou stejně falešné jako oranžová barva na obličeji.

Ano, můžete se nyní spravedlivě rozlítit nad „neslušným“ textem, který o mrtvém místo piety bez příkras říká, jakou zrůdou byl a kým pravděpodobně — z hlediska přicházející budoucnosti — ještě bude. Ale možná je na čase tyto prapodivné normy nenásledovat jako to nejpodstatnější a na sklonku dějin této civilizace konečně nazývat věci a lidi tím, čím jsou. Kirkové to pokřiveně dělají na základě konspiračních lží a ničí životy druhých — dovolme si stejné odsouzení, ale na základě pravdy.