Kolumbie, Kuba a Mexiko - další Trumpovy cíle?

9. 1. 2026

Kolumbie je "velmi nemocná" a její vládu vede "nemocný muž, který rád vyrábí kokain a prodává ho Spojeným státům," řekl v neděli americký prezident Donald Trump novinářům. Na otázku ohledně vojenské intervence v Kolumbii odpověděl: "To mi zní dobře!"

Odpověď Gustava Petra na Trumpovu hrozbu na sebe nedala dlouho čekat. Kolumbijský prezident už často reagoval na útoky Trumpa nebo Elona Muska na sociálních sítích a tentokrát Petro také šel na platformu X naplno.

"Každý voják v Kolumbii má nyní rozkaz: každý velitel bezpečnostních sil, který upřednostní americkou vlajku před kolumbijskou, bude okamžitě propuštěn z instituce na příkaz základny, vojáků a mě. Rozkaz bezpečnostním složkám není střílet na lidi, ale na útočníka," napsal Petro, než vyzval Trumpa, aby ho "přestal pomlouvat" a vyzval latinskoamerické země, aby se sjednotily, jinak riskují, že budou "považovány za služebníka a otroka".

"Prezident bere útoky velmi osobně, a proto reaguje spíše jako Gustavo Petro než jako prezident," řekla Sandra Borda, politoložka a profesorka na Universidad de los Andes, pro DW. "Přesto má podporu jen třetiny populace, své základny, pro tento provokativní diskurz. Ti kteří nejsou levicoví a zejména podnikatelský sektor, který je velmi závislý na obchodu s USA, považují Petrovu reakci za nevhodnou. Nesedělo jim to dobře."

USA "ukazují zuby" Kolumbii, řekla Borda, a soused Venezuely bere hrozby americké vlády vůči svému prezidentovi po zatčení Nicoláse Madura mnohem vážněji. Trumpova administrativa nikdy neskrývala, že považuje levicové vlády v Jižní Americe za problém a kontinent za zahradu Spojených států.

Pokud jde o Kolumbii, strategie by mohla spočívat v tom, že se v květnových prezidentských volbách doufá v vítězství ultrapravicového kandidáta Abelarda de la Esprielly, o kterém se věří, že je nakloněn USA. Ačkoliv levicový kandidát Ivan Cepeda vede ve všech průzkumech. Pravicový tábor je roztříštěný a mohl by udělat vše, co je v jeho silách, aby zabránil Cepedovi v možném druhém kole voleb. Petrovi ústava zakazuje znovu kandidovat.

"Nevěřím, že skutečně dojde k vojenskému úderu nebo vojenské intervenci v Kolumbii. Ale USA samozřejmě již vyvíjejí vliv," řekl Stefan Peters, ředitel německo-kolumbijského mírového institutu CAPAZ v Bogotě, pro DW.

Peters však poukázal na to, že Trump již vypustil výroky, které ovlivnily volební kampaně v Argentině a Hondurasu. "Trumpovo prohlášení o Kolumbii samotné, pronesené poměrně nenuceně během jeho letu, mělo obrovský dopad. A samozřejmě za tím stojí promyšlený motiv," argumentoval Peters.

Kuba: Nedostatek venezuelské ropy zesiluje boj o přežití

"Kuba nyní nemá žádný příjem. Všechny své příjmy získávali z Venezuely, z venezuelské ropy. Nic z toho nedostávají. Kuba je doslova připravena padnout," řekl Trump novinářům ve svém letadle v neděli.

Alespoň navenek prezident Miguel Díaz-Canel nevypadal zvlášť znepokojeně, když na nedělním shromáždění v Havaně před tisíci příznivců obvinil USA z "fašistického státního terorismu" a "imperialistického barbarství" a řekl: "Ne, pánové imperialisté, tohle není vaše 'zahrada'... Neuznáváme Monroeovu doktrínu, ani krále či císaře nad námi. Pro dobro Venezuely i Kuby jsme připraveni obětovat i svou krev, dokonce i život, ale neustoupíme. Teď není čas na polovičatá opatření; je to doba jistoty a volby stran tváří v tvář fašismu a imperiální barbarství. Pryč s imperialismem!"

Ale pro kubánského experta Berta Hoffmanna je Kuba největším poraženým po americkém vojenském úderu ve Venezuele.

