Rok od ničivých povodní v Česku: následky klimatické krize zaplatili občané
13. 9. 2025
Tisková zpráva Greenpeace Česká republika
Praha, 13. září 2025: Uběhl přesně rok od ničivých povodní, které zasáhly velkou část České republiky. Během jediného dne spadlo v Jeseníkách téměř 400 milimetrů deště, více než při katastrofálních záplavách v roce 1997. Byly zaplaveny stovky obcí, lidé přišli o domovy i úrodu. Povodně si vyžádaly lidské životy a způsobily škody, jejichž aktuální odhad dosahuje 70,6 miliardy korun. Řada obcí stále nemá protipovodňová opatření, přestože kvůli změně klimatu jsou podobné extrémy počasí stále častější a ničivější. Následky klimatické krize zatím platí hlavně lidé, zatímco fosilní korporace zodpovědné za klimatickou krizi se placení vyhýbají.
„Písek, který po povodni pokryl celou zahradu, jsme minulý víkend konečně úplně odklidili a zasypali jsme i poslední díry, které na zahradě po vodě zůstaly.” popisuje paní Anna, jejíž domov v Moravskoslezském kraji byl loni jedním ze zasažených. Povodeň jim zničila staré stromy, poškodila střechu a ohrozila fotovoltaickou baterii. Peníze z pojistky pokryly některé z oprav, dnes ale platí vyšší pojistné. Pokud by přišla další povodeň, nejsou nijak chráněni.
Klimatická krize přitom výrazně zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných katastrof. Podle mezinárodní studie iniciativy World Weather Attribution byly srážky během zářijových povodní v Česku nejméně o sedm procent silnější kvůli lidské činnosti a událost se stala dvakrát pravděpodobnější. Hlavní příčinou jsou emise ze spalování fosilních paliv. Podle nejnovější zprávy Carbon Majors Database pochází více než 80 % světových emisí CO₂ z fosilních paliv a cementu a pouhých 36 společností je zodpovědných za více než polovinu těchto emisí. Dopady jejich podnikání ale nesou hlavně obyčejní lidé, kteří platí škody způsobené klimatickou krizí.
Stát v roce 2024 vyčlenil celkem 30 miliard korun na odstranění následků povodní. Ministerstvo životního prostředí nabídlo domácnostem a obcím tři miliardy korun, z toho jedna miliarda pro domácnosti a dvě miliardy na obnovu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Neziskové organizace shromáždily téměř 950 milionů korun od dárců na pomoc domácnostem a komunitám postiženým povodněmi. Tyto prostředky ale pocházejí z veřejných rozpočtů a darů, tedy opět od občanů. Těm, kdo by měly nést hlavní odpovědnost za důsledky klimatické krize, tedy fosilním korporacím, zatím zbývá jen symbolický podíl.
„Politici a političky před sněmovními volbami dávají najevo, že situace, kdy fosilní korporace vydělávají velké peníze na fosilních palivech a zároveň škody vznikající kvůli jejich spalování platí stát a obyčejní lidé, jim je lhostejná. Fosilní korporace by měly platit mnohem více, než platí. Naproti tomu čerpají veřejné dotace a dokonce se i vyhýbají existujícím daním. Greenpeace ČR se před volbami představitelů politických stran ptá, jestli budou tuhle situaci řešit. Je absurdní, aby občané ze svých peněženek dávali stále více a finanční prostředky naopak končily u velkých znečišťovatelů. Doufáme, že se to v dalších volebním období změní,” říká vedoucí energetické kampaně Jaroslav Bican.
Diskuse