Íránští demonstranti hovoří o brutální reakci policie, režim proti nim tvrdě zasahuje

11. 1. 2026

Video ukazuje, jak nad teheránským náměstím Punak vybuchují ohňostroje, zatímco demonstranti bouchají do hrnců a skandují slogany na podporu vládců z rodiny Páhlaví, kteří byli svrženi po islámské revoluci v roce 1979.

Dav demonstrantů také pochodoval ulicemi Mašhadu, zatímco kolem nich hořely ohně. Bylo to  projevem vzdoru v rodném městě Chameneího, který demonstranty odsoudil jako „vandaly“ a obvinil   z rozdmýchávání plamenů nesouhlasu USA.

V neděli brzy ráno americká agentura Human Rights Activists News Agency oznámila, že ve všech 31 provinciích Íránu se odehrálo více než 570 protestů.

Donald Trump opakovaně vyhrožoval, že zasáhne, pokud íránské úřady zabijí demonstranty, což mu vyneslo rozhořčené výtky z Teheránu. V pátek řekl, že íránské úřady jsou „ve velkých potížích“, a dodal: „Raději nezačínejte střílet, protože my začneme střílet taky.“

V sobotu večer řekl, že USA jsou „připraveny pomoci“, protože demonstranti v Íránu čelí zesílenému zásahu ze strany úřadů islámské republiky.

„Írán se dívá na SVOBODU, možná jako nikdy předtím. USA jsou připraveny pomoci!!!“ uvedl Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social, aniž by to blíže vysvětlil.

Předseda íránského parlamentu v neděli varoval, že americká armáda a Izrael budou „legitimními cíli“, pokud Amerika zaútočí na Islámskou republiku, jak pohrozil prezident Donald Trump.

Komentáře Mohammada Baghera Qalibafa jsou prvními, které přidávají Izrael do seznamu možných cílů íránského útoku.

Qalibaf, zastánce tvrdé linie, vyslovil tuto hrozbu, když zákonodárci vtrhli na pódium íránského parlamentu a křičeli: „Smrt Americe!“

Úřady varovaly lidi, aby se v sobotu neúčastnili protestů. Generální prokurátor země Mohammad Mahvadi Azad řekl, že kdokoli tak učiní, bude považován za „nepřítele boha“, což je obvinění, za které hrozí trest smrti. Státní televize později upřesnila, že obvinění může čelit i kdokoli, kdo protestujícím pouze pomáhal.

Navzdory represím byly na víkend naplánovány další protesty. Reza Páhlaví, syn bývalého íránského šáha žijící v exilu, vyzval protestující, aby v sobotu a v neděli vyšli do ulic a převzali kontrolu nad svými městy. Páhlaví, který se v současné vlně protestů stal stále populárnější postavou, požádal lidi, aby vyvěsili vlajku s lvem a sluncem z doby před rokem 1979, která se používala za vlády jeho otce.

„Naším cílem již není pouze vyjít do ulic. Cílem je připravit se na převzetí center měst a jejich udržení,“ řekl a slíbil, že se brzy vrátí do Íránu.

Pokračující blokování internetu a mobilních sítí znamená, že je pro mezinárodní média obtížné odhadnout rozsah demonstrací, které jsou největší v Íránu za poslední roky a představují vážnou výzvu pro vládu režimu.

Ale několik videí, která se dostala ven ze země, stejně jako aktivisté, kterým se podařilo obejít blokádu pomocí satelitního systému Starlink, svědčí o rozzlobených demonstrantech a tvrdém zásahu policie.

„Bojujeme za revoluci, ale potřebujeme pomoc. Za oblastí Tajrish Arg [bohatá čtvrť v Teheránu] jsou rozmístěni ostřelovači,“ sdělil demonstrant v Teheránu deníku Guardian prostřednictvím sporadických textových zpráv zasílaných přes Starlink. Demonstrant uvedl, že po celém městě bylo zastřeleno mnoho lidí, a dodal: „Viděli jsme stovky těl.“

Jiný aktivista v Teheránu sdělil, že byl svědkem toho, jak bezpečnostní síly střílely na demonstranty ostrou municí, a viděl „velmi vysoký“ počet zabitých, zatímco aktivisté za lidská práva uvedli, že tvrzení o policejní brutalitě jsou v souladu s výpověďmi, které jim byly poskytnuty.

