Ropné trhy se blíží k „rudé zóně“ kvůli pokračující íránské krizi, varuje šéf IEA

22. 5. 2026

 

V rozhovoru pro londýnský think tank Chatham House Birol uvedl, že členové IEA mají možnost uvolnit více strategických zásob ropy, jako tomu bylo již v březnu, a dodal, že IEA je připravena koordinovat tyto kroky. Až 80 % společných zásob IEA nebylo dosud uvolněno.

Varoval, že zatímco zásoby se tenčí, ze Středního východu nepřichází žádná nová ropa a poptávka roste, hlavně kvůli cestovní sezóně. „To může být obtížné a pokud nedojde k určitému zlepšení, v červenci a srpnu se můžeme dostat do červených čísel,“ řekl Birol.

Birol dodal, že „nikdy neviděl tak temný a dlouhý stín geopolitiky, který by tak dominoval v energetickém sektoru“, a také uvedl, že se obává, že extremistické strany v Evropě by mohly oportunisticky zneužít nadcházející inflaci k tvrzení, že představuje selhání stávajících politických systémů, zatímco ve skutečnosti je cena ropy stanovována na mezinárodní úrovni.

Birol rovněž uvedl, že Írán nemá neomezenou skladovací kapacitu a jeho průmysl bude čelit obtížím.

Šéf IEA již varoval, že považuje ropný šok za dramatičtější než tři předchozí ropné šoky: v letech 1973, 1979 a krizi v roce 2022 způsobenou plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu. Uvedl, že kvůli narušení dodávek na trhu chybí 14 milionů barelů ropy denně.

Neviděl žádnou naději na úplné zotavení těžby ropy po dobu nejméně jednoho roku, a to ani ve Spojených arabských emirátech, a uvedl, že některé země, které jsou při financování svého rozpočtu silně závislé na příjmech z ropy, jako je Irák, by mohly po mnoho let nemít možnost reinvestovat do těžby ropy.

Celkově byla podle něj poškozena reputace Blízkého východu jako spolehlivého dodavatele energie a předpověděl, že země budou platit vyšší ceny za dodávky ze spolehlivých zdrojů a za obnovitelnou energii.

Birol předpověděl, že vlády po celém světě v příštích několika letech přehodnotí své energetické strategie a budou „hledat nové možnosti“ pro dovoz paliv. Dodal, že země se také obrátí k jiným zdrojům energie, včetně obnovitelných zdrojů, jaderné energie – a v menší míře uhlí – a že na domácí úrovni dostane „impuls“ výroba energie, „která dává ekonomický smysl“.

Jeho varování přišlo v době, kdy Pákistán, zprostředkovatel jednání mezi Íránem a USA, narazil na potíže poté, co se objevily tvrzení, že je průlom na dosah.

Pákistánský ministr vnitra Mohsin Naqvi je stále v Teheránu na své druhé návštěvě v tomto týdnu, což podtrhuje závažnost krize.

Očekávalo se, že pákistánský náčelník generálního štábu, polní maršál Asim Munir, navštíví ve čtvrtek Teherán, aby se pokusil zmenšit propast mezi oběma stranami, ale odložení jeho návštěvy naznačuje, že tyto snahy nepřinášejí ovoce.

Íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí znovu potvrdil, že Írán nedovolí, aby byly jeho zásoby vysoce obohaceného uranu vyvezeny do třetí země, jako je Rusko. Tento postoj nevylučuje, že by zásoby byly pod dohledem inspektorů OSN, Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), zředěny na mnohem nižší úroveň čistoty.

Donald Trump se k nutnosti vývozu zásob a k tomu, jak bude reagovat, pokud nedojde k dohodě s Íránem, vyjadřuje typicky protichůdně.

Trump nedávno bagatelizoval význam vývozu obohaceného uranu, když minulý čtvrtek v televizi Fox News prohlásil, že USA chtějí obohacený uran „spíše kvůli publicitě než kvůli čemukoli jinému“. Předpokládá se, že nejméně polovina obohaceného uranu, který je klíčový pro výrobu jaderné bomby, je pohřbena v bombardovaném jaderném zařízení v Isfahánu.

„Máme na tom místě, na těch třech místech, devět kamer, které fungují 24 hodin denně,“ upřesnil Trump. „Víme přesně, co se děje. Nikdo se k tomu ani nepřiblížil.“

Ve čtvrtek prezident trval na tom, že USA tento materiál nakonec získají zpět, a novinářům řekl: „Získáme ho. Nepotřebujeme ho, nechceme ho. Pravděpodobně ho zničíme, až ho získáme, ale nenecháme je, aby si ho nechali.“

Írán má podle MAAE 440,9 kg (972 liber) uranu obohaceného na 60% čistotu, což je jen malý technický krok od úrovně 90 % potřebné pro výrobu zbraní.

Samostatně Írán oznámil hranice navrhované Úřady pro Perský záliv, orgánu, který zřídil za účelem dohledu nad pohybem komerční lodní dopravy úzkým průlivem na jižním pobřeží Íránu.

Vysoký diplomatický poradce Spojených arabských emirátů Anwar Gargash označil mapu znázorňující tyto hranice za fantazii. Řekl: „Po brutální íránské agresi se teheránský režim pokoušel upevnit novou realitu, která vzešla z očividné vojenské porážky.“ Gargash dodal, že pokusy o kontrolu průlivu nebo porušení námořní suverenity Spojených arabských emirátů jsou nereálné a představují „fantazii“.

Zdroj v angličtině ZDE