Zelenskyj se setkal s evropskými politiky v Londýně, jednal tam o ukončení války na Ukrajině

8. 12. 2025

 
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová trvá na tom, že blok „má prostředky a vůli zvýšit tlak na Rusko, aby se dostavilo k jednacímu stolu“, jak uvedla v komentáři k dnešním rozhovorům koalice ochotných ve virtuálním formátu.

Setkání se podle všeho konalo po čtyřstranném setkání Macrona, Merze, Starmera a Zelenského v Londýně, kterého se zúčastnili také Starmer a Zelenský.

Von der Leyenová uvedla, že evropští lídři „vědí, o co jde, a vědí, že už nemáme čas ztrácet“.

Zejména obhajovala návrh EU na reparativní půjčku – zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy –, proti kterému se Belgie nadále staví kvůli právním obavám.

„Návrh počítá s hotovostními zůstatky vytvořenými z imobilizovaných ruských aktiv. Tyto zůstatky by byly použity na reparace. Čím déle tedy Putin vede válku, prolívá krev, bere životy a ničí ukrajinskou infrastrukturu, tím vyšší budou náklady pro Rusko,“ uvedla.

Předsedkyně Komise také zdůraznila, že „obrana Evropy je naší odpovědností“, když shrnula plány na zvýšení výdajů na obranu a výrobu.

V oblasti diplomacie ostře zaútočila na Moskvu za „klamání“ a „zdržování“, „výsměch diplomacii a zesilování útoků, zatímco předstírá, že usiluje o mír“.

„Dnes tato fasáda zůstává pevně na svém místě. Ale my na to neskočíme, víme, kdo je v této válce agresorem a kdo obětí,“ řekla.

Návštěva ukrajinského prezidenta ve Velké Británii přichází v době, kdy Washington vyvíjí silný tlak na Kyjev, aby postoupil území Rusku

Volodymyr Zelenskyj se setkal s lídry Velké Británie, Francie a Německa v Londýně v době, kdy Trumpova administrativa vyvíjí silný tlak na Ukrajinu, aby postoupila území, které drží, a rychle tak ukončila válku.

Britský premiér Keir Starmer se sešel se Zelenským v Downing Street poté, co se oba muži setkali s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Elysejský palác se připojil ke Starmerovi a uvedl, že Francie plánuje další kroky k poskytnutí Ukrajině silných bezpečnostních záruk, což je pro Kyjev klíčová otázka.

Setkání se konalo v době, kdy se evropští lídři snažili projevit solidaritu s Ukrajinou, zatímco snahy Bílého domu o prosazení mírové dohody vstupují do klíčové fáze. Starmer trval na tom, že „nebude vyvíjet tlak“ na Zelenského, aby přijal mírové urovnání, zatímco Merz vyjádřil „skeptický postoj“ k návrhu USA.

Po schůzce v Downing Street se Zelenský měl setkat s vysokými představiteli NATO a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Bruselu.

Úředník v Kyjevě obeznámený s jednáními řekl agentuře AFP, že nejproblematičtější otázkou zůstává území. „[Vladimir] Putin nechce uzavřít dohodu bez území. Hledají tedy jakékoli možnosti, jak zajistit, aby Ukrajina postoupila území,“ řekl úředník, který si přál zůstat v anonymitě.

„Američané vyvíjejí tlak, aby se postupovalo rychleji a rychleji,“ dodal zdroj s tím, že Ukrajina „nemůže souhlasit se vším, aniž by vyřešila podrobnosti“.

Poslední kontakty navazují na všeobecné obavy ohledně rámce mírového návrhu Trumpovy administrativy, který mnoho kritiků považuje za zvýhodňující pozice Ruska.

Trump v neděli večer tento postoj ještě zdůraznil, když naznačil, že Zelenskyj „ještě nečetl [americký] návrh“, a bez důkazů tvrdil, že „jeho lidu se ten návrh strašně líbí“.

„A musím říct, že jsem trochu zklamaný, že prezident Zelenskyj ještě ten návrh nečetl. To bylo před několika hodinami.“

„Rusko by asi raději mělo celou zemi, když se nad tím zamyslíte, ale Rusko s tím, myslím, nemá problém,“ řekl Trump před účastí na Kennedy Center Honors ve Washingtonu.

Starmer, Macron a Merz zaujali v komentářích před pondělním setkáním, které trvalo asi dvě hodiny, více podpůrný postoj vůči Kyjevu. Starmer uvedl, že úsilí o mír je v „kritické fázi“, a zdůraznil potřebu „spravedlivého a trvalého příměří“.

Merz mezitím uvedl, že je „skeptický“ ohledně některých detailů v dokumentech zveřejněných USA. „Musíme o tom mluvit. Proto jsme tady,“ řekl. „Nadcházející dny ... mohou být pro nás všechny rozhodující.“

Trumpovo tvrzení, že jeho plán má podporu ukrajinské veřejnosti, je v rozporu s nedávným průzkumem Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, který naznačuje, že většina Ukrajinců je i nadále proti územním ústupkům.


V návaznosti na Trumpem podporované příměří v Gaze se USA snaží prosadit mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou.

Američtí představitelé tvrdí, že jsou v konečné fázi dosažení dohody, ale nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajina nebo Rusko byly ochotny podepsat rámcovou dohodu vypracovanou Trumpovým vyjednávacím týmem.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová se mezitím v pondělí očekává ve Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. „Spojené království a USA znovu potvrdí svůj závazek dosáhnout mírové dohody na Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v Londýně při oznámení Cooperové návštěvy. 

Evropské rozhovory o Ukrajině následují po zveřejnění nové strategie národní bezpečnosti USA, která znepokojila evropské lídry a byla uvítána Ruskem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dokument, který vymezuje základní zahraničněpolitické zájmy administrativy, je do značné míry v souladu s vizí Moskvy.

Dokument zveřejněný v pátek Bílým domem uvádí, že USA chtějí zlepšit své vztahy s Ruskem po letech, kdy byla Moskva považována za globálního vyvrhele, a že ukončení války je základním zájmem USA, aby „obnovily strategickou stabilitu s Ruskem“.

Dokument také uvádí, že NATO nesmí být „neustále se rozšiřující aliancí“, což odráží další stížnost Ruska. Dokument ostře kritizuje migrační politiku a politiku svobody projevu dlouhodobých spojenců USA v Evropě a naznačuje, že kvůli migraci jim hrozí „vyhynutí civilizace“.

Původní plán Washingtonu na ukončení téměř čtyřleté války počítal s tím, že Ukrajina se vzdá území, které Rusko nedokázalo dobýt na bojišti, výměnou za bezpečnostní záruky, které však nesplňovaly aspirace Kyjeva na vstup do NATO.

Navzdory snahám Trumpa a jeho týmu prosadit dohodu jsou pokroky v jednáních pomalé a spory o bezpečnostní záruky pro Kyjev a status území okupovaného Ruskem zůstávají nevyřešeny.

Starmer opakovaně zdůrazňoval, že Ukrajina musí rozhodovat o své vlastní budoucnosti, a uvedl, že evropské mírové síly budou hrát „klíčovou roli“ při zajišťování bezpečnosti země.

Ruský prezident veřejně nevyjádřil souhlas s plánem Bílého domu a minulý týden uvedl, že některé aspekty Trumpova návrhu jsou neproveditelné. Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se minulý týden setkali s Putinem v Kremlu, ale nedosáhli žádného zjevného průlomu.

„Američtí zástupci znají základní ukrajinské pozice,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním videopříspěvku v neděli.