Americká zpravodajská agentura Human Rights Activist uvedla, že při násilnostech souvisejících s protesty bylo zabito nejméně 116 lidí a více než 2 600 dalších bylo zadrženo. Lidskoprávní organizace a íránské úřady také zdokumentovaly oběti mezi bezpečnostními silami, za které íránské úřady viní sabotéry podporované ze zahraničí.

Íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Shirin Ebadi v pátek varovala, že bezpečnostní síly se mohou připravovat na „masakr pod rouškou rozsáhlého výpadku komunikace“, a uvedla, že již obdržela zprávy o stovkách lidí, kteří jsou v jedné teheránské nemocnici léčeni pro oční zranění.

Demonstranty vyhnala do ulic 28. prosince zhoršující se ekonomická situace, ale rychle začali skandovat protivládní slogany a požadovat politické reformy.

Ačkoli Írán již v minulosti zažil masové protesty, analytici tvrdí, že režim je nyní zranitelnější kvůli porážce v 12denní válce s Izraelem a ztrátě íránských sil v regionu.

Íránské úřady se ve své rétorice vůči demonstrantům stávají stále konfrontačnějšími a označují je za infiltrované a podporované izraelskými nebo americkými sabotéry. Íránská armáda se v sobotním prohlášení zavázala zmařit „plány nepřítele“ a varovala, že podkopávání bezpečnosti země je „červená čára“.

Státní televize se snažila vykreslit atmosféru normality, zatímco protesty pokračovaly, a popisovala je jako malé výjimky v jinak mírumilovné zemi. Moderátor státní televize varoval protestující, aby nechodili ven, a vyzval rodiče, aby zabránili svým dětem v demonstracích. „Pokud se něco stane, pokud někdo bude zraněn, pokud bude vystřelená kulka a něco se jim stane, nestěžujte si,“ řekl.

Mezinárodní společenství se postavilo na stranu protestujících a státy EU a USA zveřejnily zprávy s vyjádřením podpory. „Spojené státy podporují statečné obyvatele Íránu,“ řekl v sobotu americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Íránské úřady se pokusily o přístup „cukru a biče“ a rozlišovaly mezi takzvanými „legitimními“ demonstranty vyjadřujícími ekonomické stížnosti a „výtržníky“ podporovanými zahraničními mocnostmi, které se snaží destabilizovat Írán. Vláda uvedla, že s prvními vede dialog, ale lidskoprávní organizace popisují rostoucí všeobecné násilí páchané na demonstrantech ze strany bezpečnostních složek.

Video ověřené organizací Iran Human Rights ukázalo ve čtvrtek v teheránské nemocnici Ghadir zoufalé příbuzné, kteří prohledávali hromadu těl. Organizace uvedla, že se jednalo o těla demonstrantů zabitých úřady.

Zpravodajská agentura Fars, která je blízká íránským bezpečnostním službám, odvysílala video, na kterém byli protestující zřejmě nuceni k přiznání. Aktivisté za lidská práva varovali, že nucená přiznání, která sama o sobě představují porušení lidských práv, jsou v Íránu často používána jako důkaz pro popravy.

Pokračující výpadek internetu ztěžoval dokumentování dynamiky protestů i porušování práv demonstrantů, a aktivisté se proto snažili najít náhradní řešení. Vyzvali média, aby pokračovala v informování o situaci v Íránu, a popsali zhoršující se brutalitu.

„Prosím, jasně uveďte, že zabíjejí lidi ostrou municí,“ řekl íránský aktivista.

Zdroj v angličtině ZDE