"Situace je již velmi napjatá a ztráta venezuelské ropy dramaticky zhoršuje energetickou krizi. Tato ropa představovala 70 % veškerého kubánského dovozu ropy," řekl Hoffmann, politolog z GIGA German Institute of Global and Area Studies v Hamburku. "Na Kubě není nikdo, kdo by se toho hluboce neobával, jak mezi obyvatelstvem, tak ve vládě. Takže krize se bude dál zhoršovat."

To naznačuje, že strategie pokusu ekonomicky vyčerpat Kubu by mohla fungovat. Už dnes je každodenní život Kubánců obtížný: existují hodinové výpadky proudu, každodenní boj o jídlo, léky a palivo a marné čekání na návštěvníky po masivním propadu nejdůležitějšího zdroje příjmů země, turismu. Kubánská vláda se nyní snaží najít náhrady za dodávky ropy z Venezuely a podle Hoffmanna se obrací na Rusko, arabské státy, Írán nebo Alžírsko.

"Nejpravděpodobnější scénář je, že politické vedení udělá vše pro to, aby udrželo řady tak těsně sevřené, že nespokojenost obyvatelstva nakonec nenajde žádný politický projev," řekl Hoffmann pro DW.

Zatím se zdá, že mocenský aparát na Kubě si udržoval velkou jednotu.

"Komunistická strana, armáda a bezpečnostní aparát jsou úzce propojené," řekl Hoffmann. "Dokud se tam neobjeví žádné trhliny, tato elita zůstane relativně pevně v sedle."

Také uvedl, že věří, že Kuba nemůže doufat v významnou pomoc od Ruska a Číny — určitá podpora bude, ale ne v takové míře jako otevřená konfrontace se Spojenými státy. Hoffmann nevěří, že by USA v nejbližší době vojensky zasáhly, ale řekl: "Ekonomická opatření by mohla být opět zpřísněna, například sankcemi proti lodím navštěvujícím Kubu. Ale po tom, co jsme viděli ve Venezuele, je v střednědobém horizontu možná i plná námořní blokáda."

Mexiko: "Trumpova zaříkávačka" musí vynikat v diplomacii

"Velmi se bojí kartelů," řekl Trump o mexické prezidentce Claudii Sheinbaum v sobotním rozhovoru pro Fox News. "Ptal jsem se jí mnohokrát: 'Chcete, abychom zlikvidovali kartely?'" Sheinbaum, tvrdil, odmítla. "Takže musíme něco udělat, protože podle mého názoru je skutečný počet úmrtí [na užívání drog] 300 000 ročně."

Levicová mexická prezidentka zatím dokázala amerického prezidenta zkrotit s velkou diplomatickou dovedností, dokonce si vysloužila přezdívku "Trumpova zaříkávačka".

V pondělí Sheinbaum v rozhovoru s novináři uvedla, že hypotetickou americkou intervenci v Mexiku nevidí jako pravděpodobnou, i když na ní Trump trval během hovorů mezi oběma lídry.

"Nevěřím na invazi; ani si nemyslím, že by to brali vážně," řekla Sheinbaum. "Je nutné znovu potvrdit, že v Mexiku vládne lid a že jsme svobodná a suverénní země — spolupráce, ano; podřízenost a zásah, ne."

"Nejhorší scénář není, že Trump vyhrožuje Mexiku vojenskou akcí," napsal komentář v největších mexických novinách El Universal. "Nejhorší scénář je, že se najdou Mexičané, kteří si takový útok začnou přát a budou mu tleskat."

To shrnuje škody způsobené Trumpovými hrozbami vůči Kolumbii, Kubě a Mexiku. I kdyby USA na žádnou ze tří zemí nezaútočily, pokusy Washingtonu o zastrašování neselhávají a mají na společnost vliv.

Pro Sheinbaum to znamená, že bude muset pokračovat v diplomatickém balancování mezi sebevědomým zastupováním zájmů Mexika, aniž by rozrušila velkého souseda, navzdory stále obtížnějším okolnostem. Prozatím to bude pokračovat až do 11. června, kdy se v Mexico City odehraje úvodní zápas mistrovství světa ve fotbale, kde se potkají Kanada, Mexiko a USA. Čestným hostem bude bezpochyby Donald Trump.

Zdroj v angličtině: ZDE